Příslušníci militantní  alternativy  za  každou cenu /včetně popření zdravého rozumu!/  jsou názoru,  že  Pandora je komplot, který  byl zorganizován, aby  Česku už nevládl ten  hodný  a poctivý  Babiš, co se za  malé  Česko na krev  pere  a globalisty a globálními elitami a  to nejméně  5x  každý den. Včera  jsem se snažil na grafech z webu organizátorů Pandora  Papers  snažil vysvětlit  co PP jsou, jak jsou obsáhlé a kdo všechno v nich  figuruje. Aby  i  Pepku Vyskočovi  došlo,  že  Andrej  byl prostě  chycen na  hruškách.  Ale vedle mnoha jiných, jde v jeho  případě  o klasické malé  pragma  faulon  ve vysoké trávě. Tak říkajíc.  Prostě  tam byl.

Opravdu  velké  ryby  vypadají  v Pandora Papers  zcela jinak!!!  A dnes  si popíšeme  tu vůbec  absolutně největší!

Převezmu  k tomu účelu  z webu 

zásadní  článek s názvem

How America’s biggest law firm drives global wealth into tax havens

resp. jeho nejhlavnější  části! Tak, jak mi je  zpracoval překladač:

Jak největší americká advokátní kancelář žene globální bohatství do daňových rájů

Poradce malajského premiéra potřeboval pomoc při řízení společností v hlavním městě Kuala Lumpur a v Hongkongu. Žalobci říkají, že on a jeho spolupracovníci použili společnosti k odklonu stovek milionů dolarů z vládního fondu pro rozvoj ekonomiky.

Ruský výrobce pušek Kalašnikov, pod mezinárodními sankcemi za špatné chován, chtěl prodat své podíly ve velkém měděném dole  v dceřiném podniku v Mongolsku. Prodej vyvolal korupční vyšetřování tehdejšího mongolského premiéra.

Technický gigant Apple Inc. si vyřizoval daňový ráj, aby ukryl v offshore svou horu hotovosti.

Všichni měli přítele v největší americké advokátní kanceláři.

Když se miliardáři, nadnárodní společnosti a politicky propojení snaží skrýt bohatství nebo se vyhnout daním, často se obrátí na Baker McKenzie, off shore genia z Chicaga.

Se 4700 právníky ve 46 zemích a příjmy 3,1 miliardy USD se Baker McKenzie považuje za „základní globální advokátní kancelář“. Patří mezi zhruba tucet prominentních amerických a britských firem, které založily rozsáhlé mezinárodní sítě a transformovaly profesi práva samotného.

Baker McKenzie se hlásí k právnímu státu a nejvyšším mezinárodním standardům v oblasti etiky, lidských práv a protikorupčních politik. „Jsme pravdiví a transparentní,“ říká firma ve svém kodexu chování. „Neobchodujeme s pochybnými postavami.“

Za vznešenými prohlášeními jetristní realita: Baker McKenzie je architektem a pilířem stínové ekonomiky,  nazývané „offshore“, která přináší prospěch bohatým na úkor pokladnic národů a peněženek běžných občanů.

Vyšetřování mezinárodního konsorcia investigativních novinářů odhaluje, jak Baker McKenzie pomáhal nadnárodním společnostem a bohatým vyhnout se daní a kontroly pomocí fiktivních společností, fondů a komplexních struktur v daňových rájích. Tato vozidla, zahalená tajemstvím, drží obrovské bohatství –  domy, jachty, zásoby a peníze, které jsou často temného původu.

Mezi klienty převažují  lidé a společnosti napojení na politickou korupci, podvodné obchodní praktiky a autoritářské režimy.

Ho Low, jako poradce Najiba Razaka, tehdejšho předsedy vlády Malajsie, hojně využíval pobočky Baker McKenzie. Low je nyní uprchlíkem, obviněným ze zvládnutí mnohamiliardového plenění veřejného investičního fondu a hledaného Malajsií, USA a Singapurem.

Rostec, ruský výrobce zbraní, který prodal svůj podíl v mongolském dole, patří mezi půl tuctu státem kontrolovaných ruských společností, které zadaly zakázky Baker McKenzie a čelí mezinárodním sankcím.

