„Letos vypadá chmel krásně. Dostal dostatek vody, vyhnuly se nám i velké výkyvy teplot, které mu škodí, a se škůdci se nám daří bojovat. Pokud se nic zásadního nestane v příštích dnech, kdy dozrává, tak by sklizeň mohla být dobrá,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

S konkrétní predikcí sklizně jsou ale chmelaři po zkušenostech z minulého roku, kdy prognózy nevyšly, tentokrát opatrnější. „Loni jsme na tomhle místě jásali, jak chmel vypadá dobře a jaká bude úroda. Přišlo ale několik studených nocí a bylo hotovo. Chmel ukončil vegetaci a výsledná úroda byla zklamáním,“ připomněl Hejda.

6 fotografií

Zdeněk Rosa, předseda Chmelařství Žatec, jež sdružuje většinu chmelařů z Čech a Moravy, je ale optimistou. „Růstové podmínky jsou nyní dobré, mohli bychom se dostat na lepší průměr kolem 6,5 tisíce tun,“ zmínil.

Po stránce kvality je na tom letošní chmel podle pěstitelů dobře. Hodnoty alfa hořkých kyselin, které jsou kritériem kvality chmele, by měly v příštích dnech růst.

Loňský sklizňový rok byl pro Českou republiku jen průměrný. Celkově se zpracovalo téměř šest tisíc tun chmele s průměrným výnosem 1,19 tuny z hektaru.

Zatímco v minulých letech chmelaři bojovali se suchem, letošní dešťové podmínky jsou téměř ideální. „Poslední roky jsme brečeli nad suchem, letos srážky ve chmelových oblastech spadly v takové míře, že dnes stojí voda ve chmelnicích v řadech,“ zmínil Hejda.

Ničivé kroupy

Negativně se ale na růstu chmele podepsaly bouře s kroupami. Ty udeřily na začátku června na Rakovnicku, v červenci kroupy poničily chmelnice na Žatecku a na konci července na Moravě. „Kroupy zničily zhruba tisíc hektarů chmelnic,“ řekl Rosa.

Chmel se v Česku pěstuje podle posledních dostupných údajů z letošního dubna na 4 987 hektarech, což je proti loňskému roku mírný nárůst o 0,81 procenta. Největší plochu pěstování chmele zaujímá Žatecká chmelařská oblast, kde chmel roste na 3 834,5 hektaru. V této oblasti došlo k navýšení výměry chmelnic o 20 hektarů, tedy o 0,52 procenta.

Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 521,7 ha sklizňové plochy, zvýšila se o 16,9 hektaru, tedy o 3,35 procenta. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 631,4 hektaru, zde došlo k nárůstu plochy o 3,4 hektaru, což znamená 0,54 procenta plochy.

„Nejpěstovanější odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který roste na více než 77 procentech ploch, čili na 4 199 hektarech,“ uvedl Zdeněk Chromý z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Necelou polovinu českého chmele zpracují tuzemské pivovary, zbytek se vyváží do zahraničí.