Sládek Roman Řezáč své první pivo uvařil v domácích podmínkách v zavařovacím hrnci
Pivo je náš národní nápoj. Skvělý společník pro chvíle pohody strávené s přáteli. Roman Řezáč dříve paradoxně pivo vůbec nevyhledával, ale postupem času se jeho chutě změnily a on pochopil, že tento nápoj má mnoho podob i chutí. Jeho cesta ke sládkovi byla celkem zdlouhavá. Počátky svého řemesla zaznamenal ještě jako student, když se snažil vařit pivo doma v zavařovacím hrnci. Postupem času se však vypracoval. Nyní působí na své vysněné pozici sládka v malém řevnickém pivovaru.
Roman Řezáč využil rekvalifikačního kurzu, aby se mohl stát sládkem (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Mladý sládek
Roman Řezáč je mladý, cílevědomý a velice učenlivý muž a jde si pevně za svým snem. Dříve trávil veškerý svůj volný čas v přírodě, ale postupem času se propracoval do stavu, kdy je relaxování s dobrou knihou v ruce nade vše.
Počátky svého řemesla zaznamenal již za studentských let. Svou prvotinu uvařil zcela podomácku v zavařovacím hrnci. Kamarádům jeho uvařený nápoj celkem chutnal a Roman se rozhodl ve svém snu pokračovat. Po ukončení vysoké školy rozeslal životopisy do velkých pivovarů, kde toužil dostat šanci, aby a mohl nechat svůj um povznést na vyšší level. V jednom z těchto podniků mu zajiskřilo štěstí, avšak ne na pozici sládka, ale do finančního oddělení. Na této pozici strávil celé tři roky. Vzhledem k tomu, že jeho snem bylo vařit pivo, pokračoval v tomto koníčku alespoň v domácích podmínkách. Využil také jedné z cest, jak se stát sládkem a absolvoval rekvalifikační kurz.
Po nějaké době, úplnou náhodou, se o mladíkovu snu dozvěděl pan Petr Kozák, který si v tu dobu velice vážně pohrával s myšlenou vlastního řevnického pivovaru. Oslovil tedy Romana a nabídl mu spolupráci. Slovo dalo slovo a oba muži se společně pustili do projektu. Nyní společně provozují malý pivovárek již pět let. Roman Řezáč je velice disciplinovaný sládek, který si neodpustí žádnou chybu, ale naopak se nebojí výzev a velice rád vymýšlí, jak vylepšit různé druhy piva, či který chmel je nejlepší i nejrůznější variace a kombinace s tím spojené.
V řevnickém pivovaru se vaření piva věnují se vší láskou. Celý proces začíná u sladu. Podle toho, kolika stupňové pivo se bude vařit, naváží se odpovídající množství sladu. Ten se nasype do šrotovníku, ze kterého padá přímo do pytle našrotovaný slad. Sladový šrot se musí vystřít do teplé vody. Její teplota je přesně daná a musí se dodržet. Nyní je nutné provést pořádné promíchání, aby nevznikly cucky. Po dostatečném rozmíchání následuje proces rmutování, kdy dochází k zjednodušování cukrů tak, aby kvasinky mohly vyrábět alkohol.
V dalším kroku přichází fáze sezování, což znamená, že se celé stávající dílo přečerpá čerpadlem do sezovací kádě. Sladká šťáva, která se scedí, se jmenuje sladina. Sladinu je nutné zahřát k bodu varu a přidává se chmel. Poté, co se sladina povaří s chmelem, vzniká mladina. Než se tento nápoj zakvasí, je potřeba jej zchladit. Po hlavním kvašení je nutné z části prokvašenou mladinu přečerpat do ležáckého tanku, kde necháme pivo dokvasit. Kvasinka zpracovává při dokvašování zbytkový extrakt, proto je důležité zvyšovat v tanku tlak tak, aby se pivo mohlo přírodně dosytit.
Tlak v tanku se musí zvyšovat, aby se pivo v tanku mohlo přírodně dosytit
Když je pivo řádně uzrálé, přichází na řadu poslední krok, a to přečerpání hotového piva do přetlačného tanku, ze kterého už zlatavý mok putuje přímo do výčepu. V posledních deseti letech zažívá pivovarský sektor doslova řemeslnou revoluci a dobrý sládek si práci vždy najde. Důležitá je vášeň a neustálé sebezlepšování i osobitý růst. Nebát se přijít s něčím novým, co bude bavit jak sládky, tak i jejich štamgasty.