A Apple, který se obrátil na Baker McKenzie, aby mu pomohl najít daňový ráj, se stal mezinárodním „plakátovým dítětem“ pro vyhýbání se daňovým povinnostem firem.

Vyšetřování ICIJ –  založené na novém úniku důvěrných záznamů, tisících stránek veřejných dokumentů, dosud nezveřejněných interních souborech z jiných úniků a desítkách rozhovorů –  nabízí vzácný, vnitřní pohled na roli  této exkluzivní a  elitní advokátní kanceláře v offshore ekonomice.

Více než 600 novinářů vložilo 11,9 milionu nových záznamů nazvaných Pandora Papers , které unikly od 14 poskytovatelů finančních offshore služeb z Dubaje do Panamy. Odhalili tajné majetky politiků, miliardářů, vedoucích velkých  globálních firem a jednání profesionálních prostředníků, kteří poskytují špičkové  poradenství v  oblastech vyhýbání se daňovým povinnostem a utajení  majetku.

Uprostřed moře offshore bankéřů, účetních, právníků a agentů pro zakládání společností vyniká Baker McKenzie. Podle dokumentů Pandora Papers a předchozích úniků ICIJ zjistila, že Baker McKenzie hrál roli ve více než 440 offshore společnostech registrovaných v daňových rájích. Firma obvykle spojuje klienty s poskytovateli offshore služeb.

Poradila desítkám korporátních gigantů ohledně daňových nebo offshore manévrů. Firma za ně také lobbuje ve Washingtonu a dalších hlavních městech a brání je, pokud jsou vyšetřovány úřady.

Uniklé dokumenty odhalují, že advokátní kancelář pomohla zajistit skořápkové společnosti na Kypru pro potravinářského a tabákového obra RJR Nabisco. Pro Nike to pomohlo založit nizozemský daňový útulek . Podle zprávy amerického vládního soudu jeho právníci pomohli Facebooku nasměrovat miliardy dolarů zisku do Irska s nízkými daněmi.

V sérii písemných prohlášení pro ICIJ Baker McKenzie uvedl, že se snaží poskytnout nejlepší právní a daňové poradenství, které pomůže jeho klientům orientovat se v „vysoce komplexním, neustále se vyvíjejícím a často konfliktním“ souboru globálních pravidel.

„Transparentnost a odpovědnost jsou nedílnou součástí těchto rad,“ řekl mluvčí John McGuinness. „Snažíme se zajistit, aby naši klienti dodržovali zákony i osvědčené postupy.“

Panoramatický pohled na trailblazer

Shromážděné záznamy poskytují panoramatický pohled na úlohu Baker McKenzie při formování zákonů a předpisů po celém světě, včetně jejího lobbování za opatření týkající se praní peněz a daňových úkrytů. Tato společnost jednající jménem společností Big Banks a Big Tech zlobovala  výrazné  zeslabení  návrhů zaměřených na posílení finančního regulačního dohledu a daňových zákonů.

Ve Spojených arabských emirátech Baker McKenzie získává uznání za pomoc při vytváření svobodných zón – oblastí s nízkými daněmi a lehkou regulací, které podle kritiků podporují nezákonnou činnost. V Austrálii se právní kancelář postavila proti opatření, které má omezit offshore vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany velkých společností. A ve Spojených státech lobovala za nadnárodní banky, se snažila osvobodit více zahraničních zákazníků od přijetí nebo dodržování pravidel due diligence, která měla zabránit praní peněz.

ICIJ v rámci šetření Pandora Papers globálně zjistila, že více než 300 právníků Baker McKenzie radilo nebo zastupovalo státní, národní nebo mezinárodní orgán v záležitostech, jako je mezinárodní daňová legislativa a protikorupční reformy. Více než 220 zaměstnanců společnosti Baker McKenzie ve 35 zemích světa zastávalo pozice ve vládních agenturách, včetně ministerstev spravedlnosti, daňových úřadů, Evropské komise a úřadů hlav států.

Přestože interní záznamy Baker McKenzie nejsou mezi uniklými soubory, firma je zmíněna ve více než 7 500 dokumentech, což je mnohem více než zmínění  jakékoli jiné velké americké advokátní kanceláři.

