VIDEO: Debata Českého rozhlasu před volbami potřetí. Za účasti Rakušana či Berga
Třetí předvolební debaty Českého rozhlasu se účastnili zástupci čtyř subjektů – koalice Pirátů a STAN, Strany zelených, Otevřeme Česko a Švýcarské demokracie. Ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus nabízíme celý týden po 17. hodině debaty lídrů jednotlivých kandidátek. O tom, kdo s kým se představí v jednotlivých debatách, rozhodl los za účasti notáře.
„Zločinný rozpočet,“ tak nazval aktuální podobu návrhu rozpočtu na příští rok z pera ministryně Aleny Schillerové (hnutí ANO) poslanec Vít Rakušan (STAN). Vadí mu především to, že návrh schodku neúměrně zatíží příští generace. „Reálné spoření v tom návrhu nenajdete. Jen se uměle se navýšily příjmy státního rozpočtu na příští rok,“ kritizuje.
Hosté třetí předvolební debaty
- Koalice Piráti a STAN – Vít Rakušan, poslanec, středoškolský učitel, bývalý starosta města Kolín, jednička středočeské kandidátky
- Hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu – Jakub Olbert, majitel Šeberáku, zakladatel Chcípl pes, lídr pražské kandidátky
- Strana Zelených – Michal Berg, spolupředseda Zelených, zastupitel Vsetína, jednička kandidátky ve Zlínském kraji
- Švýcarská demokracie – Pynelopi Cimprichová, podnikatelka v Praze, lékárnice, ekonomka, lídryně pražské kandidátky
Velikost státního dluhu vadí i Pynelopě Cimprichové z hnutí Švýcarské demokracie. Ne vše přitom podle ní lze svádět na pandemii koronaviru. „Minimálně 150 miliard z toho deficitu nesouviselo vůbec s covidem. Jen se využila ta situace. Peníze se zneužily na jiné věci, které nebyly vůbec potřeba,“ je přesvědčená.
Úspory v rozpočtu lze podle kandidátů v nadcházejících volbách hledat na různých místech. Jedním z nejexponovanějších jsou mzdy státních zaměstnanců. Hnutí Otevřeme Česko například plánuje propustit polovinu úředníků.
„Celý minulý rok jely instituce, ať to byla ministerstva nebo ostatní úřady, na střídačku. A jestli tedy budeme vycházet z toho, že ten rok jsme nezískali žádný pracovní dluh, znamená to, že se nic nestane, pokud by tam byla jen polovina lidí,“ věří Jakub Olbert, lídr pražské kandidátky tohoto hnutí, a dodává:
„Zvykli jsme si neuvěřitelně rozhazovat. A teď neumíme zatáhnout za brzdu.“
S tím v zásadě souhlasí i Rakušan (STAN). Tomu vadí především nárůst rozpočtů jednotlivých ministerstvech: „Jen zastropování výdajů na současné výši uspoří nějakých šedesát až osmdesát miliard korun na příští rok.“
Před plošným propouštěním státních zaměstnanců ale varuje Michal Berg, spolupředseda strany Zelených.
Růst platů o inflaci je podle Zemana maximum možného, řekla Schillerová po schůzce v Lánech
Číst článek
„Jde i o ostatní státní zaměstnance jako zaměstnance škol, hasiče a záchranáře. To znamená, pokud bychom jich polovinu propustili, dostali bychom se do velkých problémů. V loňském roce jsme viděli, že právě na těchto lidech stojí kvalita našeho života. Stejně tak, pokud budeme podfinancovávat nebo propouštět v orgánech, které mají chránit životní prostředí – jako je inspekce životního prostředí –, tak to bude dopadat tak, jako dopadla Bečva. Potřebujeme kvalitní veřejné služby. A potřebujeme kvalitní lidi,“ říká Berg.
Nulové emise
Zákaz spalovacích motorů do roku 2035. Tak zní plán Evropské unie. „Předpokládám, že je to kvůli uhlíkově stopě. Ale kolika procenty je Evropa vinna na těchto emisích?“ ptá se Olbert (Otevřeme Česko) a dodává:
„To nařízení nemá vůbec smysl. Začínáme vyrábět elektroauta, která budou poháněna elektrickou energií. Tu ale neumíme vyrobit, aniž bychom nespalovali uhlí nebo biomasu.“
Cimprichová (Švýcarská demokracie) se navíc obává o bezpečnost takových aut: „Auto vám začne z ničeho nic hořet a hasiči nejsou schopni ho uhasit. To se u normálních aut se spalovacími motory neděje.“
Klimatolog: Co se s klimatem děje, jsme věděli dávno. Za situaci, kam se dostáváme, si můžeme sami
Číst článek
S koncem spalovacích motorů nemají problém Starostové. Vadí jim ale pevně stanovené datum. „Můžeme k tomu mít jakýkoliv emocionální vztah, ale ať se nám to líbí, nebo ne, rozhodne trh. Jen pevný termín na rok 2035 je pro naši ekonomiku a skladbu obyvatelstva příliš ambiciózní,“ vysvětluje Rakušan.
„Mě trochu mrzí, že se z celé klimatické problematiky vytáhl jeden problém. A udělalo se z něj nové pomazánkové máslo, žárovky nebo tuzemský rum – zkrátka nástroj boje s Evropskou unií. Klimatická krize je věc, která je zásadní problém dneška. Sami vidíme povodně, sucha, požáry ve Středozemí,“ připomíná extrémní projevy počasí v letošním roce Berg a dodává, že evropská dohoda o snižování emisí obsahuje mnohem více bodů než jen zákaz spalovacích motorů.
Automatizace a robotizace
Pracovních míst je v současnosti v Česku více než nezaměstnaných, hlásí podniky i statistický úřad. „V Evropě se stala ta věc, že máme volný přístup na evropský trh. Takže evropský trh vysává naše zaměstnance. A my potřebujeme zaměstnance dále z východu. Ale bohužel dále na východ už je hranice, kde nám zaměstnance nepropouští kvůli vízové politice,“ vadí Olbertovi.
Voliči nechtějí koalici ANO s Piráty a Starosty. Nejpřijatelnější premiér je Babiš, říká průzkum
Číst článek
Podle Cimprichové nicméně cizinci nejsou řešením aktuální situace na trhu práce. „Nevím, z jakého důvodu máme mít čtyřicet procent vysokoškoláků. Máme tam například genderová studia, spousta lidí je v takových zajímavých oborech, jako jsou evropské hodnoty nebo studium totalitních režimů. Výukový systém je u nás špatně nastavený. Místo abychom měli vysoké školy na genderová studia, která nepotřebujeme, dejme peníze na zdravotníky,“ navrhuje Cimprichová.
„Dejme ale také šanci pracovat lidem, kteří pracovat chtějí. Máme tady obrovský deficit v našich zdrojích – chybí nám dvacet tisíc míst ve školkách. Zejména ženy na rodičovské by chtěly školky stavět. Pokud bychom jim usnadnili vstup na pracovní trh, tak máme z velké části vyhráno,“ je přesvědčený Berg ze strany Zelených.
Přijetí zahraničních pracovníků se nebrání ani Rakušan. Považuje to ale jen za krátkodobé řešení problému. „Tím dlouhodobým je přece jen automatizace a robotizace výroby – strukturální změna naší ekonomiky, aby té manuální práce, na které se nám nedostává lidí, začalo výrazně ubývat. Bavím se tady o jednoduchých montážních pozicích v těch velkých výrobních halách, kterých máme v Česku opravdu hodně. To je to, co chceme změnit,“ uzavírá Vít Rakušan (STAN).
Debatu vedl Tomáš Pancíř. Přenášel ji Radiožurnál a Český rozhlas Plus, záznam je ke zhlédnutí na sociálních sítích nebo na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Série debat Českého rozhlasu
I v letošním roce dává Český rozhlas prostor ve vysílání zástupcům všech politických stran, hnutí a koalic, které se ucházejí o hlasy voličů ve volbách do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus nabízíme tento týden od pondělí do pátku v čase po 17. hodině debaty lídrů jednotlivých kandidátek. O tom, kdo s kým se představí v jednotlivých debatách, rozhodl los za účasti notáře.
- V pondělí sérii debat zahájili Martin Kupka (koalice SPOLU), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Strana Moravané), Jan Májíček (Strana Levice) a Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny). Lídři a zástupci jednotlivých subjektů mluvili o veřejných financích, stavu státního rozpočtu či daních.
- Úterní debaty se zúčastnili zástupci pěti stran – Jiří Dolejš (KSČM), Pavel Sehnal (Aliance pro rodinu), Jaroslav Pelc (Přísaha), Radim Špaček (Koruna Česká) a Vladimíra Vítová (Aliance národních sil). Diskutovali o otázce klimatu, rozpočtu nebo situaci na pracovním trhu.
