Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Výstava staroříšského rodáka Jana Floriana začala 21. května v Městské galerii Hasičský dům v Telči. Společně ji připravili a instalovali umělcovi potomci Václav Florian se sestrami Magdalenou a Karlou.

Jan Florian se narodil jako desáté dítě manželům Františce (roz. Stehlíkové) a Josefu Florianovi, překladateli, literátovi a vydavateli Dobrého díla. Jak podotýká dcera Karla Nixová, která žije v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic, vynikal její otec Jan Florian, jako všichni jeho sourozenci, od dětství všestranným nadáním.

Děti od svého otce Josefa získaly všeobecné vzdělání, navíc přejaly velký přehled v literatuře, umění, hudbě a každý ovládal některý světový jazyk. U Jana Floriana to krom němčiny byla latina.

Jak popisuje  Nixová, byl její otec za války, v letech 1942 až 1944, nuceně nasazen jako zemědělský dělník v Praze na Břevnově v klášterním statku: „Zde vykonával ty nejtěžší práce. I přesto docházel na hodiny zpěvu k ukrajinskému tenoristovi a učiteli zpěvu Dimitriji Levytzkému. Po válce se stal hostujícím tenoristou lidové opery v Jihlavě.“

Vedle toho se Jan Florian věnoval malbě, především portrétů. Za války mu byl rádcem malíř Ludvík Kuba, na pražskou AVU ale nebyl přijat. Přesto zasvětil život umění - osm let pracoval jako restaurátor se svým švagrem, akad. malířem Ottou Stritzkem. Restauroval fresky na zámku v Mikulově, minoritský kostel svatých Janů v Brně, fresky na hradě Bítově, kostel v Kloboukách u Brna atd.

Jak dále připomíná K. Nixová, namaloval její otec obrazy sv. Zdislavy a sv. K. M. Hofbauera do Žarošic, fresku sv. Cyrila a Metoděje v Dolních Loučkách, fresku v kostele sv. Vavřince v Krasonicích, portrét novoříšského opata A. Machálky a Rmus.D. Mariana Rudolfa Kosíka OPraem.

Jeho řezbářské reliéfy a sochy jsou součástí vybavení kostelů a soukromých sbírek u nás i v zahraničí. Vytvořil oltářní sochy v kostele v Násedlovicích, reliéfní křížovou cestu pro kostel sv. Jiljí. Jeho práce jsou v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích, v olomouckém semináři, Žarošicích, v Jamném u Jihlavy či ve farním kostele v Kněžicích.

„Další reliéfy jsou na radnici ve Staré Říši, v budově ZD Budkov,“ pokračuje dcera ve výčtu otcovy tvorby. Unikátním uceleným dílem Jana Floriana je 27 vyřezávaných reliéfních tabel pro Zemědělskou školu v Telči. Tvořil je 27 let, nejstarší je z roku 1962.

Krásný člověk, který byl rytířem

Retrospektivní výstava k jubileu Jana Floriana potrvá v Telči do 20. června.

„Kdo přijde na výstavu, objeví muže, který měl obrovské charisma a srdce. Stále tvořil, co uměl, a myslím si, že to dělal dobře. Je za ním spousta děl, která jsou nejen v naší republice, ale i v zahraničí,“ vzpomíná na otce syn Václav Florian.

Jak dodává, vyřezal jeho otec např. už v útlém věku pro knížete Karla Schwarzenberga a jeho děti lipový betlém, který je dodnes umístěn na zámku Orlík. Betlémy vyřezal Jan Florian také do kostela sv. Vojtěcha v Praze nebo pro klášter premonstrátů na Strahově.

„Myslím si, že výstava je pro našeho otce poctou, a vlastně je poctou i pro nás, že jsme mohli být součástí jeho života. Protože se stačilo jen dívat a vnímat tu výjimečnost napříč jeho životem,“ uvažuje syn Václav.

Jak doufá, ucítí snad i návštěvník tuto výjimečnost při prohlídce výstavy. „Kdo tedy chce, ať navštíví Telč, kde po vstupu z krásného náměstí uvidí neméně krásného a báječného člověka, který byl rytířem,“ zve na výstavu Václav Florian.

Diskuze k článku