Mnoho dokumentů zmiňujících Baker McKenzie, pochází od tří offshore poskytovatelů, na které firma nebo její klienti delegovali práci:

Trident Trust, s kancelářemi na Britských Panenských ostrovech;

Alemán, Cordero, Galindo & Lee (Alcogal), advokátní kancelář se sídlem v Panamě 

Asiaciti Trust, se sídlem v Singapuru.

Baker McKenzie, jedna z nejznámějších právnických firem na světě, je také průkopníkem v oboru offshore. Přijala model, který umožňuje partnerským firmám v zahraničí těžit z globální značky, aniž by sdíleli zisky nebo odpovědnost. A byl to první globální šampion strategií daňového plánování, který umožnil velkým společnostem a bohatým lidem přesunout zisky do daňových rájů, aniž by tam skutečně přesunuli provoz.

Nákupy v daňových rájích se od té doby staly chlebem a máslem offshore průmyslu, což je strategie, která nechává běžné občany nést finanční zátěž, které bohatí a mocní unikají.

Právníci jsou ústředními aktéry.

Přední mezinárodní organizace, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Pracovní skupina pro finanční akce, uvedly, že slabá regulace právníků a dalších profesionálů hraje klíčovou roli v globální finanční kriminalitě.

Přesto, na rozdíl od bankéřů a dalších offshore zprostředkovatelů, právníci unikli zkoumání, částečně kvůli privilegiu advokát-klient, což je doktrína, která požaduje, aby udržovali důvěrné informace o klientech ani by je komukoliv sdělovali. V některých zemích zákonná výsada osvobozuje právníky od hlášení činností, jako je praní peněz, vládním regulačním orgánům.

Právník je více než žoldák pro bohaté a mocné. Podle Modelových pravidel profesního chování Americké advokátní komory je právník úředníkem právního systému a veřejným občanem se zvláštní rolí „podporovat porozumění veřejnosti a důvěru v právní stát“.

Právníci mají za povinnost udělat pro klienta víc než spojit dohromady kličky a inkasovat velké palmáre, řekl Richard Painter, profesor práva z Minnesotské univerzity, který byl hlavním etickým právníkem bývalého amerického prezidenta George W. Bushe. „Nejednat nezákonně neznamená, že je to správné,“ řekl.

Milton Cheng, globální předseda Baker McKenzie se sídlem v Hongkongu, odmítl rozhovor. Firma odmítla komentovat záležitosti klientů s odvoláním na „závazky důvěrnosti a zákonná privilegia“.

Mluvčí McGuinness se sídlem v Singapuru uvedl, že firma provádí přísnou due diligence a globální kontroly pozadí u všech potenciálních klientů. Řekl, že Baker McKenzie „hluboce“ nesouhlasí s tvrzením, že má mnoho pověstně rizikových nebo pochybných klientů.

„Občas zjistíme, že se klienti později zapojí do aktivit, které nejsou v souladu s naší počáteční due diligence, nebo se objeví nová fakta nebo vývoj, který by nás přiměl ukončit naše zastoupení,“ řekl.

Baker McKenzie nereagoval přímo na mnoho otázek týkajících se jeho role v offshore ekonomice nebo proč se jeho jméno tak často objevuje v záznamech offshore poskytovatelů služeb. McGuinness uvedl, že Baker McKenzie běžně předává klienty a právní záležitosti jiným právním firmám a poskytovatelům služeb v jurisdikcích, kde nemá kancelář.

McGuinness dodal, že Baker McKenzie se zavázala k spravedlivějšímu a jednoduššímu globálnímu daňovému systému. „Současně,“ řekl, „musíme klientům jasně poradit ohledně jejich povinností podle stávajících zákonů a předpisů.“

Vlády, regulační orgány a průmyslové skupiny pravidelně žádají Baker McKenzie a další právnické firmy o pomoc při vývoji a analýze legislativy, řekl McGuinness. Práce je prováděna v souladu s místními zákony o lobbování, řekl, a při přijímání bývalých vládních úředníků Baker McKenzie striktně dodržuje pravidla o střetu zájmů.

