ROZHOVOR: Simon Messner – tradiční alpinista

ROZHOVOR: Simon Messner – tradiční alpinista

Když uslyšíš tohle příjmení, nejspíše se ti vybaví 70. a 80. léta a vysoké hory. Ale tahle doba je dávno pryč a do hry nastupuje nová generace alpinistů. S jedenatřicetiletým, pokorným a upřímným Simonem jsme si povídali o jeho životě a horách.

Když se řekne Messner, mnoho lidí si vybaví tvého tátu, ale co by si měli představit, když uslyší jméno Simon Messner?

Je těžké porovnávat mezi dobou, kdy byl můj otec aktivní horolezec a dobrodruh, a dobou, ve které žiji dnes. Mezi tím uběhlo hodně let – v podstatě jedna a půl generace, a v horolezectví se během té doby mnoho odehrálo. Ale abych neodbíhal od otázky, musím říct, že se vidím jako tradiční alpinista – nic víc, nic míň. V Alpách, a obzvláště tady v Dolomitech, je to způsob lezení, který se tu udržuje opravdu dlouho.

Vyrostl jsem tu, a proto rád lezu jak po skále, tak i ledu. V zimě podnikám skialpové túry a severní stěny jsou pro mě zajímavé stejně tak, jako větší hory na jaře i na podzim – každá alpská disciplína má něco do sebe! Ale taky jako alpinisté musíme být opravdu opatrní, abychom zachovali to nejcennější, co máme – přírodní horskou krajinu v co nejpůvodnějším stavu. Jen tak mohou další generace zažít to, co zažíváme my. Tenhle přístup v lezení je pro mě obzvláště důležitý.

Na svých webových stránkách tvrdíš, že nejsi sportovní ani profesionální lezec. Je to způsobeno tím, jak tě vychoval otec?

V podstatě můj otec byl doma sporadicky, a tím myslím i to, když byl doma fyzicky, tak jeho myšlenky byly většinou někde jinde. Takže nás doopravdy nevychovával a bylo mu jedno, co jsme jako děcka dělali. Jen platilo jedno pravidlo: cokoliv jsme dělali, měli jsme dělat s opravdovým odhodláním. Alespoň tenhle přístup nebyl úplně špatný!
Takhle jsem si uvědomil, že lezení formou tradičního alpinismu je pro mě vášní, protože je to stále ta nejupřímnější forma porovnání mezi člověkem a horou. Ale další krásná věc na horolezectví je ta, že každý si může dělat, co chce. Jedinou důležitou věcí je, že by sis lezení po horách měl objevovat sám pro sebe, a ne být do něho nucený.

Jaký je celkově tvůj vztah s tátou?

K tomu můžu akorát říct, že to není jednoduché.

Jak to máš s potřebou lezení a objevování?

Jít ven a být s a v přírodě je pro mě přirozená potřeba. Jako kluk jsem letní měsíce trávil v lese a každý den hodiny jezdil na mém koni po údolí a přilehlých kopcích. Vždycky jsem měl přírodu rád, pak se k tomu přidalo lezení, u něho jsem zůstal dodnes. Miluji divokou přírodu a cítím se v ní moc dobře. Naopak ve velkém městě bych byl zoufalý, to by pro mě bylo umučení. Dávám přednost skromnému životu s větším množstvím volného času než mít spoustu peněz, ale bez času je utratit tak, jak bych si přál.

Kdy jsi lezl poprvé na skále?

To bylo někdy, když mi bylo 16 nebo 17. Mí kamarádi byli lezci a jednou mě taky s sebou vzali. Na začátku jsem se všeho hrozně bál, ale zároveň jsem rozuměl tomu, že strach je jen můj pocit a že jenom já s tím můžu něco udělat… A tak byl položen základní kámen mé vášně pro hory.

Od roku 2008 jsi udělal přes 60 prvovýstupů, což je čtyři až pět výstupů za rok. Jak náročné je naplánovat výstup, když nevíš, co tě vlastně čeká?

Pro mě je největší výzvou skloubit práci a volný čas. S tátou vedu filmovou společnost (Messner Mountain Movie GmbH) a taky se musím starat o farmu v horách Jižního Tyrolska. Tohle není náročné jen časově, ale jsem také svázaný zodpovědností. Proto někdy lezení musí jít stranou.

