V regionu jsou na prodej zhruba dvě desítky chátrajících a nevyužitých nádražních budov, a o některé z nich už projevily zájem obce či jiné subjekty.

Nádraží v Teplicích nad Bečvou pocházející z roku 1939 je sice kulturní památkou a také v něm sídlí infocentrum k hranické propasti, nyní ovšem mnoho parády nedělá.

Hranice to hodlají změnit. „Budovu jsme od Správy železnic (SŽ) odkoupili na začátku léta za 2,4 milionu korun. Jedná se o významnou stavební památku na území města, která bez využití chátrá,“ řekl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Nádraží je podle něho zajímavé svou polohou uprostřed Hranického krasu a současně se jedná o ideální výchozí turistický bod.

„Jde o jednu z mála dochovaných staveb dokládajících zlom ve vývoji železničního stavitelství - přechod od historizujících perníkových chaloupek k praktickému funkcionalistickému pojetí,“ nastínil.

Hranice v současnosti připravují projekt pro stavební povolení, které by mělo být vydáno v příštím roce. Město v rámci oprav plánuje budovu v maximální míře zachovat v původním stavu, nebude tedy nic zásadního přistavovat či bourat, přibude nicméně bezbariérový vstup.

„Uvnitř bude umístěno infocentrum s možností celoročního provozu a drobným zázemím pro návštěvníky, jako jsou záchody, bufet nebo úschovna zavazadel. Plánujeme vytvořit i výstavní expozicí o Hranickém krasu. Vše za spolupráce SŽ,“ objasnil Bakovský.

Turisty by tak měla vítat interaktivní prezentace o hranické propasti, aragonitových jeskyních a městě či příběh propojení vody v oblasti. Součástí bude i expozice pro děti.

Město zvelebí i okolí včetně parkoviště

Stavební práce potrvají zhruba rok a přijdou Hranice na několik desítek milionů.

„Přesnou cenu lze nyní těžko předjímat, mimo jiné i vzhledem k měnícím se cenám stavebních prací,“ doplnil mluvčí.

Kromě nádraží plánuje město zvelebit také okolí včetně přilehlého parkoviště. Z lokality se tak má stát atraktivní místo vedoucí k nejhlubší zatopené propasti na světě.

SŽ by se v regionu ráda zbavila i dalších nádražních budov, které nevyužívá a chátrají.

„V Olomouckém kraji nyní evidujeme dvacet nevyužívaných objektů, které jsou nabídnuty k odprodeji,“ řekla mluvčí Nela Friebová.

Jedná se většinou o historické budovy. Podle Tomáše Šenbergera z katedry architektury stavební fakulty ČVUT situaci vždy velmi komplikuje, pokud se o využití a opravy nezajímají místní radnice.

„Když SŽ cítí, že samospráva má o nádraží zájem, je cesta k zachování původních historických budov mnohem snazší,“ podotkl.

Bez kupce čeká budovy demolice

V prodejní nabídce je například budova zastávky v Ramzové na Jesenicku. Ta je přitom výchozím a cílovým bodem pro zástupy turistů mířících na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor, v zimě odtud zase vyráží na túry mnoho běžkařů.

V tomto případě obec zájem o budovu má. „Se SŽ jednáme a předpokládám, že bychom se na odkupu měli dohodnout do konce roku,“ řekl starosta Roman Roušal.

Budova by poté sloužila hlavně turistům. „Vzniknout by tu mohlo například zázemí pro běžkaře, případně i muzeum,“ uvedl Roušal.

Nádražní budovu a přilehlý pozemek by rády odkoupily i Slatinice na Olomoucku.

„Čekáme, až se SŽ vyjádří, za kolik by nám objekt i s pozemkem prodala. Rádi bychom budovu využili pro skautský oddíl,“ nastínil starosta Ondřej Mikmek.

SŽ by se v kraji ráda zbavila třeba i bývalé hlásky v Jívové na Olomoucku nebo zastávky v Bernarticích na Jesenicku. Budovy, které pro železnici ztratí využití, nabízí SŽ nejdříve státním institucím. Pokud se nenajde zájemce, další na řadě jsou obce.

„V případě i jejich nezájmu je pak prodej nemovitostí řešen prioritně formou veřejné soutěže,“ popsala Friebová. Posledním řešením je pak demolice.