Leona Šmelcová: Kolumbie a FARC po pěti letech v míru. V zemi roste násilí
„Našimi zbraněmi od teď budou jen naše slova. Válka skončila.“ Od chvíle, kdy nejvýše postavený velitel kolumbijského povstaleckého hnutí FARC Rodrigo Londoño alias Timochenko pronesl tato slova, uplynulo pět let.
Tehdy stál po boku bývalého kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose, s nímž právě podepsal mírovou dohodu mezi kolumbijskou vládou a revolučními ozbrojenými silami FARC. Ukončili tak více než padesát let trvající krvavý konflikt, který si vyžádal přes čtvrt milionu obětí.
Kolumbie slavila. Nad Kartagenou létaly stíhačky, vyjednavači dorazili v symbolicky bílých halenách a bezmála třísetstránkovou dohodu podepsali perem vytepaným z bývalé nábojnice. Santos o pár týdnů později získal Nobelovu cenu míru.
Povstalce nahradili kriminálníci
Timochenko ji vzhledem k uskupení, jemuž roky velel, dostat přece jen nemohl, byť to mnohé stoupence hnutí FARC zklamalo. Zklamaní však nezůstali jen oni. Válka s povstalci sice skončila, mír ale v zemi dosud nenastal.
Čtěte také
Tehdejší bojovníky mnohde nahradily ozbrojené kriminální skupiny, drogoví překupníci a pašeráci lidí, zbylé pravicové paramilitantní jednotky a povstalci z dalších levicových skupin, k nimž se přidali i s mírem nesouhlasící bývalí členové FARC. Země je stále zamořená násilím. A dohoda se naplňuje jen velmi pomalu.
Mnozí ze situace viní nynějšího prezidenta Ivana Duqueho, který patřil k odpůrcům paktu a na jeho naplňování údajně příliš nelpí. Ostatně ani vznik dohody nebyl snadný. Prezident Santos nechal – po slavném podpisu – smlouvu schválit samotnými Kolumbijci, ti ji však v referendu k překvapení vlády odmítli.
Tehdy kritizovali hlavně mírné postihy pro bývalé lídry povstalců. Vyjednavači dohodu rychle upravili a druhou verzi už Santos referendem posvětit raději nedal, což mnohé naštvalo a jistým dílem přispělo ke zvolení Duqueho jeho nástupcem.
Násilí roste
Pět let je krátká doba na hodnocení mimořádně složitého paktu, jenž kromě ukončení bojů a odevzdání zbraní zahrnuje například i projekty rozvoje chudých regionů, odškodnění, reintegraci bojovníků, plány, jak zajistit bezpečnost v rizikových oblastech či nesnadné zemědělské reformy. Nicméně nyní odhadovaných nejméně 35 let na splnění závazků přijde většině Kolumbijců – celkem pochopitelně – jako naopak doba přespříliš dlouhá.
Čtěte také
Velkým úspěchem dohody je docela jistě demobilizace povstalců z FARC a odevzdání zbraní, jež údajně naplnily sedmnáct lodních kontejnerů. Co se ale zatím nedaří a naopak zhoršuje, je zajištění bezpečnosti. Podle institutu pro rozvoj a mírová studia Indepaz jen v prvních šesti měsících tohoto roku bylo zavražděno přes 100 místních představitelů a humanitárních pracovníků.
Bojí se i bývalí členové FARC, od podpisu dohody jich násilnou smrtí zemřelo skoro 300. Na územích, která kdysi povstalci ovládali a kde vláda nezajistila dostatečnou přítomnost armády, roste násilí i na obyčejných lidech. Od ledna do července se v zemi odehrálo 60 masakrů s více než 220 mrtvými.
Vedle udržení bezpečí vázne i agrární reforma, podpora farmářů, dotace a školení, jak a především proč pěstovat koku pro legální účely. Mnozí si stěžují, že úředníci do jejich oblastí dosud nezavítali a nechali je napospas četným uskupením hnaným pouhou touhou po výdělku.
Zklidnit zemi rozdrásanou půl stoletím bojů, není jen tak. Jak se bude situace vyvíjet a zda mírová dohoda nabere druhý dech, rozhodnou i prezidentské volby příští rok.
Autorka je publicistka
Související
-
Leona Šmelcová: Ekvádorci těží z vakcinační diplomacie svého lídra
Prezident Guillermo Lasso slíbil, že za sto dnů proočkuje polovinu populace. A povedlo se mu to. Mnozí si na něm také pochvalují, že je ochotný naslouchat a hledá shodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
