Tvůrci se po čtyřech adaptacích knih ze série o oddělení Q rozhodli k razantním změnám.
Dánský spisovatel Jussi Adler-Olsen patří mezi stálice autorů píšících tzv. severské detektivky. Vydal několik samostatných románů, ale proslavil se především knižní sérií o kodaňském policejním oddělení Q. V Česku vyšlo knižně osm titulů této řady, jednotlivé příběhy vychází také na audioknihách a načetl je herec Igor Bareš. Jussiho romány neunikly pozornosti filmařů, kteří převedli první čtyři romány na filmové plátno. Nyní mají diváci možnost shlédnout pátý titul série.
Romský chlapec Marco cestuje načerno vlakem z Čech. Na Dánských hranicích je dopaden celníky, kteří u něj najdou několik stránek z pasu dánského ministerského úředníka Williama Starka, který zmizel před čtyřmi lety. To začne zajímat Carla Mørcka z kodaňského policejního oddělení. Stark se kdysi snažil vyšetřit defraudaci při výstavbě nemocnice v Africe, jenže pak byl obviněn z pedofilie a krátce nato se po něm slehla zem. Policie tehdy celou záležitost uzavřela po čtrnácti dnech. Nyní by tedy konečně čtrnáctiletý Rom mohl vnést do případu trochu světla, ale ten odmítá mluvit. Posléze uteče z dětského doma, kam byl po zadržení umístěn, a snaží se dostat ke svému tátovi. Ale jak se zdá, někdo se obává, co mohl tehdy vidět a snaží se ho chytit dříve než policie.
Producenti se tentokrát rozhodli k riskantnímu kroku a vyměnili kromě režiséra také představitele Asana a hlavně – představitele Carla Mørcka. Když se rozhodnete k takto odvážnému činu (není to samozřejmě nic neobvyklého, stačí se podívat na bondovky), měli byste mít eso v rukávu v podobě adekvátního náhradníka. Po čtyřech filmech nahradil uznávaného dánského herce Nikolaje Lie Kaase jeho proslulejší krajan Ulrich Thomsen. Ten se původně věnoval hlavně divadlu, poté účinkoval kromě dánských snímků i v evropských thrillerech. Ztvárněním hlavního „padoucha“ v bondovce Jeden svět nestačí na sebe strhl širokou pozornost filmařů. Zahrál si také hlavního „záporáka“ v seriálu Banshee (uveden na HBO). Dalo by se tedy říci, že je známější než Kaas, ale…
Thomsen určitě dokáže být charismatický, nicméně tady z toho téměř nic nevyužil. Jeho Carl působí jen jako životem unavený, stárnoucí policista, který neustále žvýká nikotinové žvýkačky (přiznám se, že mi s tím po čase začal jít na nervy) a huňatý svetr nesundá ani v místnosti (na rozdíl od Kaase, který byl spíš vidět v obleku s povolenou kravatou). Sedmapadesátiletý Thomsen sice jakžtakž zachovává onu netečnost a podivínství původního – o deset let mladšího – představitele, kdy se občas zdá, jako by byl duchem úplně mimo, ale obávám se, že pro příznivce „prvního Carla“ bude výměna zklamání.
Další kámen úrazu je příběh. Složka 64 měla zajímavý námět, tady však tunelování a podvody při výstavbě školy někde v Africe, na kterých si nahrabal, kdo jen mohl, tvoří otřepané a stokrát použité téma. Někdy počátkem devadesátých let by to ještě možná bylo zajímavé, ale dnes už to nikoho neohromí. A příběh romského chlapce, který „něco viděl a teď hledá svého tátu“ také asi nikoho nedojme. K tomu všemu je začátek filmu neuvěřitelně pomalý a rozvleklý, a já už jsem po čtvrt hodině zíval nudou. Ani později se to moc nezlepšilo… Jediné, co ještě může být na této adaptaci zajímavé, je pojetí příběhu. Nečetl jsem knižní předlohu, ale podle anotace se zdá, že tvůrci vzali – podobně jako ve Složce 64 – příběh z jiného konce. Alespoň tohle je chvályhodné, protože jinak mám pocit, že se diváci zfilmovaných knih dělí na ty, co nadávají, že to není podle knížky, a na ty, co nadávají, že je to přesně podle knížky, a není tam žádné překvapení.
Tuzemský distributor láká diváky na „českou stopu“. Hvězda seriálu Most, romský herec Zdeněk Godla, který si tentokrát střihl roli zabijáka, je dokonce na plakátě uveden jako třetí hlavní představitel (vedle Thomsena a Zakiho Youssefa, který coby Asad převzal žezlo po Faresi Faresovi). Jenže jediné rozpoznatelné pražské lokality – žižkovské nákladové nádraží a Kongresové centrum – ve filmu představují dánské lokality. Jo, abych nezapomněl, na začátku filmu se ve scéně ve vlaku na chvilku mihne Trojský most… Romové jsou tak ve filmu jako obvykle vylíčeni jako násilníci a překupníci, a protože jde o romskou komunitu z Čech přesídlenou do Dánska, zazní ve filmu občas i čeština (představitelé Marca a jeho otce, Luboš Oláh a Julius Oračko, také pocházejí z Čech). Tolik tedy k „české stopě“.
Na slavnostní premiéře nám byla slibována mnohem větší akce díky vyššímu rozpočtu. No, nějaká akce sice na konci byla, ale upřímně řečeno, kdejaký díl Kobry 11 oplýval většími výbuchy a akcemi. Závěr je pak dost odbytý včetně pochybného zatčení hlavního padoucha, který to všechno řídil, protože vyznívá spíš jako z pohádky a s realitou nemá moc společného. To ani nemluvím o tom, že se vlastně vůbec nevysvětlilo, proč jel Marco vlakem z Čech, respektive co tam vůbec dělal a kde vzal stránky ze Starkova pasu. Ani co vlastně viděl.
Kdybych měl shrnout tuhle adaptaci, řekl bych jedním slovem „zklamání“. Ohranou a fádní dějovou linii nezachránila ani výměna hlavního protagonisty, který je podobně mdlý jako příběh sám. Je to velká škoda. Takže pokud se zase někdo rozhodne převést do filmu další tituly z oddělení Q, měl by si vzít příklad alespoň ze Složky 64.
Marco effekten
Dánsko, 2021
Česká premiéra: 5. 8. 2021
Režie: Martin Zandvliet
Hrají: Ulrich Thomsen, Zaki Youssef, Sofie Torp, Anders Matthesen, Luboš Oláh, Henrik Noél Olesen, Thomas W. Gabrielsson, Lisa Carlehed, Caspar Phillipson, Louise Gammelgaard, Mads Reuther, Zdeněk Godla, Julius Oračko, David Oláh a další.
Délka: 125 minut
Mluveno dánsky, česky (české titulky)
Oficiální česká stránka filmu: https://www.aerofilms.cz/marco/