CHICAGO: Jízda taxíkem do nového světa

Russell Baker se narodil v roce 1901 na farmářské rodině v Portage ve Wisconsinu. Když mu bylo 12 let, rodina se podle historie právnické firmy přestěhovala do Texasu. Když mu bylo 16, Bakerovi se znovu přestěhovali do Nového Mexika, kde se Russell naučil španělsky a vypěstoval si vášeň pro různé kultury, které přerostly ve vizi první světové globální advokátní kanceláře. Po dalším přestěhování – do Chicaga zde navštěvoval Chicagskou univerzitu a její právnickou fakultu. S přítelem z fakulty založil v roce 1925 svou první advokátní kancelář specializující se na pomoc mexickým státním příslušníkům.

V roce 1942 USA přijaly zákon o podnikání obchodních korporací na západní polokouli, který nabízel daňové úlevy společnostem vyrábějícím v Latinské Americe. Baker přišel na způsob, jak se mohou americké korporace kvalifikovat přesunem zisku do jurisdikcí s nízkými daněmi.

Byl to začátek toho, co Baker McKenzie nazývá jednou z největších praktik daňového plánování na světě, jejímž cílem je pomoci společnostem vytěžit maximum ze složitosti rozsáhlého amerického daňového systému.

„Daňový poplatník má právo zařídit si své záležitosti jakýmkoli způsobem, který si zvolí,“ napsali Baker a jeho kolega v dokumentu publikovaném v roce 1957. „Tento koncept je vlastní nejen našemu daňovému právu, ale je zásadní pro náš americký způsob života.“ . ”

V roce 1948 sdílel Baker taxík s chicagským soudcem Johnem McKenziem a zanedlouho diskutovali o myšlence mezinárodní advokátní kanceláře. Příští rok založili Baker & McKenzie.

Zpočátku firma, nyní známá jako Baker McKenzie, vyřizovala mezinárodní práci ze svého sídla v Chicagu. Poté následovalo klienty, jako farmaceutický gigant Abbott Laboratories, jak expandovali do zámoří. V roce 1955 zřídila svou první zahraniční základnu ve venezuelském Caracasu.

V článku ve Wisconsin Law Review o dva roky později doporučili Baker a spoluautor zakládání společností ve Venezuele a dalších zemích, které umožňovaly majitelům zůstat v anonymitě pomocí takzvaných akcií na doručitele. Akcie na doručitele jsou akciové certifikáty, které nemusí být registrovány pod jménem konkrétní osoby nebo firmy. „Nikde v Americe není možné založit společnost s akciemi na doručitele,“ napsali Baker a jeho kolega. „To je možné v řadě prvotřídních zahraničních destinací, kde je ekonomický potenciál prakticky neomezený.“

Mnoho zemí později zakázalo akcie na doručitele, protože je špatní  používali k ukrytí zločinů a majetku.

Baker McKenzie se rychle rozšířoval dále  v zahraničí, od konce padesátých let minulého století, za 15 let otevřel 20 kanceláří ve vzdálených lokalitách, jako je Sao Paulo a Sydney. Podle National Law Journal se stal nekonvenčním gigantem tohoto odvětví se 76 pobočkami po celém světě a 4700 zástupci, což je nejvíce ze všech amerických právnických firem. Následovaly další mega firmy – DLA Piper  se rozrostla na 4000 právníků; Norton Rose Fulbright na 3 180; a Latham & Watkins na 2 860, odává nejnovější průzkum časopisu.

Jak průmysl daňových úkrytů rostl, stal se Baker McKenzie odborníkem na pomoc společnostem jak nasměřovat zisky, alespoň na papíře, do zemí s nízkými daňovými sazbami. A když se vláda vyplnila původní  mezery  ve  svém právu, Baker McKenzie nebo jiné advokátní kanceláře  vyhledaly novou.

Od „inverzí“ po McLaw se švýcarským nádechem

Vezměte si například „inverze“. V inverzi dochází k fúzi jedné společnosti s jinou, obvykle menší, v jurisdikci s nízkými daněmi, přičemž často dochází k obrovským daňovým úsporám. Tato strategie se objevila v 80. letech 20. století s „inverzemi poštovních schránek“, kde americké firmy vytvořily skořepinové společnosti v poštovní schránce v daňovém ráji na Bermudách. Do roku 2002 tehdejší americký senátor Max Baucus, Demokrat  za  stát Montana, zavolal Baker McKenzie s odvoláním na doporučení firmy Helen of Troy, americké kosmetické společnosti, která se v roce 1994 znovu začlenila na Bermudy.

