„Bude to skoro na den přesně osm let, protože to začalo o prázdninách, kdy jsme s kamarády jako každoročně jeli na vodu. Bylo to takové nevinné. První den na Berounce mi bylo dobře a hned druhý den ráno po snídani jsem se cítil hodně unavený. Přikládal jsem to tomu, že mám úžeh. Postupem dne mi bylo hůř, bylo mi na omdlení, tak jsem na lodi jen tak polehával, posedával a nedělal nic,“ popisuje Sedláček.
Tehdy ještě nevěděl, co mu je, ale za vše mohlo infikované klíště. Měl encefalitidu. Ta je vedle lymeské boreliózy jedna z nemocí přenášená klíšťaty. Prvotní příznaky mohou být podobné chřipce, jedná se například o bolesti hlavy či zvýšenou teplotu.
To potvrzuje také Petr Sedláček, který tentýž den začal cítit velmi silné bolesti hlavy. „Myslel jsem, že mi ta hlava upadne. Šel jsem ze stanu ven a měl jsem dvojí vidění,“ vzpomíná s tím, že pořád počítal s úžehem či dehydratací. Vzal si tak léky na bolest a snažil se hodně pít. Přečkal noc, během které se několikrát vzbudil a musel jít zvracet.
Přestože první symptomy se mu projevily na vodě, klíště chytil mnohem dříve. Příznaky encefalitidy se totiž objevují za 7 až 14 dní. „Přisát se na mě muselo někdy začátkem května, kdy jsme byli u našich na Šumavě s kamarádem lovit srnce. Tehdy jsme si vytáhl čtyři klíšťata,“ vzpomíná Petr.
Počet případů klíšťové encefalitidy stoupá od roku 2015. Tehdy jich Státní zdravotnický ústav zaznamenal 355, loni to bylo zhruba dvaapůlkrát více. Naopak počet případů lymeské boreliózy v posledních dvou letech klesal. Loni se jí nakazilo 3 710 lidí, zhruba o 390 méně než v roce 2019 a také nejméně za posledních pět let.
Když očkování nestačí
Proti encefalitidě se člověk může nechat očkovat, přičemž tento zájem podle Všeobecné zdravotní pojišťovny roste. To potvrzují také zařízení Moje ambulance, které mají přes třicet poboček napříč republikou. Jak uvedla mluvčí Jana Kuchařová, zatímco od ledna do května loňského roku dostalo očkování 2 500 lidí, letos to bylo 2 800.
V Petrově případě ani očkování nepředstavovalo stoprocentní ochranu. „Jsem nejen očkovaný, ale i přeočkovaný. Jenže jsem podle lékařky dostal tak silnou dávku, že se mi encefalitida projevila až po delší době, kdy jsem byl oslabený. Kdybych ale nebyl očkovaný vůbec, tak tu spolu dnes podle doktorky nemluvíme. Měl jsem štěstí,“ popisuje.
Zatímco lymeská borelióza je bakteriálního původu, což znamená, že k léčbě je možné použít antibiotika, klíšťová encefalitida je způsobena virem – v tomto případě mohou lékaři zvolit pouze symptomatickou léčbu zaměřenou ke zmírnění doprovodných příznaků.
Petr nakonec skončil v krajské nemocnici v Plzni. Diagnóza: podezření na klíšťovou encefalitidu, otok na mozku a zánět mozkových blan. Poté to bylo ráz na ráz. Vyšetření na magnetické rezonanci ukázalo, že zánět mozkových blan je silný. Hlava ho bolela neustále, byl malátný a zvracel.
„V nemocnici Na Borech jsem šel na interním oddělení, kde mi udělali lumbální punkci (odsátí mozkomíšního moku), aby snížili otok na mozku a tlak na něj. V nemocnici jsem byl necelé dva týdny a pak šel do domácího léčení,“ dodává. Byl hodně oslabený, zrak se mu spravil za 14 dní, zhubnul několik kilo, ale byl relativně stabilizovaný. Rekonvalescence ale trvala několik měsíců, protože se k tomu přidaly další obtíže.
I u nekomplikovaného průběhu je nutné počítat nejméně s dvoutýdenní hospitalizací. Pracovní neschopnost trvá u pacienta s lehčím průběhem 4 až 6 týdnů. Těžší průběh vyžaduje delší hospitalizaci a může také znamenat dlouhodobější pobyt v rehabilitačních zařízeních.
Petr navíc měl postencefalitický syndrom, který se vyskytuje asi u 10 procent nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, snížením pracovního výkonu a úzkostí. „Takže mi bylo špatně i po psychické stránce. Půl roku jsem bral léky na tento druh úzkosti. Zhruba šest měsíců jsem věnoval doléčení encefalitidy a psychickému léčení. Tehdy jsem ještě studoval v Praze, kde jsem byl ve skluzu, nebylo to jednoduché období,“ uzavírá.
Fakta o nákazeKlíšťata nakažená virem klíšťové encefalitidy můžete chytit kdekoli. Česká republika totiž patří k takzvaně plně endemickým územím. V roce 2020 bylo zaznamenáno 853 případů. Klíšťata se pomalu rozšiřují i v evropských státech, kde se dosud vyskytovala jen v určitých oblastech. Příkladem může být Švýcarsko či Německo. Proč dochází k rozšíření výskytu infikovaných klíšťat, není jasné, jednou z teorií je, že roli může hrát mírné klima a relativně teplé zimy. |
Pozdější sezona
Nejčastěji přenášenou infekcí je stále borelióza, na kterou zatím očkování není. „Takže je důležité zjistit riziko přenosu vyšetřením klíštěte, což usnadní případnou diagnózu a pomůže zabránit rozvinutí nemoci,“ uvádí Michaela Burýšková z laboratoře Protean, která klíšťata vyšetřuje právě na výskyt nemocí. V letošním roce identifikovali jedno z deseti vyšetřovaných klíšťat na boreliozu pozitivních.
Sezona klíšťat tento rok začala podle bioložky Aleny Žákovské z Masarykovy univerzity zhruba o čtrnáct dní později, než je běžné. V letech s teplejším jarem jsou klíšťata aktivní už od začátku března, letos to ale bylo v polovině března či na jeho konci, a to s nižšími počty klíšťat. Časté deště však prodloužily jejich aktivitu, takže budou nebezpečím ještě v červenci.
Chování klíšťat se v sezonách podle Burýškové nijak nemění, velmi aktivní jsou především za vlhkého počasí, vadí jim horko a sucho. Nemění se ani jejich infekčnost. „Zima byla opět mírná, takže úbytek klíšťat vlivem promrznutí se nedá očekávat,“ popsala.
Dovolená v Česku
„Lidé se rozdělili na dva proudy. Jedni nechtějí letos do zahraničí, protože se bojí koronaviru a nejrůznějších mutací, takže chtějí léto strávit v Česku. Proto pak chodí na očkování,“ popsala. Druhý proud se vycestovat nebojí a u moře očkování proti encefalitidě řešit ani nemusí.
Klíště vyndávejte v rukavicích, jinak se můžete nakazit, radí lékař |
„Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ říká Hana Tkadlecová ze společnosti Avenier provozující centra očkování a cestovní medicíny.
Přesto je proočkovanost v Česku velmi nízká. Podle Tkadlecové to není ani třetina populace. Nízká proočkovanost má však odraz ve vyšších počtech pacientů s klíšťovou encefalitidou.
