Odborníci zkoumají nalezené fresky v kryptě Lorety

„Chtěli jsme kryptu otevřít v návaznosti na nedávnou Rembrandtovu výstavu, protože malby byly vytvořeny podle Rembrandtovy předlohy. Národní galerie proto s námi navázala spolupráci, ale potom do toho vstoupil covid-19 a Rembrandtova výstava skončila dříve než lockdown," řekla ČTK kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR Markéta Baštová.

„V březnu to bylo deset let, co byla krypta naposledy otevřena, tehdy se pořídila dokumentace a teď bylo potřeba zjistit, zda stav fresek nepokročil nějak negativně a otevřít diskusi, jakým způsobem by se malby mohly restaurovat," doplnila. Podle prvních zjištění nejsou malby podle odborníků v horším stavu než při minulém nahlížení do krypty.

Prostor byl 220 let hermeticky uzavřen, proto je případná možná změna klimatu pro stav maleb zásadní. Do krypty dnes přišli restaurátoři a památkáři z různých institucí a budou řešit otázku možného restaurování maleb v budoucnosti.

„Prostor je velmi zajímavý a působivý, ale trvale otevřený nebude moci být kvůli klimatu a malbám," uvedla Baštová. Doplnila, že zároveň jde o místo pohřbu. „Pohřbívání do krypt skončilo s josefínskými reformami, větrací otvory se zazdívaly, ale v kryptách jsou, takže je možné je obnovit," dodala.

Před deseti lety se krypta otevírala na základě studia archivních pramenů. „Nikdo nevěděl, jak fresky vypadají, proto byl tehdy objev tak šokující – netušili jsme, že to budou takhle kvalitní figurální fresky a podle tak zajímavých vzorů,“ uvedla Baštová.

V roce 2011 se v kryptě našly malby z roku 1664, s motivy Smrti a Vzkříšení – alegorie Času a pomíjivosti lidského bytí. Hlavní scéna Vzkříšení Lazara byla vytvořena podle Rembrandtova grafického vzoru, a to v době, kdy malíř ještě žil. Jde o jednu z prvních dochovaných reakcí na Rembrandtovo dílo na českém území.

Zda se bude krypta v budoucnu znovu otevírat, není zřejmé. Kopie fresek s figurálními motivy na pomezí kresby a malby v odstínech černé a šedé je ale možné si prohlédnout ve 3D modelu krypty, který odborníci vytvořili.

Loreta na pražských Hradčanech je známou barokní památkou a poutní místem, jehož proslulost se v Praze srovnává s věhlasem sošky Pražského Jezulátka. Ústředním bodem areálu spojeného s klášterem kapucínů, kteří jsou správci lorety, je loretánské kaple Panny Marie.

Loretánské kaple vznikaly zejména v 17. a 18. století po vzoru italského města Loreto. Tam byl podle legendy přenesen domek Panny Marie z Nazaretu.

Loretánská kaple na Hradčanech se začala stavět roku 1626. Počátkem 18. století byla obestavěna ambity. Barokní průčelí ambitu s věží a se vstupní balustrádou bylo vystavěno podle návrhů architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Druhý z nich navrhl i baziliku Narození Páně. Ve věži je umístěna největší historická chrámová zvonkohra v Evropě.