Špatná zpráva: Leo je pryč. Dobrá zpráva: Memphis to vezme za něj. Tak to vedení Barcy podalo a fanoušci měli pocit, že jejich mozkové buňky spáchaly harakiri. Co? Depay nahradí Messiho? To spíš postaví iglú uprostřed pouště. Jenže jak víme, realita má někdy sklony divoce fabulovat. Povolme uzdu představivosti. Co když...
V lednu 2017 klesal na mysli. Půl roku nehrál. José Mourinho ho ignoroval. Wayne Rooney se mu smál. Zlatan Ibrahimovic ho nebral vážně. Anthony Martial a Marcus Rashford zrovna tak.
Memphis Depay si na Old Trafford připadal sám a sám. Jako trosečník na ledové kře.
Z okovů chmurné nálady ho vysvobodil Lyon. Manchesteru United nabídl 16 milionů eur. Žalostně málo – Red Devils si v létě pořídili Paula Pogbu za 105 milionů.
„Bylo mi 22 let a stal jsem se asi třicátou nejdražší posilou Lyonu,“ ušklíbl se Nizozemec. „Přede mnou byli hráči, o nichž jsem v životě neslyšel. V červenci 2015 za mě Rudí ďáblové dali 35 milionů. Pro PSV jsem byl perla, ta nejcennější. Pro United? Smetí mezi květy. Když byl den svozu odpadků, bál jsem se, že mě z Old Trafford odvezou popeláři.“
Kdo by si tehdy pomyslel, že uběhne necelých pět let a odepsaný Depay vstoupí do světel ramp a dosáhne vrcholu popularity. A hlavně – že dostane šanci v dalším velkoklubu.
Ba co víc, že pro něj Barcelona rozvine červený koberec.
A na Camp Nou zaplní díru po Messim.
Memphis měl složité dětství. Formoval ho vztek a strach. Nedlouho po třetích narozeninách ho opustil otec (ghanský přistěhovalec). Zůstal jen s matkou, která střídala partnery. Zažil domácí násilí a děsil se chvil, kdy skončí vyučování a bude muset domů. Ve třinácti začal pít, prodával marihuanu a potloukal se po ulicích (ve společnosti drogových dealerů).
Vyhodili ho z několika škol, složitě komunikoval a nikomu nevěřil. Přesto měl štěstí. Potkal Joosta Leenderse, mentálního kouče a mládežnického trenéra. Ten ho zachránil před pádem do propasti.
„Měl nadlidskou trpělivost,“ usmál se Depay. „Pomohl mi nasměrovat energii do fotbalu. Když jsem v sedmnácti pronikl do áčka Eindhovenu, stál při mně.“
Joost vzpomínal: „Bál jsem se o něj, často se choval nemožně a měl sklony k sebedestrukci. Nezdobil ho však jen talent, ale i vůle k vítězství. Hlavně nad sebou samým.“
Během čtyř let nasázel 50 gólů a rozzářil Eredivisie. V sezoně 2014–15 neměl konkurenci – PSV dovedl k titulu a doma si vystavil ceny pro krále střelců a nejlepšího fotbalistu roku.
„Bylo mu jednadvacet a zvažoval nabídky Arsenalu, Liverpoolu a Paris Saint-Germain,“ prozradil Phillip Cocu, tehdejší kouč Eindhovenu.
Depay si vybral Manchester United, kde vládl železnou rukou Louis van Gaal, generál, pod nímž debutoval v nizozemské reprezentaci.
Red Devils od něj čekali zázraky. Proto mu slavnostně předali sedmičku, kultovní číslo, které na Old Trafford proslavili George Best, Bryan Robson, Eric Cantona, David Beckham a Cristiano Ronaldo.