Ale když se jde na věc, raději dávám přednost tříhodinovému přístupu s jedním pokusem a možností otočit se bez vylezení na vrchol než lezení na přeplněné hoře s proslulým jménem. V horách se rád vyhýbám lidem a jsem raději sám nebo s dobrým kamarádem, na kterého se můžu spolehnout.

Simon Messner: tradiční alpinism je ta nejupřímnější forma porovnání mezi člověkem a horou.
Simon Messner: tradiční alpinism je ta nejupřímnější forma porovnání mezi člověkem a horou.

Jakou máš filozofii lezení? Tvůj otec odmítal nechání byť jediné skoby v přelezech nebo třeba Čech Marek Holeček nechce opakovat přelezy, a tak místo toho leze na himálajské vrcholy novými cestami.

Pro mě to znamená šetrným způsobem, ale tenhle přístup není srovnatelný s tím mého táty nebo neskutečně silného alpinisty, jako je Holeček. Ale oba přístupy mě velmi inspirují! Můj ideální výstup by byl prvovýstup s co nejvyšší obtížností v mixovém terénu a minimem vybavení. Ve zkratce: bylo by to sólo na jednu z posledních nevylezených sedmitisícovek v Himálaji nebo Karakoramu. To vyžaduje opravdu hodně dovedností a odhodlání!

To vypadá, že jsi Alpinista s velkým A. Očividně ti nevadí ledy, mixy, firn, lezení po skalách, na malých i velkých horách. Co ti ale sedí nejvíce?

Na tuhle otázku fakt nemám odpověď. Prostě miluju jakýkoliv pobyt venku v každém ročním období – hory nabízí tolik možností! Co mě ale vzrušuje nejvíc, tak to jsou nezlezené hory a prvovýstupy. Je to úplně něco jiného, když nevíš, jestli to je, nebo není možné vylézt. Ale nikdy jsem do skály nenavrtal jediný nýt. Takže všechny mé prvovýstupy byly vylezeny čistě odspoda nahoru. To je pro mě osobně opravdu důležité. Je mi celkem jedno, jak lezou ostatní, když nevrtají nýty do klasických cest. Připadá mi to jako urážka prvovýstupcům.

Dokázal bys vybrat tvůj nejoblíbenější přelez a říct, proč jsi ho vybral?

To bude nejspíše prvovýstup na Black Tooth (6 712 m) v Karakoramu (Pakistán), který jsme udělali v roce 2019.
Tenhle výstup si pamatuju opravdu barvitě, protože to byla má dosud nejvyšší hora, lezli jsme alpským stylem, horu jsme celou přešli a ve vrcholový den jsme měli špatné počasí. V základním táboře napadlo půl metru čerstvého sněhu, a protože si mysleli, že máme problémy, ze základního tábora volali o pomoc… Mezitím jsme se po 24 hodinách nějak dostali do základního tábora. To jsou pro mě jedinečné vzpomínky.

Dávám přednost skromnému životu s větším množstvím volného času než mít spoustu peněz, ale bez času je utratit tak, jak bych si přál, říká Simon Messner.
Dávám přednost skromnému životu s větším množstvím volného času než mít spoustu peněz, ale bez času je utratit tak, jak bych si přál, říká Simon Messner.

To vypadá, jakože si něco vybereš a prostě to vylezeš. S parťákem nebo sám. Musel jsi někdy ze stěny utéct, protože šlo do tuhého, nebo se ti vždycky podařilo všechny problémy vyřešit?

Souhlasím s tím, že miluju jednoduchost. Možná proto tak rád běhám. Všechno, co potřebuješ, je pár běžecký bot, ale klidně to zvládneš i bez nich! Tohle nejspíše utváří můj celkový postoj k životu: čím jednodušší něco je, tím více si to užívám, a tím větší prožitek mám – tohle jsem se naučil. A taky selhat a být pořád schopný se vrátit je důležitou součástí celku.

Dnešní vybavení a oblečení umožňuje lézt efektivněji a těžší věci. Co jsou tvé oblíbené kousky oblečení nebo vybavení značky Salewa?

Je pravda, že dnešní materiály se vyvíjejí tak rychle, že lezení a vlastně celé horolezectví poskočilo na úplně jiný level. A to nemluvím o mnohem přesnějších předpovědích počasí. Od Salewy mám obzvláště věci s vlnou a konopnou kolekci (Hemp Collection). Myslím, že je skvělé, když jsou využívány v přírodě rozložitelné materiály a principy udržitelnosti. Protože sám vlastním farmu, vím, jak důležité je, že například využíváme vlnu, která je produkována v místě, kde se oblečení vyrábí. Taky je extrémně hřejivá, tak proč bychom ji nevyužívali jako naši předkové?

