Batalion - Skoro 100 let starý film a patří mezi ty nejlepší.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Vážený práv­ník dr. František Uher (Karel Hašler) zjis­tí, že mu je žena nevěr­ná s lico­měr­ným důstoj­ní­kem. Hluboce zra­něn odchá­zí do vykři­če­né puty­ky Batalion, kde se sta­ne „advo­ká­tem chudých“ a na měš­ťác­ký svět nadob­ro zane­vře. Vlivem alko­ho­lo­vé závis­los­ti však postup­ně ztrá­cí soud­nost a pro­pa­dá se do nico­ty...

K fil­mo­vé adap­ta­ci Batalionu z roku 1927 napsal scé­nář autor před­lo­hy Josef Hais Týnecký. Zajímavostí je, že o 10 let poz­dě­ji vznik­la dru­há adap­ta­ce. Je ale pře­de­vším jed­na zásad­ní věc, kte­rá tyto dvě ver­ze od sebe odli­šu­je. V roce 1927 ješ­tě neby­la zave­de­ná tvor­ba zvu­ko­vých fil­mů (Jazzový zpě­vák nicmé­ně dora­zil ten samý rok a nálep­ka prv­ní­ho zvu­ko­vé­ho fil­mu mu teh­dy udě­la­la výraz­nou rekla­mu) a vzni­ka­li pou­ze němé fil­my (kte­ré vlast­ně němé prak­tic­ky neby­li, pro­to­že měli hud­bu). Bavíme se tak o době, kdy se her­ci nemoh­li opřít o svůj hla­so­vý pro­jev, hud­ba buď­to hrá­la z gra­mo­fo­nu nebo byla dopro­vá­ze­na živě v kinosá­le a pře­de­vším době, kdy zvuk u fil­mu (krom samot­né hud­by) nee­xis­to­val. Němé fil­my tak moh­li těžit pou­ze z hud­by, tech­nic­ké­ho zpra­co­vá­ní a herec­kých výko­nů, kte­ré moh­li maxi­mál­ně půso­bit pře­svěd­či­vě, ovšem jejich dia­lo­gy zazna­me­nal maxi­mál­ně meziti­tu­lek. „ Filmový pra­věk „ v té nej­ry­zej­ší podo­bě, přes­to je mož­né Batalion z roku 1927 dodnes z mno­ha důvo­dů oce­nit.

Film reži­sé­ra Přemysla Pražského je prav­dě­po­dob­ně jed­ním z nej­vý­raz­něj­ších čes­ko­slo­ven­ských fil­mů němé éry. Když se baví­me o roce 1927, baví­me se v pod­sta­tě o době, kdy byl film pořád v ran­ných zákla­dech a spous­tu fil­mař­ských postu­pů ješ­tě čeka­lo na to, že jed­nou spat­ří svět­lo svě­ta. Neznamená to ale, že by již v roce 1927 těch­to způ­so­bu nee­xis­to­va­lo dost a že by s nimi Pražského Batalion nepra­co­val vel­mi zají­ma­vým způ­so­bem. Už teh­dy napří­klad exis­to­va­li růz­né způ­so­by, jak přes­ně pra­co­vat s fil­mo­vým stři­hem. Už teh­dy exis­to­va­li fil­mo­vé sek­ven­ce, růz­né typy pro­lí­na­ček a nebo rych­lý střih. A Batalion je vyu­ží­vá nesku­teč­ně sty­lo­vým způ­so­bem, při­čemž se zde výteč­ně pra­cu­je s růz­ný­mi úhly jed­not­li­vých scén a někdo sku­teč­ně věděl, kdy vsa­dit na del­ší zábě­ry a vsa­dit na rych­lý střih něko­li­ka krat­ších zábě­rů. Elegantní prá­ce.

Hlavním téma­tem Týneckého Batalionu je v pod­sta­tě o pádu na dno díky závis­los­ti na alko­ho­lu a úpad­ku, kte­rý je s ní spo­jen. Vizuálním zpra­co­vá­ním se ten poma­lý pád pro­ta­go­nis­ty na dno zpra­co­val nesku­teč­ně kre­a­tiv­ním způ­so­bem a díky kame­ře Jaroslava Blažka vyprá­vě­ní fil­mu fun­gu­je ješ­tě o pozná­ní lépe. Především se v rám­ci pádu na dno skr­ze závis­lost výteč­ným způ­so­bem zpra­co­va­li halu­ci­na­ce dr. Uhera a spo­leč­ně s pře­svěd­či­vým ztvár­ně­ním Karla Hašlera by dr. Uherovi ten pád na dno divák věří sku­teč­ně snad­no.

Snaha o duše­ní vykres­le­ní postav se na prv­ní pohled může zdát mno­hem obtíž­něj­ší, když herec nemů­že před­ná­šet své dia­lo­gy a může se tak pou­ze spo­leh­nout na sna­hu o věro­hod­né výra­zy. Jenomže zde her­cům od prv­ní­ho pohle­du libo­vol­né posta­vy sedí a v rám­ci teh­dej­ších mož­nos­tí jsou ty herec­ké výko­ny uvě­ři­tel­né a v jis­tých pří­pa­dech i půso­bi­vé. Batalion je pří­bě­hem hned něko­li­ka postav a kro­mě Dr. Uhera se zde daří pono­řit i do pří­bě­hu jiných stě­žej­ních cha­rak­te­rů. Batalion vlast­ně půso­bí jako mix psy­cho­lo­gic­ké­ho a soci­ál­ní­ho dra­ma­tu a sku­teč­ně se mu daří mít ten správ­ný tah na bran­ku. Realistické vyob­ra­ze­ní pádu na dno skr­ze onu závis­lost a rea­lis­tic­ké vyob­ra­ze­ní živo­ta růz­ných spo­le­čen­ských vrs­tev. Dokáže skvě­le pro­dat to, co je na prv­ní pohled na hol­do­vá­ní alko­ho­lu tak výteč­né a záro­veň násled­ně sku­teč­ně doká­zat, že vše­ho je někdy moc. Výtečně tak nejen pře­dá­vá myš­len­ku Týneckého povíd­ky, ale záro­veň to celé pro­dá­vá v nesku­teč­ně str­hu­jí­cím fil­mo­vém podá­ní.

Batalion je jed­ním z nej­vý­raz­něj­ších čes­ko­slo­ven­ských fil­mů z 20. sto­le­tí a doka­zu­je to i fakt, že ani po letech neztra­til nic z toho, co ho kdy­si děla­lo tak str­hu­jí­cím. Po téměř 100 letech tak nepů­so­bí jen jako výteč­ná fil­mo­vá relikvie, ale nadá­le výteč­né fil­mo­vé dílo, kte­ré tolik fun­gu­je i pro­to, že se oči­vid­ně inspi­ro­va­la i zahra­nič­ní tvor­bou a teh­dej­ší limi­ty fil­mo­vé tvor­by vykře­sa­la na maxi­mum. I po 94 letech pros­tě výteč­ná prá­ce!

Celý film ke zhléd­nu­tí:

Verdikt: 5 z 5

Photo © Julius Schmitt

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře