Nejméně oblíbení jsou Číňané, s Italy je zábava, říká turistický průvodce

Jak se proměnil turismus v Praze v porovnání s dobou před pandemií?
Změna v turistickém ruchu je obrovská, v Praze to je asi vidět nejvíc, protože byla vždy spíše městem cizinců než domácí turistiky, na rozdíl třeba od Českého Krumlova nebo jižní Moravy. Před epidemií byla Praha turisty přeplněná, nyní jich významně ubylo. Letos je situace trochu lepší než loni, ale pořád je úbytek obrovský. 

Ubyli především lidé, kteří se do Prahy přijížděli jen bavit, pak také starší lidé, jež se zřejmě bojí cestovat kvůli nákaze. Spousta lidí má také obavy cestovat kvůli měnícím se podmínkám. Navíc se turistika změnila na individuální záležitost. Kongresové sjezdy, které se v Praze často pořádaly pro tisíce účastníků, se teď nekonají vůbec a nějakou dobu se asi konat nebudou.

Změnila se tedy skladba turistů?
Rozhodně. Turisté z asijských zemí a Ameriky téměř nejezdí. Přibylo sice dost českých turistů, ti ale nedokážou nahradit úbytek zahraniční klientely. Kromě individuálních turistů přibylo také rodin s dětmi.

V Praze jako doma Podle Luboše Taraby pomáhá k alespoň částečnému návratu turistů program V Praze jako doma, kterým se již druhé léto pražský magistrát a jeho firma Prague City Tourism snaží oživit turistický ruch v Praze po pandemii covidu. Za každou noc strávenou v hotelu lidé získají body, které pak mohou uplatnit pro volný či zvýhodněný vstup na vybrané památky, kulturní akce nebo za služby průvodců.

V čem se liší čeští a zahraniční turisté?
Ve využívání služeb, od hotelů přes restaurace po průvodce. Češi tolik neutrácejí a hledají vlastní cestu, jak si výlet zajistit.

Chtějí v Praze vidět jiné věci?
Český turista ví, kam přijíždí, a má určitou představu, co by chtěl vidět a co ho zajímá. Cizinci jsou buď v Praze poprvé, takže se přijíždí seznámit s městem, nebo jsou tu poněkolikáté a už přesně vědí, co chtějí vidět. Zajímají je konkrétní události a jedou se podívat i mimo centrum. 

Jaké památky chtějí nejčastěji turisté vidět?
Když bych to vzal popořadě, Karlův most, Pražský hrad a Židovské město. Ale trasa prohlídky se skládá vždy podle přání klienta, která bývají různá. Čeští turisté chtějí poznat Prahu více do hloubky, užívají si objevování zákoutí hlavního města.

Jakou část Prahy máte nejraději Vy?
Já tíhnu k Hradčanům, Malé Straně a částečně k Pražskému hradu. Pro mě je Praha kulisami událostí, které mě jako historika zajímají.

Rozjezd cestovního ruchu v Česku brzdí pověst zkažená nezvládnutou pandemií

Byl jste jistě i v jiných metropolích, v čem je Praha jiná?
Je městem složeným z několika historických měst v jednom bloku. U jiných měst v zahraničí to tak není nebo mají prostory „mezi“. Praha je náročná jak pro turistu, tak pro průvodce tím, že je vše pohromadě.

Kolik dnů je potřeba na to, aby člověk v Praze viděl to nejdůležitější a zároveň si to užil?
V porovnání s ostatními evropskými městy, například Budapeští nebo Vídní, musíte v Praze hodně chodit. Není tady možnost, že si odpočinete při přesunech. Nejde tu mít prohlídku od rána do večera, pak jsou lidé unavení a stane se to nepříjemné. Myslím, že aby v Praze člověk viděl nějaký ten základ, ideální je alespoň prodloužený víkend.

Lidé překvapí, když dobře znají historii

Na co se vás lidé nejčastěji ptají? Kde je nejlevnější pivo?
To byste se divila, to vědí. (smích) Většinou se ptají na místní kuchyni, u piva se ptají, jak se vyrábí. Ale záleží to opět na národu. Třeba první otázka Italů je, kolik je průměrný český plat. To se docela diví. Němci se zajímají hlouběji o historii, především o tu spojenou s Německem. Méně je přitahuje Židovské město, které zajímá zase hodně Francouze a Američany.

Jakými otázkami vás lidé dovedou překvapit?
Někdy mě mile překvapí, kolik toho lidé vědí. Když třeba chtějí vidět nějaké konkrétní málo známá místa. Také mě překvapí otázky ohledně keltské historie nebo teologické otázky ohledně husitství. Samozřejmě se ptají na alkohol a kriminalitu, kterou byla Praha pověstná třeba během období vlády Rudolfa II.

14 fotografií

Radíte svým klientům, jakých míst by se v Praze měli vyvarovat, protože jsou to pasti na turisty?
Naštěstí jich teď řada zanikla. Ale varoval jsem je často před některými takzvanými muzei pro turisty. Šlo například o tzv. muzeum mučících nástrojů nebo muzeum komunismu, která připomínala spíše pouťové atrakce.

Jinou kapitolou jsou a byli průvodci takzvaně zdarma, kteří si ale řeknou na konci prohlídky o zaplacení dané částky jako dýška. Navíc většinou vykládají lidem naprosté nesmysly, nemají složené zkoušky z památek a historie Prahy.

Praha potřebuje bohaté turisty, radí předseda sdružení hlavního města

Kterým turistům se vyhýbáte?
Všeobecně jsou nejméně oblíbení čínští turisté. To není jen můj osobní názor, i když já s nimi vědomě nepracuji.
Číňané jsou často bezohlední, nejen při prohlídce města. Hosté si na ně stěžují také kvůli jejich chování v hotelu. Je to otázka střetu kultur a mentality.

Který národ naopak provázíte nejraději?
Každý je jiný, s Italy je zábava, Němci z Bavorska k nám mají nejblíže svou mentalitou, z Ameriky zase přijíždějí z části velmi vzdělaní lidé. Alespoň já jsem měl možnost takové potkat. Ale jak říkal Jan Werich, blbci jsou všude. (smích)

Jaká je Vaše běžná pracovní doba?
To záleží hodně na národu, který provádím. Třeba s Italy velice často zůstávám celý den. Jsou sice vyčerpání, ale chtějí chodit. Jinak to většinou bývají zhruba tři hodiny, to je ideální doba, aby si to lidé ještě užili a nebylo to pro ně úmorné.

Ideální čas na výlet do Prahy? Teď!

Co zahraniční turisty šokuje?
Krása Prahy. Řada evropských měst utrpěla škody během druhé světové války. Praha minimálně, čili město je velmi staré. Pak je trochu šokují Češi.

V jakém smyslu?
Italové o nás říkají, že máme studený nos. To znamená, že jsme trochu odtažití. Nejvíce to cizinci vidí u služeb, kdy se český personál tolik neusmívá. Nejčastěji to říkají Američané. Němci zase poukazují na to, že některé věci z komunistického režimu přešly do současného.

Co šokuje Čechy? Ceny?
Praha se teď cenově hodně srovnala, po pandemii šly ceny hotelů a restaurací výrazně dolů. Na jiných turistických místech v Česku jsou teď podle mého vyšší ceny než tady. Klientely je celkově málo a podnikatelé vidí, že musí vyjít vstříc taky té české.

Nyní je podle vás nejlepší čas vyrazit na výlet do Prahy?
Určitě. Hlavní plus je, že tady nejsou davy turistů. Lidé nečekají hodinu ve frontě, mohou si v klidu a bez tlačenice prohlédnout všechny památky. Snížilo se taky riziko pouliční kriminality. Na druhé straně jsou tady určitá pandemická omezení a některé objekty jsou polouzavřené.

Turistů v Česku dál přibývá, davy válcují přírodu. Kde je volněji

Někteří vaši kolegové během pandemie koronaviru změnili zaměstnání. Co jste dělal vy?
Ne někteří, ale hodně průvodců. Já jsem vystudovaný historik, a tak jsem se věnoval psaní dvou historických knih. Ale to je spíše můj koníček. Musel jsem si najít ještě další zaměstnání, pracuji pro firmu známých v jazykových službách. Bez toho bych to finančně nezvládl.

Během pandemie se dělaly také virtuální prohlídky Prahou, je to podle Vás možná cesta do budoucna, jak zpřístupnit cestování více lidem?
Já si myslím, že je to dobrá příprava. Než lidé do Prahy přijedou, mohou si naplánovat, co chtějí vidět, ale reálný zážitek je jiný. Virtuální prohlídka také trvá kratší dobu a nevejde se do ní tolik informací.

Jak si myslíte, že se bude turismus po konci pandemie koronaviru vyvíjet dál?
Podle mě se z turismu stane individuální záležitost, lidé budou cestovat více samostatně. To přichází také se stárnutím generace, která vyhledávala hromadnou turistiku v podobě různých zájezdů.

Je to i tím, že jsou lidé více jazykově vybavení a domluví se v cizině anglicky?
Dokážou si určitě více zajistit sami. Na druhé straně se mladší generace méně zajímají. Klesá úroveň všeobecného přehledu. Přibývá extrémů, jsou lidé, kteří mají povědomí o kultuře či historii opravdu nízké a naopak. Když se takoví lidé sejdou v jedné skupině, je pak velice těžké je všechny uspokojit.

Luboš Taraba Narodil se v Mělníku v roce 1958. Za dob studií odešel do Prahy, kde už zůstal. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Turistickým průvodcem je v Praze už 29 let. Plynule ovládá čtyři cizí jazyky  angličtinu, němčinu, italštinu a francouzštinu.