Můj úkol byl nezabít Lábuse, říká Vincent Navrátil o natáčení seriálu

„Já si detektivní filmy i seriály vždy spojoval s jistou nadsázkou a humorem. Vyrostl jsem na Belmondovi nebo snímcích typu Podraz. Té vlny extrémně temných a drsných kriminálek, která se objevila, už mám plné zuby. Myslím si totiž, že náš svět teď trochu drsnou severskou kriminálku začal připomínat, takže sledovat ji ještě v televizi už je trochu moc,“ přibližuje Vincent Navrátil, v čem se seriál Boží mlýny žánrově vymyká současnému televiznímu trendu.

17 fotografií

V seriálu ztvárňuje nadějného studenta kriminalistiky Alexe Brauna. Postava má podle novináře Janka Kroupy, jednoho z autorů scénáře, předobraz „ve zlaté mládeži a fraccích, jejichž otcové byli v devadesátých letech darebáci“.

Sám Navrátil říká, že s podobnými lidmi se v minulosti setkal a také díky tomu si uvědomil, že podle jejich vzoru roli hrát nechce. „Jsou to lidé opravdu nezajímaví. Nemají nic jiného než své peníze. Tak jsem rád, že jsme Alexe ztvárnili trochu jinak, než by ostatní čekali. On peníze svého táty vezme a chce je vrátit lidem – takový Robin Hood,“ popisuje.

Otce Alexe Brauna v seriálu ztvárnil Jiří Lábus. „Pro mě bylo zajímavé vidět ho v jiné poloze, než jsme zvyklí. Je známý především jako skvělý komediální herec, tady má přitom jednu z nejdramatičtějších rolí v seriálu,“ vysvětluje. Kvůli obsazení v Božích mlýnech si Vincent Navrátil musel pořídit řidičský průkaz na motorku a některé ze svých kolegů včetně Jiřího Lábuse na ní před kamerou svezl.

Jedna z jejich společných jízd dokonce málem nedopadla dobře. Při cestě přes blátivé pole se motorka dostala do smyku. „V tu chvíli mi jen proběhlo hlavou, že mým jediný úkol je nezabít pana Lábuse,“ směje se herec.

Castingy nesnáším

Roli Navrátilovi nabídl přímo režisér Jan Hřebejk, se kterým natáčel film Veterán. „Castingy nesnáším tak moc, že jsem uvažoval, že kvůli nim přestanu dělat herectví. Chápu, proč jsou důležité, ale mně vadí. Teď se navíc kvůli covidu konají převážně online z domova. Když musíte v obýváku běhat a předstírat, že po vás někdo střílí, tak v tu chvíli si uvědomíte, jak bizarní povolání vlastně děláte,“ popisuje.

Vincent Navrátil absolvoval pražskou konzervatoř a na studia zamířil i do Anglie, kde se soustředil na scenáristiku a režii. „Nechci se vzdávat herectví, ale zároveň nechci být nucen kvůli obživě dělat věci, které se mi nelíbí,“ říká, proč se rozhodl věnovat i profesím „za kamerou“.

V budoucnu by prý rád obsadil i svou maminku Veroniku Žilkovou. „Jako herečku ji miluju a rád bych využil jejího potenciálu,“ prozrazuje.

Jako dítě z hereckého prostředí se i Navrátil v minulosti setkával s názorem, že má v oboru protekci. „Z pohledu člověka, který do branže není zasvěcen, tomu rozumím. O to však mám větší chuť dělat si věci po svém,“ říká.

Z rozvolnění kultury, které by kvůli klesajícímu počtu nakažených v Česku mohlo přijít, má Navrátil radost. To však hlavně kvůli lidem, sám se návratu na jeviště trochu děsí. „Měl jsem dnes noční můru, že jsem v divadle a nic si nepamatuju, ani nevím,“ říká.