Chudší a s upraveným Taxisem. Velká pardubická ale bude znovu s diváky

Před letošním ročníkem to bylo nejvíce diskutované téma: Velký Taxisův příkop, obávaná i zbožňovaná překážka, se mění.

S pardubickou steeplechase je neodmyslitelně spojený. V kurzu se objevil už v roce 1874 a je jedním z důvodů, proč se o dostihu říká, že je tím nejtěžším na evropském kontinentu.

To by mělo platit i tentokrát, byť Taxis doznal úprav.

„Změnil svou vizuální podobu, jeho obtížnost ale zůstává,“ říká Jaroslav Müller, ředitel Dostihového spolku. „Úpravami bychom měli zajistit vyšší bezpečnost pro účastníky dostihů a eliminovat riziko fatálních pádů koní.“

Taxis už koně neohrozí. Za úpravami překážek si stojím, říká Váňa

Těch za sto třicet ročníků nebylo málo. Některé údaje hovoří o tom, že si skok vyžádal životy pětadvaceti koní, jiné mluví až o třiceti. Posledním byl v minulém roce Sottovento, osmiletý hnědák trenéra Josefa Váni.

Právě smrtelné případy byly důvodem řady úprav. Ta předchozí proběhla v roce 1994, kdy byla překážka odvodněna a částečně zasypána. Tragické nehody sice ubyly, jenže ne zcela. 

Po úmrtí Sottoventa proto Dostihový spolek vytvořil čtrnáctičlennou expertní skupinu, která se zabývala dalšími možnými změnami. „Vidíme, že poslední roky dostihy zrychlily a je třeba k tomu přihlédnout,“ vysvětloval Müller.

Výsledkem je zmírnění doskokové hrany, optické zvýraznění příkopu a zešikmení živého plotu. Délka překážky zůstala zachována.

„Určitě bych nemluvil o tom, že se Taxis zasypal,“ prohlásil Müller. „Pouze jsme upravili tvar příkopu za živým plotem. Použili jsme minimum zeminy tak, abychom vytvořili šikminu, která zmírní úhel a odstraní nebezpečný doskok.“

BEZ HRANY. Nově upravený Taxisův příkop

Se změnami nesouhlasili všichni. Objevily se i hlasy, které říkaly, že po úpravě ztratí dostih své kouzlo. 

Kouč Váňa ale tvrdí: „Je to Taxis se stejnými rozměry. Jen hrana není tak ostrá, a pokud kůň udělá chybu, spadnout může. Jen by to nemělo ohrozit jeho život.“

Se třemi bývalými vítězi

V loňském roce organizátoři dlouho nevěděli, jestli budou moci kvůli covidovým opatřením dostih uspořádat. Až výjimka, kterou jim při splnění přísných podmínek udělila hygiena, závod zachránila.

25 fotografií

Bylo to ale klání bez diváků, bez hučícího davu, který s napětím sleduje koně běžící do cílové rovinky.

Tentokrát pořadatelé takové problémy neměli a do areálu budou moci zavítat i fanoušci. Jako před pandemií to však zatím také nebude.

Kromě slovenských koní se hlavní dostih poběží bez zahraničních účastníků. A podruhé za sebou se na dotacích rozdělí tři miliony korun, tedy o dva méně, než bývalo zvykem.

„Příští rok se snad vrátí obvyklé peníze,“ věří Váňa. „Kdyby to bylo pět, tak přijede Velkou zkusit i někdo ze zahraničí. Závodu to chybí.“

Váňa nebude v pardubickém areálu chybět. Žokejskou kariéru už sice ve svých osmašedesáti letech a s rekordními osmi vítězstvími uzavřel, stále však pomýšlí na triumfy jako trenér.

Do boje vysílá tři zástupce: teprve šestiletého Mahe Kinga a dva někdejší vítěze No Time To Lose (2017) a Theophila (2019).

„Pokud bude měkká dráha, vidím největší šance pro No Time To Lose. Pokud bude dráha tvrdší, mohl by to být Theophilos. Mahe King je moc mladý, ale distanci by měl zvládnout,“ vyhlíží. No Time To Lose osedlá Ondřej Velek, Theophila Josef Bartoš a Mahe Kinga Jan Faltejsek, který může zaútočit na své šesté prvenství.

Ve startovní listině figuruje celkem osmnáct koní. Původně měl do Pardubic dorazit ještě jeden slovenský zástupce Vandual, jenže ho zastavily zdravotní potíže. Třetím někdejším vítězem je obhájce Hegnus, v jehož sedle opět pojede Slovák Lukáš Matuský.

POLIBEK ŠAMPIONŮ. Vítězové 130. ročníku překážkového dostihu Velká pardubická: slovenský žokej Lukáš Matuský s koněm Hegnusem. (11. října 2020)

Bookmakeři věří i Evženovi s Jaroslavem Myškou či Lombarginimu spolu s Janem Odložilem. „Lombargini mě nadchl,“ líčí Odložil. „Distance by neměla být problém a myslím, že můžeme zamíchat pořadím. Už studuji videa a snažím se na vše připravit.“

I na upravený Taxis.