Bylo mu 32 let, když váha poprvé ukázala kulatou stovku a on si uvědomil, že je třeba něco změnit. Skončil s kouřením, koupil si běžecké boty a začal s pravidelným běháním. „To byl duben 2012,“ popisuje.
Už o pár měsíců později si - možná spíš z hecu - střihl první půlmaraton. A za dalších několik týdnů našel na ulici papír, který - jak po přečtení zjistil - byl reklamou na stokilometrový závod a on… „Tím začal můj ultraběžecký život.“
To nejkrásnější na běhání je, že dokážeš víc, než si umíš představit. A věřím, že má cesta - od tlouštíka k úspěšnému vytrvalci - inspiruje i další lidi ke splnění svých snů.
