Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Finanční šetření orgánů činných v trestním řízení

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatel požádal o následující informace:


„Žádám povinný subjekt o podání informace o obsahu a účelu Finančního šetření, které je často prováděno ve vztahu k obviněným a někdy též k poškozeným osobám figurujícím v trestním spise.
Žádám o zaslání dokumentu, kterým je tento obsah finančního šetření v rámci Policie ČR stanoven.
Pokud takováto informace neexistuje v podobě již zpracovaného dokumentu či jiného materiálu stanovujícího či zdůvodňujícího obsah tohoto finančního šetření, tento případně odmítnete poskytnout, žádám vás v souladu s judikaturou o poskytnutí informace ve formě vysvětlení.
Žádám o sdělení informace, jaký je obsah finančního šetření, a z jakého důvodu je obsahem tohoto šetření, vedle vlastnictví nemovitostí a dalších skutečností, také informace o bankovních účtech a pohybech na nich. Současně žádám o sdělení důvodu, proč je toto šetření, a v rámci něj, prověření bankovních účtů a pohybu na nich, někdy prováděno i vůči poškozeným.“

Povinný subjekt se seznámil s obsahem žádosti a k otázkám žadatele poskytl následující informace:

Žádám povinný subjekt o podání informace o obsahu a účelu Finančního šetření, které je často prováděno ve vztahu k obviněným a někdy též k poškozeným osobám figurujícím v trestním spise.“

U podstatné většiny spáchaných trestných činů je motivem pachatele snaha získat majetkový prospěch, z tohoto důvodu je problematika zajišťování a odčerpávání majetku v trestním řízení základem moderní prevence kriminality a trestní politiky státu. Trestněprávní nástroje umožňující zajištění a odčerpání majetku se v posledních letech stále více rozšiřují a zdokonalují, a to napříč členskými státy EU. Vedle toho je zajištění a následné odčerpání majetku jedním z důležitých nástrojů v boji proti organizovanému zločinu. Tato problematika se nevztahuje pouze k odčerpávání výnosů a nástrojů trestné činnosti, nýbrž i k otázkám spojených s ukládáním spravedlivých a účinných trestních sankcí. Z těchto důvodů se jedná o problematiku, jež je průřezová nejen pro většinu činností Policie ČR při odhalování a objasňování trestné činnosti, ale i státních zastupitelství a trestních soudů.

Základním předpokladem pro úspěšné zajištění a odčerpání majetku v trestním řízení je provedení finančního šetření. Finanční šetření je vnímáno jako jedna z nových metod používaných policii při vyhledávání, prověřování a vyšetřování případů. Tato vysoce specializovaná činnost pak stále častěji přináší orgánům činným v trestním řízení i důležité poznatky a důkazy k prokázání viny pachatelům trestné činnosti. Zároveň finanční šetření napomáhá k rychlému obnovení stavu, který byl trestnou činností narušen. Za pomoci kvalitně provedeného finančního šetření je tak poškozenému navrácen (vydán) odcizený, podvodně vylákaný či zpronevěřený majetek již v přípravném řízení.

Finanční šetření je proces vyhledávání, dokumentace a zajišťování výnosů z trestné činnosti nebo zajišťování náhradní hodnoty a vyhotovení majetkového profilu pro účely zajištění výkonu trestu či ochranného opatření nebo zajištění nároku poškozeného   v trestním řízení, a následující úkoly spojené se správou takto zajištěného majetku.

Hlavní účel finančního šetření

zajistit majetek pro účely trestního řízení, který lze následně odčerpat za pomoci různých trestněprávních institutů včetně vydání věci poškozenému 
napomáhá k ukládání spravedlivých trestních sankcí a k prokazování prověřované/vyšetřované trestné činnosti

Z výše uvedených důvodů tedy nelze finanční šetření a oblast zajišťování a odčerpávání majetku v trestním řízení vnímat jako činnost samostatnou, jež je materiálně oddělena od odhalování, prověřování či vyšetřování trestného činnosti. Finanční šetření je z povahy věci integrální součástí trestního řízení.