„Měl velké sebevědomí,“ popisoval jeho mentor Joost. „Začal utrácet za drahá auta, nóbl obleky a vybavení. Říkal jsem mu, že nepotřebuje luxusní kuchyni, když nevaří. Jasně, on na to. Pak si koupil čtyřdveřovou lednici vykládanou stříbrem. V obývacím pokoji si pověsil plakáty Amerického gangstera, Zjizvené tváře a Kmotra.“
Rooney dává k dobru historku, jak Depaye přeřadili do rezervy (prohřešky a špatná disciplína). „Přijel nablýskaný Rolls-Royce. Všichni koukali. Vystoupil Memphis, na sobě neskutečnou koženou bundu, zlaté řetězy a na hlavě kovbojský klobouk. Takový on je.“
Nizozemec se k tomu vrátil v autobiografii, kterou nazval Srdce lva. „Udělal jsem hodně chyb. V Anglii jsem padl na tvář.“
Mourinho nedávno uvedl: „Manchester United je specifický klub. Dostal se tam moc rychle. Nebyl připravený se s tím vyrovnat a pochopit, že v největších týmech existuje tvrdá konkurence. O vaši pozici bojují fantastičtí hráči. Ztratil smysl pro realitu a zdětinštěl. Byla to v podstatě obranná reakce. Přestup do Lyonu byl vynikající kariérní tah. Ve Francii dospěl a vyrostl v jednoho z nejlepších.“
Ligue 1 mu svědčila. Potlačil svůj potenciál pro ničivé průšvihy a nechal vyniknout především fotbalový dar.
Trenéři Bruno Génésio a Rudi Garcia mu dali svobodu a stejný pocit nenahraditelnosti, který měl v PSV. Proměnil se v lídra a kapitána. Bavil fanoušky technickými kousky a krásnými góly. Získal ztracený respekt, mimo jiné i veřejně deklarovanou úctu Neymara s Mbappém.
Svoje dovednosti tříbil v reprezentaci – Ronald Koeman na něj nedal dopustit.
„Celou dobu jsem ho chtěl do Barcelony,“ připustil.
Memphis o Camp Nou snil. Mohl jít do Juventusu nebo Interu Milán. Katalánci se topí v bažině finančního úpadku a v Itálii by měl o polovinu vyšší plat.
„Mými hrdiny byli Cruyff, Neeskens, Koeman, De Boer, Kluivert, Cocu, Overmars,“ vysvětlil Depay. „Nizozemci, kteří oslnili v dresu Blaugranas.“
Měl ještě jeden důvod. „Toužil jsem po spolupráci s Messim. Nesmírně ho obdivuju.“
Jenže jak se ukázalo, lidská přání jsou jen křehkou figurkou ve hře osudu.
Leo konsternovaně odkličkoval do Paříže a fanoušci ztuhli šokem. I kdyby si pouštěli do konce roku relaxační nahrávky, budou mít nervovou soustavu napjatou k prasknutí.
Memphis v 27 letech zjistil, že nebude Messiho parťák, ale náhrada.
Nikoli princ, nýbrž král a vojevůdce.
„Depay je speciální hráč,“ řekl Cesc Fábregas. „Dělá rozdíl v každém utkání. Všichni ho brání, přesto se prosadí. Je kreativní a pro současnou Barcu bude požehnáním.“
Kdo roztrhá mračna nad Camp Nou a projasní barcelonskou oblohu? Oranjes. Kamarádi Memphis a Frenkie de Jong. Noví tahouni Blaugranas. Na hřišti si rozumí a Koeman věří, že strhnou i Griezmanna, Agüera, Coutinha a Dembélého.
Depay netají, že chce být módním návrhářem, hercem a především rapperem. Natočil 20 singlů (No Love, Dubai Freesyle, Body Like You, LA Vibes, Heavy Stepper) a jeho kanál na YouTube má 700 tisíc fanoušků (instagramový účet sleduje 12 milionů lidí).
„Hudba je pro mě terapie,“ řekl. „Rád trávím čas ve studiu. Můžu na několik hodinu zapomenout na fotbal a být soustředěný na další den.“
Ozdravný proces potřebuje i Barcelona.
Léčbu provede DJ Depay.
Držte si klobouky.
