Blogeři: předvoj komunismu

Dokonce i Svobodní, fanatičtí vyznavači objektivismu a sobecké chamtivosti, se nevědomě stávají altruisty! Co by na takové počínání řekla Ayn Randová, kdyby zjistila, že její stoupenci, propagují její myšlenky totálně bez jakékoliv finanční odměny?

Neoliberálové, ctitelé tržního boha, štíhlého státu a podnikání zde dobrovolně popírají svůj ideový fundus, a jen touha dát svým myšlenkám prostor, je jim odměnou.

My ostatní jsme rádi, že jsme našli platformu, na které je možno, své články uveřejňovat, protože psát do šuplíku, bez zpětné vazby je otravné.

Každý náš blog, a to podtrhuji, je geniální. Ve své svobodě, limitované kodexem blogera a adminem, jsme na rozdíl od novinářů, kteří mají nad sebou dohlížitele správné linie podle politického nastavení tiskoviny, kam píší, daleko dál.

Podle profesionálních novinářů jsme lůzři, ale protože to děláme bez nároku na odměnu, jsme právě proto svobodnější. Jediným šrámem na našem jinak čistém štítu všeobecného sdílení jsou reklamy u blogů, jimiž je naše činnost podporována. Dovedu si představit společnost, která by pro jakoukoliv obecně prospěšnou činnost žádnou finanční podporu nepotřebovala.

Všichni v přímém přenosu vidíme pád kapitalismu: nedostatek energie, inflace, astronomický nárůst hodnot kryploměny, nefunkčnost trhu, to všechno povede k tomu, abychom sdíleli nejen své statky duševní, ale i hmotné.

Jeden příklad za všechny: kvůli nedostatku čipů a dalších součástí do automobilů, je prý nutné počkat si na nový vůz asi rok. Co do té doby? Buď budeme jezdit hromadnou dopravou, nebo budeme muset auta sdílet.

Abychom nezničili planetu, budeme muset ustoupit od globalizace k lokální soběstačnosti. Bude to chtít podílet se na společném díle. Bude to jistě náročnější způsob života, ale víc než teambilding, právě společná činnost povede ke stmelení nás všech.

Jedině práce, matka pokroku, pohání svět kupředu. Hodnoty vznikají jedině prací nikoliv vlastnictvím. Vlastnictví bude pouze společné nebo chcete-li sdílené.

Sešli jsme se na blogu, podobně jako v Chartě 77, lidé různých názorů a vyznání, abychom pracovali na společném díle. Sešli jsme se jako doklad toho,  že ono společné sdílení je možné.

Stejně jako Komunistická strana Československa, byla předvojem dělnické třídy, tak my blogeři, ať už chcete nebo nechcete, jsme předvojem komunismu!