Na fakultě mě štvala hierarchie. Ale škola je dialog a učitel je váš kolega, říká architektka a rektorka ARCHIP Regina Loukotová
Byla na studijních pobytech v Norsku, v Americe, Japonsku i jižní Indii a pracovala ve světově uznávaném norském studiu Snøhetta. Nelíbila se jí výuka architektury na veřejných školách, a tak spoluzaložila ARCHIP (Architectural Institute in Prague) – jedinou soukromou vysokou školu architektury v Česku, která studenty vzdělává přesně 10 let. „Zpočátku nikdo nevěděl, co od nás má čekat,“ říká rektorka školy Regina Loukotová ve Vizitce, kterou moderovala Alena Rokosová.
Regina Loukotová je rodačka z Pardubic, architekturu studovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze u Aleny Šrámkové, absolvovala ji v roce 1997, doktorandské studium pak dokončila v roce 2005. „Nejvíc mě tehdy štvala ta hierarchie, že učitel dává úkoly a rozkazy a studenti je plní. Také, že v jednom semestru bylo deset až patnáct předmětů, které nebyly nijak provázané a z každého jsme museli dělat zápočet a zkoušku. Dodnes se já i někteří moji spolužáci v noci budíme s tím, že nám něco chybí a že jsme architekti neprávem,“ popisuje.
Čtěte také
Spolu s architektem a manželem Martinem Roubíkem roky snili o založení školy, která by studenty vzdělávala jinak. V roce 2008 ale Martin Roubík zemřel a otevření školy se nedožil. „Nebylo hned jasné, že do toho půjdeme bez něho. Ve stejném roce, kdy Martin zemřel, se mi narodil syn František, ale říkala jsem si, že musím pokračovat. Naštěstí jsem potkala Jiřího Šimice a pak se k nám přidala Klára Doleželová a Martin Pištěk a školu se nám podařilo otevřít,“ vzpomíná Regina Loukotová.
ARCHIP zahájil výuku výhradně v angličtině 3. října 2011 na Mezinárodní den architektury a dosud ho absolvovalo asi 120 studentů z Česka i zahraničí. Školné je 75 tisíc korun pro české a evropské studenty za semestr a 90 tisíc korun pro studenty ze zbytku světa. „Není to málo, to samozřejmě víme, ale od státu nemáme ani korunu, takže veškerý provoz hradíme ze školného. To bylo zpočátku stejné pro všechny, ale pak jsme si řekli, že pokud je naším zájmem zlepšovat zdejší prostředí, musíme ho pro české a evropské studenty snížit,“ vysvětluje.
Čtěte také
Kde všude se absolventi architektonických škol uplatní, když jen část z nich navrhuje? Jak Regina Loukotová vzpomíná na studia v Norsku a praxi ve špičkovém studiu Snøhetta? A čím je výjimečná aktuální mezinárodní urbanistická soutěž Florenc 21, ze které by měla vzejít nová podoba největšího brownfieldu v samotném centru Prahy? Poslechněte si celou Vizitku.
Související
-
Je třeba vrátit se k patnáctiminutovému městu krátkých vzdáleností, říká architekt Osamu Okamura
Osamu Okamura učí architekturu a urbanismus. S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce i o dostupném bydlení a důležitosti sousedských komunit.
-
Čím dnes může oslovit nový kostel? Poetickým minimalismem, říká architekt Marek Jan Štěpán
Rád se otužuje a se svou partou otužilců porůznu experimentuje. Cítí se být Lachem a hlásí se k Leoši Janáčkovi, učí na Vysokém učení technickém v Brně.
-
Beton lidi dráždí, mají ho spojený s brutalistní architekturou, říká Jan Šépka
Jestli všechno půjde podle nedávno odsouhlasených plánů, za pět let by uprostřed Olomouce měla stát zbrusu nová budova Středoevropského fóra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