„Tato otázka inverzí je, myslím, velký problém, a propagátoři je tlačí,“ řekl Baucus při slyšení o daňových útulcích. „Dobře uznávaní promotéři, kteří je tlačí.“

Ukázal na pasáž z webu Baker McKenzie, která propagovala používání inverzí k „drastickému“ snížení daňových sazeb. „‚Baker McKenzie propagoval moderní inverzní transakci s inverzí Helen of Troy v roce 1994,‘ ‚přečetl Baucus nahlas při slyšení a‘ “ od té doby poskytuje daňové a firemní poradenství [asi] polovině všech veřejně zveřejněných inverzních transakcí, a žádná jiná právní nebo účetní firma nemůže vykázat srovnatelný počet. “

Kongres reagoval na  takové „falešnosti“, které „okrádají zbytek veřejnosti platící daně“,  přijetím legislativy proti inverzi v roce 2004.

O pět let později se senátní pozornost opět zaměřila na Baker McKenzie, tentokrát při slyšení, které se zabývalo offshore daňovými ráji. Firma poskytla švýcarskému bankovnímu gigantu UBS právní poradenství, jak zacházet s americkými klienty, kteří nechtěli, aby jejich zámořská aktiva byla zveřejněna v  Internal Revenue Service. Banka, která v roce 2009 přepracovala své postupy, uvedla, že „neuzavírá smlouvy s třetími stranami o službách, které ostatním pomáhají vyhnout se zákonně dlužným daním“.

Odvětví daňového plánování mezitím vytgenerovalo nové daňové postupy, včetně vlny stále komplexnějších inverzních strategií. Obří společnosti přemístily své sídlo do rozvinutějších jurisdikcí s nízkými daněmi, jako je Irsko. Tento trend přiměl Baker McKenzie vydat klientskou brožuru propagující práci firmy se 16 korporacemi v různých inverzních transakcích v období šesti let končícím v srpnu 2014.

Od vytvoření prvních zámořských základen se Baker McKenzie vždy vydával za „jediné kontaktní místo“. Upřednostňoval franšízový model, přičemž nezávislé místní firmy sdílejí stejnou značku. Po cestě firma získala přezdívku: „McLaw“.

Počátkem roku 2000 se ve firmě objevila  Christine Lagardeová, prominentní právnička v pařížské kanceláři a první ženská globální předsedkyně Baker McKenzie. Ta se později rozhodla zavést jednotné standardy pro své členské firmy po celém světě. Pod Lagardeovou, nyní předsedkyní Evropské centrální banky, se Baker McKenzie reorganizoval jako „švýcarský verein“, centralizoval své značky, back-office a finanční operace v novém korporátním centru v Nizozemsku.

Přesto kanceláře nikdy nebyly skutečně sjednoceny. Baker McKenzie zůstala volnou konfederací nezávislých členských firem sdílejících značky, služby back-office a marketing – nikoli však zisky nebo právní odpovědnost.

Ostatní velké firmy následovaly.

HONG KONG: Konfekce města tajemství

Hongkong je město obchodníků a zasílatelů, které se opakovaně transformovalo, po druhé světové válce se rozšířilo z lodní dopravy na výrobu a poté se znovu objevilo jako obchodní centrum. Vzhledem k tomu, že karibské závislosti ve Velké Británii již v 70. letech minulého století vzkvétaly jako daňové ráje, rozkvetl Hongkong na druhé straně offshore mapy světa  do pozice předního asijského daňového a ofrfshore útočiště. Také za panování  Spojeného království se ostrov přesouval od obchodování k bankovnictví, od kolonád k zářícím mrakodrapům, konkurencí  pro Wall Street a  servis bohatým, kteří nikdy nedovolili sentimentu omezovat je  nějakými daněmi.

 Přesun Baker McKenzie na ostrov v roce 1974 se časově shodoval s hongkongskou metamorfózou a připravil cestu  firmě, aby mohla později těžit ze vzniku Číny jako globální velmoci.

