Třebíčský kostelník vyrobil na konci 19. století model Božího hrobu pro kostel sv. Martina

V depozitáři třebíčského muzea je uložený model původního hrobu.

„Autorem modelu je Antonín Čeloud, někdejší kostelník u svatého Martina,“ říká historik třebíčského muzea Vysočiny Tomáš Hartman. Antonín Čeloud byl také známým autorem třebíčských betlémů. „Ten největší jeho betlém je v kostele svatého Martina,“ dodává historik s tím, že pro Třebíč jsou typické betlémy malované na papíru nebo kartonu.

Z něj je i asi padesát centimetrů vysoký model Božího hrobu, který muzeu v 60. letech darovali známí rodiny Čeloudových.

Boží hrob stál v kostele 10-15 let

Jestli stál v kostele Boží hrob postavený podle Čeloudova modelu, není nikde zapsáno. Měl být ale ze dřeva a vysoký asi pět metrů. Je možné se domnívat, že v boční lodi kostela stál asi deset až patnáct let, protože potom už existují doklady o vypsání sbírky na nový Boží hrob.

Ústředním motivem je samozřejmě ležící Ježíš, kulisy nad ním pak vytvářejí dojem jeskyně. Na horizontu jsou vidět tři kříže na Golgotě a v popředí stojí římští vojáci, kteří hrob hlídají.

Na Vysočině byl Boží hrob raritou

Stavění Božího hrobu má pravidla stejně jako stavění vánočního betléma. Na Velký pátek Ježíš leží ve skalním hrobě, v noci ze soboty na neděli, v okamžiku vzkříšení, je pak vyjmut.

Tradice stavění Božích hrobů není pro Třebíč ani pro Vysočinu typická. Je tak možné, že ten třebíčský byl rarita. „S touto záležitostí se můžeme setkat třeba na Orlickoústecku,“ dodává Tomáš Hartman.