Žáci ztrácejí o distanční výuku zájem, rodiče jsou podráždění a učitelé jsou na ráně. „Člověk se musí vyrovnat s lecčím, už nás přirovnali i k pracovníkům koncentračních táborů,“ říká šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Takto extrémní vyjádření není ojedinělé a dokazuje zhoršující se náladu ve společnosti.

Největší emoce vzbuzuje testování žáků, kterému se nyní podrobují dvakrát týdně. Učitelé napříč republikou hlásí, že přibývá rodičů, kteří reagují přehnaně, až agresivně.

Jiným zase vadí používání webkamer. Považují to za zásah do soukromí.

„Ptali jsme se rodičů, zda můžeme od žáků vyžadovat zapnutou kameru při online hodině. Část byla striktně proti,“ uvedl ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Bojkovicích Zdeněk Ogrodník. 

Se stížnostmi by se měli lidé obracet na ministerstvo školství, terčem jejich nespokojenosti jsou však mnohem častěji učitelé. Jenže ti se musí kromě rodičů potýkat především s výukou dětí, na kterých už je znát zásadní propad v motivaci a únava.

„Máme signály, že už se žáci nechtějí připojovat do online hodin a rodiče mají problém je k tomu přimět,“ popsal ředitel ZŠ Žerotínova ve Valašském Meziříčí Milan Knápek.

Na tom, že je stále větší problém udržet pozornost žáků, panuje shoda. Méně se zapojují, hůř reagují.

„Vím od učitelů, že teď častěji mluví k černému monitoru. I děti, které dřív používaly webkameru, ji poslední dobou vypínají,“ konstatovala zlínská radní pro školství Kateřina Francová. Učitelé přitom oceňují i jen to, že žáci v hodinách dávají pozor a reagují.

Situace v kraji není kritická

„Už je to dlouhé pro všechny, děti to nebaví a mají kolem sebe doma spoustu jiných věcí, které poutají jejich pozornost,“ podotkl zástupce ředitele zlínské ZŠ Křiby Pavel Růžička.

Situaci ovšem nepovažuje za kritickou. Žáci pracují, a pokud je problém, řeší se okamžitě. Škola zapojuje také psycholožku.

Rodiče se na školy obracejí nejčastěji právě kvůli problémům s motivací dětí. „Nebo chtějí pomoc s nastavením režimu práce, pokud ji děti nechaly na poslední chvíli a teď mají pocit, že je toho víc, než mohou zvládnout,“ doplnil Růžička.

Valašskomeziříčská škola zase častěji nabízí individuální konzultace, především pro žáky, kteří ze systému vyklouzávají. Takových má škola zhruba pět procent z celkem 400 žáků. „Zveme je do školy, kde se každému zvlášť věnuje jeden učitel. Pracuje s nimi speciální pedagog a asistenti,“ popsal Knápek.

V zásadě jsou to stejní žáci, kteří mají problém s docházkou i v běžném režimu. Pokud se jejich potíže zhoršují, informuje škola orgán sociálně právní ochrany dětí, který pak řeší celkovou situaci v rodině.

Žáci se bojí, že jim budou chybět znalosti

Zároveň se ředitelé shodují, že i když stojí distanční výuka stále větší úsilí, funguje a žáci k ní přistupují převážně zodpovědně. V Bojkovicích udělali mezi žáky průzkum a ptali se, čeho se nejvíce obávají po návratu do školy. Naprostá většina uvedla strach z toho, že nebudou mít takové znalosti, které mají mít.

„Samozřejmě se ale objevily i odpovědi, že se obávají časného vstávání. Víme, že někteří se na hodiny připojují ještě v pyžamu,“ usmál se Ogrodník.

O tom, že učitelé napříč krajem situaci stále ještě zvládají, svědčí i to, že zůstávají v práci. Školy, ať už základní, nebo střední, neevidují odliv vyučujících ani předčasné odchody do penze. Věkový průměr zdejších kantorů se přitom rok od roku zvyšuje a během čtyř let dosáhne téměř polovina učitelů v kraji důchodového věku.

„Zároveň platí, že v rámci republiky máme nejvyšší procento kvalifikovaných vyučujících. I to může být důvod, proč v této době neodcházejí,“ poznamenala krajská radní pro oblast školství Zuzana Fišerová.

Do mateřských škol ve Zlínském kraji se tento týden mohlo vrátit 6 900 předškoláků a do základních škol zhruba polovina z 28 340 žáků prvního stupně.