Finanční šetření je součástí trestního řízení a dokumenty s ním související jsou součástí trestního spisu. Dokumenty týkající se prověřovaných a vyšetřovaných osob, které slouží k řádnému zadokumentování jejich trestné činnosti a k posouzení jejich majetkových poměrů a dále materiály týkající se zájmových osob, které jsou bezprostředně nezbytné jako důkazy k řádnému zadokumentování trestné činnosti obviněných, případně materiály, které jsou podkladem k provedení zajišťovacích úkonů, se zpravidla ukládají do trestního spisu. Další materiály získané k zájmovým osobám se ukládají do pomocných písemností.

Jak již bylo uvedeno výše, jedním z účelů provádění finančního šetření je zajištění majetku pro účely trestního řízení, který lze následně pachateli trestné činnosti odčerpat, a to i prostřednictvím institutu vydání věci poškozenému podle § 80 odst. 1 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů – „trestní řád“. Tímto postupem orgánů činných v trestním řízení je poškozené osobě vydán zajištěný majetek často již v přípravném řízení trestním. Vzhledem k zákonným podmínkám se musí jednat o bezprostřední výnos z trestné činnosti (nikoliv tedy o zprostředkovaný výnos z trestné činnosti viz § 135b zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy dále nesmí být dány pochybnosti o vlastnictví oprávněné osoby (poškozené osoby). Finanční šetření prováděné policejním orgánem tedy výrazným způsobem zrychlilo a zefektivnilo proces „odškodňování“ poškozených osob, a to rychlým obnovením stavu, který byl trestnou činností narušen.


„Žádám o sdělení informace, jaký je obsah finančního šetření, a z jakého důvodu je obsahem tohoto šetření, vedle vlastnictví nemovitostí a dalších skutečností, také informace o bankovních účtech a pohybech na nich.“

Základem finančního šetření je získávání informací postupem podle trestního řádu a dalších zákonných předpisů, zejména se jedná o:

• žádosti o informace podle § 8 odst. 1 trestního řádu nebo žádosti o informace podle § 18 a 66 zákona č. 273/2008 Sb. k právnickým či fyzickým osobám (např. katastrální úřad, pojišťovny, Česká správa sociálního zabezpečení, leasingové společnosti atd.),
• žádosti o informace podle § 8 odst. 2 trestního řádu k zjištění informací podléhajícím bankovnímu tajemství u bank, družstevních záložen, centrálního depozitáře cenných papírů, investičních společností, finančních úřadů,
• žádosti o informace od správce daně podle právního předpisu, interního aktu řízení a dohod,
• žádosti o informace u dalších právnických nebo fyzických osob,

V rámci provádění finančního šetření policejní orgán přirozeně pracuje s informacemi, které jsou obsažené v informačních systémech policie a dále s informacemi, které jsou veřejně dostupné. Vedle toho policejní orgán vyhodnocuje informace získané prostřednictvím operativně-pátracích prostředků, provedených domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor, z výslechů obviněných osob a svědků (např. i poškozený) apod.

Rozsah provedení finančního šetření se odvíjí od konkrétních okolností příslušné trestné věci, a to v závislosti na její složitosti, výši způsobené škody, výši výnosu z trestné činnosti, organizovanosti podezřelých osob atd. Nejedná se tedy o plošný a automatický postup policejního orgánu ve vztahu k jakékoliv prověřované resp. vyšetřované trestné činnosti.

Získané informace podléhající bankovnímu tajemství slouží policejnímu orgánu nejčastěji k vyhotovení majetkového profilu zájmové osoby nebo k prokázání prověřované resp. vyšetřované trestné činnosti.

Ke zbývající části žádosti, která obsahuje tyto otázky, cituji:

Žádám o zaslání dokumentu, kterým je tento obsah finančního šetření v rámci Policie ČR stanoven.
Pokud takováto informace neexistuje v podobě již zpracovaného dokumentu či jiného materiálu stanovujícího či zdůvodňujícího obsah tohoto finančního šetření, tento případně odmítnete poskytnout, žádám vás v souladu s judikaturou o poskytnutí informace ve formě vysvětlení.

Současně žádám o sdělení důvodu, proč je toto šetření, a v rámci něj, prověření bankovních účtů a pohybu na nich, někdy prováděno i vůči poškozeným.“

vydal povinný subjekt rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.   

pplk. Mgr. Iva Knolová

NCOZ SKPV 

vytisknout  e-mailem