V Praze prohra 22:24, doma výhra 27:25. V součtu plichta.
Kdepak, podle emocí v hale Zory jste rychle poznali, kdo je vítěz a kdo poražený.
Olomouc bojovala houževnatě. Na rozdíl od protivnic se ale nevyvarovala dvojminutových trestů. „Já vím, že se nemáme za co stydět. Ale za čtrnáct dní se na náš výkon ptát nikdo nebude. Finále tady není a to je zklamání,“ vydechl olomoucký trenér Libor Malínek.
Po úvodní desetiminutovce mohl být ještě spokojen. Zora navzdory opatrnému začátku dokázala vstřelit čtyři slepené branky. Nahecovanou Slavii zmrazila především brankářka Michaela Polášková. Ve čtvrté minutě dechberoucím zákrokem poslala spoluhráčky do úspěšného protiútoku, o minutu později zase vychytala sedmimetrový hod nejlepší střelkyně sezony Veroniky Galuškové.
Slávistická snajperka si na domácí gólmanku nepřišla ještě několikrát. Polášková za 60 minut posbírala přes deset zákroků - a především díky ní Zora mohla dlouho pomýšlet na vytoužené finále.
„Chyběl mi tam ten jeden zákrok navíc,“ litovala však sebekriticky. „Poslední střela měla být moje. Bohužel jsme nepostoupily skrz skóre - a jen těžko se na to hledají slova.“ Několikrát ji v utkání pomohla obrana i branková konstrukce. Po jednom z nastřelených břeven se Polášková otočila, břevno třikrát poplácala a oddychla si. „Ruce nahoru, ruce nahoru!“ urgoval z lavičky směrem k defenzivě Malínek.
Závěr poločasu patřil slávistkám. Olomoučankám nepomohla ani neustále tleskající střídačka. Po oddechovém času domácího trenéra vstřelily Pražanky dvě branky v poslední minutě prvního dějství a dostaly se do jednobrankového náskoku. Po změně stran prohrávaly Hanačky v součtu už o pět gólů. Stahovací jízdu zpomalila navíc svým druhým dvojminutovým trestem Nikola Jansová. Malínek však namítal: „Vždyť tam byly kroky!“
Olomouc si v 28. minutě pomohla třemi brankami v rozmezí 120 vteřin. Na potřebné třígólové vedení ale dlouho nemohla dosáhnout, byť na dostřel byla několikrát. Zora neproměnila sedmičku, pak nastřelila tyčku. Navíc ve 29. minutě po tvrdém souboji odskákala za lajnu aktivní Valentina Kapsová a zápas nedohrála. Další starosti měl Malínek o dvě minuty později, kdy tvrdý projektil tváří zblokovala Klára Sovová. Olomoucká pivotka se však oklepala a Zora z kontru skórovala.
Kýženého rozdílu dosáhly Hanačky v 54. minutě, když se prosadila Magda Kašpárková. Ve druhé půli zaznamenala hned pět branek, načež se lavička domácí proměnila ve fanouškovský kotel. V hale, kde kromě novinářů a aktérů zápasu nebyl kvůli covidu nikdo, nebylo slyšet vlastního slova.
Jenže kromě Kašpárkové se v posledních deseti minutách střelecky probudila také slávistka Galušková. Začala se trefovat z dálky. Na tento, pro Galuškovou typický prvek, přitom Malínek před sérií upozorňoval. „Nám se sice podařilo ji ubránit tak, aby nám nevstřelila deset branek, ale v závěru to vzala na sebe a padalo jí to tam, byť jsme se na ni chystali. Je to skvělá hráčka,“ vyzdvihl poklonu Malínek.
Poslední gól utkání vstřelila 71 vteřin před závěrečným hvizdem. Slavia vedla o dvě branky a Zora potřebovala z následujícího útoku skórovat. Malínek si vzal oddechový čas. Nicméně stejně jako v prvním poločase to jeho svěřenkyním spíš uškodilo. Útok se Zoře nepovedl a po chybě v rozehrávce bylo deset vteřin před koncem jasno.
Zdrcené hráčky domácích popadaly na palubovku. Se Slavií letos poměřily síly šestkrát; třikrát vyhrál každý tým, po nejdůležitější konfrontaci sezony se však radovaly Pražanky. „Olomouc je těžký soupeř, známe se. A je těžké pokaždé vymyslet něco, čím je překvapit,“ vykoktala slzami se zalykající Galušková.
Zora teď zabojuje o bronz. V souboji o třetí místo se utká s Porubou, která vypadla s Mostem. Dvojzápas začne příští sobotu v Ostravě, 29. května je na programu odveta.
„My teď musíme zvednout hlavy a urvat alespoň ten bronz!“ vyzývala Polášková chvíli poté, co ve své brance objímala plakající spoluhráčku Martinu Přikrylovou.
