Brouček z doby ledové přežil u Lipna. Je jedinečný a měli bychom se o něj postarat, říká entomolog

21. červenec 2021

Jaroslav Boháč zkoumá brouky. Letos v létě počítá střevlíky v mokřinách okolo Lipna, velmi zjednodušeně řečeno. Budeme-li přesnější, monitoruje střevlíka Ménétriesova, sčítá a popisuje jeho populaci v lokalitě Kaplička u Loučovic.

Entomolog a autor projektu CZ-SK SouthLIFE, který monitoruje a chrání střevlíka Ménétriesova, se k Lipnu vrací ve dvouletých intervalech. Rašeliniště Kaplička je totiž jedním z mála míst na světě, kde brouk přežil, a to už od pravěku.

„Tento druh byl během ledové doby rozšířen od severu až k nám a až do Alp. Při ústupu ledovce se tady zachovala část populace na Šumavě a v Krušných horách. A protože byla izolována od té skandinávské, vytvořila vlastní poddruh. Trochu se liší od původního druhu menetriesi menetriesi. Tohle je menteriesi pacholei,“ vysvětluje entomolog.

Entomolog Jaroslav Boháč při práci v lokalitě Kaplička u Loučovic

Nenápadný střevlík tu přežil mnohá tisíciletí. Není to ale podle Jaroslava Boháče úplně husarský kousek. „Každý druh má tendenci přežít a adaptovat se na měnící se podmínky. Tím, že se tady oteplilo během meziledové doby, populace ustoupila na sever a zčásti vyhynula, tady se zachovala v lokalitách, které jsou chladné. Na rašeliništích na Šumavě jsou i v létě ranní teploty i mínus jeden, mínus dva stupně. A to mu zřejmě vyhovuje,“ popisuje.

K čemu je dobré zkoumat právě tak ojedinělý druh a v čem může být brouček z doby ledové prospěšný současné civilizaci? „Je to otázka ochrany přírody. Ten střevlík je jedinečný, jako třeba nějaký architektonický skvost, jako zámek, obraz, hudba. On je jedinečným výtvorem přírody. Proto bychom se o něj měli trochu postarat, aby nevyhynul, to by byla velká škoda. Kromě toho může fungovat jako indikátor prostředí, bude zajímavé zjistit, jak reaguje na změnu klimatu,“ odpovídá Jaroslav Boháč.

A obojí je i cílem jeho projektu. Spočítat populaci tohoto druhu střevlíka, sledovat, jak se chová v měnícím se podnebí i za různého počasí. A také zadržet vodu v krajině a umožnit tak pravěkému brouku, ale i jiným živočišným a rostlinným druhům Šumavy přežít i dobu naši.

Celý rozhovor s entomologem Jaroslavem Boháčem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související