OPERACE "RATLINES" (4)

Mnoho z těchto falešných identit odolalo zkoušce času a stále se používá. Když byl na konci války na útěku, ovládal Bormann svou rozsáhlou obchodní říši propracovaným, ale dobře naplánovaným komunikačním systémem. "Kamkoli se přesunul, proměnil své úkryty v ústředí strany a měl pod kontrolou všechno, kromě bezpečnosti," vysvětlil Manning. Telefony byly příliš nebezpečné, ale disponoval kurýry k doručování dokumentů do Švédska, kde bylo v Malmö udržováno obchodní ředitelství Bormannovy společnosti, které se zabývalo záležitostmi složitého a rostoucího poválečného obchodního impéria.

Z Malmö mohlo vysokofrekvenční rádio přenášet kódované informace na příjmová stanoviště ve Švýcarsku, Španělsku nebo Argentině. Bormannův útěk nezůstal bez povšimnutí. Je to doloženo spisem o Bormannovi zaslaným FBI a získaným Paulem Manningem. "Když onen soubor. byl přijat v sídle FBI, ukázalo se, že Reichsleiter byl skutečně sledován po celá léta“, napsal. Jedna zpráva se týkala Bormannova pobytu v letech 1948 až 1961 v Argentině, Paraguay, Brazílii a Chile.

Ze spisu vyplynulo, že od roku 1941 vedl bankovní aktivity pod svým vlastním jménem ze své německé kanceláře v „Deutsche Bank“ v Buenos Aires; že měl jeden společný účet u argentinského diktátora Juana Perona a 4., 5. a 14. srpna 1967 písemně kontroloval účty na požádání ve „First National City Bank“ [nyní „Citibank“] v New Yorku a „Chase Manhattan Bank“. Byla nalezena policejní zpráva z provincie Cordoba z 22. dubna 1955, ve které policejní agent se zvláštními pravomocemi sledoval nacistu Bormanna ve společnosti dvou dalších mužů v jednom z místních hotelů. Zaslechl, jak jeden z mužů oslovil onoho malého, plešatého muže, který byl očividně nadřízeným třemi slovy: „Jawohl, Herr Bormann.“

V roce 1972 bylo každému, kdo byl informován, zřejmé, že Martin Bormann nějakou dobu působil v Jižní Americe. Výzkumník a autor Ladislas Farago před několika způsobil menší senzaci svými články publikovanými v anglickém „Daily Express“, které