Do zakázaného prostoru v Boleticích se nevydávejte, prohlédněte si ho v klidu domova díky knize

Tentokrát se tvůrci vydali do oblasti vysídlené po druhé světové válce, znovu osidlované a pro svou drsnost znovu opouštěné v průběhu let a desetiletí následujících a zabrané posléze socialistickou armádou jako výcvikový prostor.

„Knihu můžeme rozdělit na dvě části, a to silnicí mezi Českým Krumlovem a Černou v Pošumaví, tedy cestou na Lipno,“ říká jeden ze spoluautorů Petr Hudičák, jinak kurátor Musea Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově.

„Po levé straně je krajina, kam může každý, ale pravá strana je bývalý vojenský prostor, který je sice dneska zmenšený, ale stále ještě využívaný. I v současné době se tam střílí a není bezpečné se tudy pohybovat. I nevybuchlá munice může být pořád velice nebezpečná,“ dodává.

Bezpečnější je v klidu domova si prohlédnout obrazovou i texty bohatě vybavenou knihu Boleticko – krajina zapomenuté Šumavy. Uvidíte v ní historické fotografie krajiny, zejména od Josefa Seidela a jeho syna Františka. Najdete tam přetisky starých map a dokumentů, pohlednice, rodinné i portrétní snímky. Seznámíte se s příběhy lidí, kteří tam žili, či žijí, ale i s osudy domů a celých vesnic. Současnou podobu krajiny zachycují letecké záběry Libora Sváčka a poetické snímky jeho dcery Kláry Sváčkové.

Čtěte také

Kostel v Boleticích, který byl součástí vojenského újezdu, ožívá díky dobrovolníkům

Emotivním dokumentem doby je archivní fotografie Národního památkového ústavu z roku 1988, která ukazuje interiér kostela svatého Mikuláše v Boleticích. Jeho vápnem přetřené fresky pomalovali vojáci Rudé armády nápisy v azbuce.

„Dnes už se naštěstí ani čeští ani alianční vojáci, kteří výcvikový prostor využívají, na zdi kostela nepodepisují,“ komentuje Petr Hudičák. Kostel s románskými základy postupně opravují obec Kájov a právě Armáda České republiky.

A jak se Petr Hudičák dívá na budoucnost vojenského újezdu? „Mně je samozřejmě líto, že někteří lidé museli opustit svoje domovy. Já v té krajině vidím práci, kterou tam lidé odvedli. V té krajině je spousta kamenných řad, snosů z polí. Každý kamínek musel někdo vzít do ruky a dát někam na hromadu. Z těchto kamenů někdo postavil domy, které se dneska rozpadají. A právě v naší knize je takový kamenný oblouk – jako určitý symbol toho, že není všemu konec,“ odpovídá a zároveň dodává: „Na druhou stranu jsem rád, že se o nás někdo stará, cvičí se a my díky tomu žijeme v bezpečí.“

Celý rozhovor s Petrem Hudičákem, kurátorem Musea Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově a spoluautorem knihy Boleticko - krajina zapomenuté Šumavy, si poslechněte online.