JEDINOU VĚCÍ, KTERÁ SE BUDE V BUDOUCNU POČÍTAT, JE NEZKAŽENÁ HORSKÁ PŘÍRODA.“

Jak se vypořádáváš se strachem nebo nepříjemnými pocity?

To je dobrá otázka! Musím přiznat, že jsem docela strašpytel. Samozřejmě to nerad přiznávám, ale prostě je to tak. Do hor chodím s velkým respektem a pokorou… A taky jsem se v životě už mockrát otočil. Šance, že se dožijete stáří, je docela dobrá, když se zvládáte vzdát svého cíle.

Vážně, umění otočit se a jít domů je pro mě součástí lezení. Je to jen hra: je možné to vylézt, nebo ne? Pokud to nejde teď, možná pustí příště… Pro tentokrát to vzdám, lépe se připravím, pokud to je nutné, a pak se vrátím. Když tohle neumíš, pak riskuješ hodně, možná až moc.

Simon Messner spolu se svým otcem vede filmovou společnost a stará se o farmu v horách Jižního Tyrolska.
Simon Messner spolu se svým otcem vede filmovou společnost a stará se o farmu v horách Jižního Tyrolska.

A na závěr pro tebe mám jednu filozofickou otázku: Co pro tebe znamenají hory?

Dříve, když jsem byl dítě, mi clonily výhled do krajiny, takže jsem chtěl utéct do Ameriky, kde jsou obrovské širé pláně. Dnes se v nich ale cítím doma. Mám s nimi spojeno tolik obohacujících zážitků…

Hory jsou pro mě vším, jsou zdrojem nadšení, odporu, porozumění, strachu, radosti, horka i chladu. Ale nejsilnější pocity, které převládají, jsou respekt a hodně pokory. Hory mají ještě mnoho co nabídnout i příštím generacím, které přijdou po nás. Bylo by to nezodpovědné, a skoro svatokrádež, pokud bychom pokračovali v ničení hor moderní infrastrukturou. Jedinou věcí, která se bude v budoucnu počítat, je nezkažená horská příroda. V podstatě bychom v tomto smyslu neměli dělat vůbec nic, protože příroda vše reguluje a řídí nejlépe sama. Samozřejmě že do hor můžeme chodit, ale měli bychom je opouštět potichu a bez zanechání jakýchkoliv stop.

SIMON MESSNER

V roce 1990 se narodil do horolezecké rodiny Reinholda Messnera. Od doby, kdy byl kluk, miloval pobyt v přírodě. V šestnácti letech ho kamarádi vzali s sebou lézt, kde objevil svou opravdovou vášeň pro lezení. Od roku 2008 uskutečnil více jak 60 prvovýstupů v Ománu, Jordánu, Alpách a Dolomitech. Mezi své nejhodnotnější výstupy řadí prvovýstup alpským stylem na Black Tooth (6 712 m) v Pakistánu, který vylezl s Martinem Siebererem. Je sponzorován značkou Salewa.

Výběr produktů z konopné kolekce Salewa

ALPINE HEMP MEN’S LIGHT PANTS: Kalhoty stvořeny pro lezení a svobodu pohybu

Kombinací alpského konopí s polyesterem a elastanem vznikly skvěle prodyšné a funkční kalhoty, které díky vlastnostem konopí snesou i opravdu hrubou skálu, mají přirozené termoregulační vlastnosti, extrémní prodyšnost a svým střihem neomezují ani v nejtěžších lezeckých pohybech. Obvod pasu si lze doladit všitým popruhem. Kolem pasu jsou očka na provlečení pásku, vepředu dvě ploché kapsy a vzadu dvě na zip. Kolena jsou vyztužená pro lepší odolnost. Dostupné i v dámské variantě.

ALPINE HEMP WOMEN’S PRINT TANKTOP: Nátělník pro všechny lezkyně

Směs konopí, 100% organické bavlny a recyklovaného polyesteru tomuto kousku dámského šatníku dává nejvyšší jemnost, prodyšnost a skvěle odvádí vlhkost, navíc je na holém těle velice příjemný. Nátělník byl ušit tak, aby se přizpůsoboval tvému maximálnímu výkonu při lezení a neomezoval v pohybu. Nátělník je vyráběn ve čtyřech barevných variantách s povedeným potiskem.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: