Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko
Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měl změnit nový rámcový vzdělávací program a nákup vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.
Od začátku tohoto školního roku učí podle nových vzdělávacích plánů, které mají významně posílit digitální kompetence, téměř 800 českých škol.
Vzdělávací obsah pro informační a komunikační technologie nebyl aktualizován od roku 2005, a jak uvádí web k revizi vzdělávacích rámců spravovaný ministerstvem školství, neodpovídal „významu, který technologie hrají v současné společnosti“.
Nové vzdělávací plány by měly zlepšit kompetence žáků v informatice, v práci s digitálními technologiemi a informatické myšlení žáků. Nově by mělo být mimo jiné prioritou rozvíjet digitální gramotnost žáků, které doposud nebylo věnováno příliš pozornosti.
„Podle zprávy České školní inspekce se digitální technologie ve výuce využívají relativně často, ale zpravidla jsou v rukou učitele, který je nejčastěji používá k prezentaci učiva a málokdy s nimi pracují žáci,“ uvedla Daniela Růžičková z Národního pedagogického institutu ČR s tím, že digitální gramotnost by měla žákům pomoci porozumět dnešnímu světu plnému digitálních technologií.
Žáci by tedy měli být schopni orientovat se v digitálním prostředí, zacházet s technologiemi a porozumět tomu, co a jak digitální technologie v dnešním světě a společnosti ovlivňují. Plošné vzdělávání v digitální oblasti by mělo jednak předcházet tzv. „digitálnímu vyloučení“, které hrozí žákům s nízkými kompetencemi, kteří například nemají přístup k internetu, a také přispět k žádoucímu naplnění trhu práce. V roce 2020 mělo téměř 80 % českých firem problém najít ICT experty, což je nejvyšší, a tedy nejhorší, číslo v rámci zemí EU.
Ke zmíněným osmi stovkám škol, které už podle nových plánů učí, se časem přidají i ostatní. „Nejzazší termín pro základní školy pro zavedení inovovaného kurikula do výuky je 1. 9. 2023 pro první stupeň základních škol a 1. 9. 2024 pro druhý stupeň základních škol,“ uvedl pro redakci Jaromír Beran, zástupce náměstka pro řízení sekce vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství.
Novinky se ale netýkají pouze základních škol. „Nový rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání byl schválen 30. září tohoto roku. Gymnázia mohou učit novou informatiku už od 1. září 2022. Nejpozději, kdy gymnázia musí zahájit vzdělávání ve všech ročnících oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou, je od 1. září 2025,“ vysvětlil Beran.
Národní plán obnovy hraje významnou roli
To vše pomůže zafinancovat unijní fond obnovy, který má pomoci členským zemím s ekonomickým oživením po krizi. To má být zároveň zaměřeno na digitalizaci a boj se změnou klimatu. Právě na opatření v oblasti digitalizace, včetně těch ve vzdělávání, má jít minimálně 20 % prostředků z tohoto finančního balíku.
Česko z fondu dosáhne zhruba na 180 miliard korun. Aby je mohlo čerpat, vypracovalo tzv. Národní plán obnovy, strategii ekonomického oživení a cestovní mapu toho, do čeho bude peníze investovat.
Do oblasti vzdělávání a trhu práce má jít podle informací webu pro plán obnovy 21,5 % z celé české obálky. Konkrétně na reformu digitálního vzdělávání a nákup nových zařízení do škol Česko v plánu obnovy vyčlenilo zhruba 4,8 miliardy korun. Podle Berana z ministerstva školství hraje národní plán obnovy v digitalizaci českého vzdělávacího systému významnou roli. První finance z něj by měly dle očekávání ministerstva české školy obdržet v prvním kvartále roku 2022.
Roboti ve výuce nebo IT guru
Kromě proměny vzdělávacího obsahu však na školy čeká také nové vybavení. A nebudou to jen notebooky a tablety, které bylo potřeba dokoupit už v době pandemie kvůli online výuce. Počítá se také s 3D tiskárnami, robotickými pomůckami nebo virtuální realitou.
Právě pandemie českým vzděláváním otřásla. Tuzemské školy byly zavřeny nejdéle v Evropě a žáci a studenti jsou nyní se znalostmi pozadu, podle studie Dopady pandemie covid-19 na žáky asi o tři měsíce.
Plán obnovy tedy v rámci vypořádání se s dopady covidové krize zafinancuje také program doučování až pro 500 tisíc žáků a studentů, kteří jsou i kvůli restriktivním opatřením ohroženi neúspěchem. Z plánu by na něj měla jít asi miliarda korun.
Peníze z fondu budou také použity na podporu školám a učitelům, aby mohly nové vzdělávací plány úspěšně zavést a vyučovat podle nich. V plánu je i síť tzv. IT guru. Ti by měli pomáhat s technickou podporou sítí a digitálních technologií na školách.
„IT guru se budou zaměřovat zejména na nastavení IT správy a vnitřní sítě školy. IT guru rovněž pomůže škole s nákupem vybavení pro novou informatiku a dále pomůže s dialogem se zřizovatelem s cílem navýšit jeho investice do digitalizace škol,“ uvádí národní plán obnovy.
Pokrizový fond však není jediným zdrojem, který pomůže digitalizaci na českých školách zafinancovat. Jednak přispěje státní kasa, ale i ostatní evropské zdroje.
„Například vnitřní infrastruktura (wifi, kabely a další investice) bude posílena v rámci IROPu (Integrovaný regionální operační program – pozn. red.), který je v gesci ministerstva pro místní rozvoj,“ doplnil Beran.
