Tragédie u Rakvic: V Dyji se utopilo 32 dětí
20 fotografií
Od největší tragédie předválečného Československa právě uplynulo 85 let. Brzy ráno 26. května 1936 vyjelo osm vozů s 95 natěšenými čtvrťáky a páťáky z Rakvic na Břeclavsku na výlet. Děti měly objevovat krásy Pálavy. 32 z nich už se domů nikdy nevrátilo, utonuly v rozvodněné Dyji.
Seděly na povozech, zpívaly si a brebentily, ranečky s buchtami ke svačině složené v klíně a drobné na sodovku v hrsti. Cestou musela školní výprava překonat přívozem řeku Dyji, děcka se těšila na dobrodružství. Jenže ztrouchnivělé plavidlo s dírami ledabyle ucpanými hadry nabíralo vodu. Převozník ji pravidelně z prámu nevyléval. Jarní Dyje byla navíc rozvodněná, metr a půl nad normálem.
Neuměly plavat
Děti byly vystrašené. Prvním převozem se odvážilo sedm z nich, druhým se osmělilo 15. Potřetí se už nalodilo 52 z nich. Převozník Leopold Schuster navíc vzal na prám i koňské spřežení. „Jen ať se děti svezou,“ nedbal prý podle svědků převozník na obavy učitelů. Pouhých 10 metrů od břehu se pramice prudce vychýlila. Nabrala vodu a všichni spadli do vody. Rozběsněná Dyje táhla tělíčka k nedalekému splavu. Málokdo uměl plavat. „Maminko, pomoc, sbohem,“ loučili se školáci... 32 dětí se utopilo, při jejich zachraňování zemřel i kočí František Belech (†23). Převozník Schuster přežil.
10 měsíců o chlebu a vodě
Soud v Brně potrestal převozníka Leopolda Schustera (53) k 10 měsícům do tuhého vězení zostřeným měsíčně půstem. Mlynáře Josefa Veverku (65), majitele 11 metrů dlouhé a 4,5 metru široké pramice, která byla v žalostném stavu, potrestal pěti měsíci s půstem každých 14 dní, avšak s podmíněným odkladem na 3 roky. Další obžalovaní, nadučitel Bohumil Horňanský (41), učitel Jindřich Novotný (34) a učitelka Zdeňka Žáková (22) byli osvobozeni.
Mrazivé svědectví přeživší holčičky: Když jsem se ohlédla, nikdo tam nebyl
Anežka Roháčová, žákyňka 5. B, si nadepsala do památníčku: „Moje výprava a radost na výlet na Pavlovské vrchy 26. května 1936“. Díky ní se zachovalo doslova mrazivé svědectví: „...když jsme odrazili asi jeden metr od břehu, počala nastupovati voda do pramice. Převozník křičel, abychom všichni táhli za lano. Kdo stál u lana, se jej chytil, v tom se pramice rozjela a všichni jsme byli pod vodou. Vynořovali jsme se z vody a všichni jsme křičeli o pomoc a maminko, sbohem! Když jsme byli u víru, lodička se převrátila. Já jsem se chytila desky a nohama jsem pleskala do vody. Tak jsem přijela ke břehu. Chytila jsem se keře a vylezla ven do lesa. Když jsem se ohlédla na vodu, už tam nikdo nebyl. Všichni byli utopeni...“
20 fotografií