Krátce po otevření hongkongské kanceláře vytvořilo několik vedoucích právníků Baker McKenzie dvě dceřiné společnosti, které vyvolaly velké využívání ostrova pro vyhýbání se daním a skrývání vlastnictví. Partneři John Connor a Robert Pick založili B. & McK. Custodians Ltd., jejímž posláním byla pomoc při zakládání a správě společností v Hongkongu i mimo něj.

O dva a půl roku později pomohl kolega George Forrai vytvořit B. &. McK. Nominees Ltd., sídlící v kanceláři hongkongské advokátní kanceláře. Přidružená společnost zařídila, aby její zástupci, známí jako nominanti, sloužili jako ředitelé společnosti nebo akcionáři ve  firmách s nedohledatelnými vlastníky.

McGuinness mluvčí společnosti Baker McKenzie uvedl, že advokátní kanceláře běžně nabízejí firemní služby, jaké poskytuje B. & McK, tedy nominanty  či správce. V té době však už některé západní regulační orgány varovaly, že někteří bohatí lidé v Hongkongu vytvářejí anonymní offshore skořepinové společnosti, aby se vyhnuly daním.

Prostřednictvím inovací, místních aliancí a lobbingu pomohl Baker McKenzie transformovat Hongkong na globální finanční centrum, známé nízkými daněmi, vysokým utajením a minimálními pravidly.

Hongkongský miliardář Allan Zeman ve dvou rozhovorech prostřednictvím videohovorů řekl ICIJ o své obchodní cestě z Kanady do Hongkongu –   a o roli právníků v Baker McKenzie. Řekl, že se obrátil na firmu se žádostí o radu ohledně zakládání společností na Britských Panenských ostrovech z důvodu ochrany soukromí, ale nevyhýbal se daním. „Hongkongské daně jsou již dostatečně nízké,“ řekl Zeman a dodal, že anonymní offshore společnosti nabízejí určitou ochranu před nevítanou pozorností a soudy. „Mnohokrát máte partnery, kteří prostě nechtějí, aby jejich jméno bylo s něčím spojeno.“

73letý Zeman vyrostl v Kanadě a své konfekci  vyráběl po celém světě. V Hongkongu vybudoval zábavní čtvrť a stal se jedním z nejvýznamnějších obchodních magnátů.

Řekl, že zaplatil Baker McKenzie nejen proto, aby pomohl udržet jeho finanční zájmy v soukromí, ale také aby mu poradil ohledně zákonných způsobů, jak se vyhnout přísným předpisům v Hongkongu. Advokátní kancelář je podle něj „jediným kontaktním místem“, které mu pomáhá orientovat se v globální záplatě předpisů v 36 zemích kde  má zájmy.

„Řeknou vám nejlepší způsob … a zajistí, že vše uděláte předem, legálně,“ řekl Zeman a dodal: „Nejsou levní. Ale stojí to za to.“

Dodávání nominantů  firemním gigantům

B & McK. Kandidáti dodali ředitele, akcionáře a tajemníky pro stovky společností a podnikatelů v Hongkongu, včetně Zemanova partnera v oděvním průmyslu- Bruce Rockowitze a korporátních gigantů jako Nike a Apple.

Ani Nike, ani Apple neodpověděly na otázky, proč používaly v Hongkongu službu nominanta od Bakera McKenzie. Společnost Nike v prohlášení uvedla, že je v souladu se všemi místními pravidly. Apple se nazval „největším daňovým poplatníkem na světě“. Rockowitz nereagoval.

Baker McKenzie uvedl, že někdy dodával nominované akcionáře nadnárodním společnostem, které neměly místní právní personál.

Dalším podnikatelem, který se obrátil na Baker McKenzie, byl Graeme Briggs, zakladatel významného offshore poskytovatele služeb Asiaciti. Když vložil peníze do svěřenského fondu, zařídila vše ostatní  nominovaná služba advokátní kanceláře.

Podle záznamů kontrolovaných ICIJ měl Baker McKenzie také blízký vztah s Asiaciti, mimo jiné s hlavními offshore poskytovateli. Vztahy  osobní i profesionální.

Podle dokumentu Pandora Papers George Forrai, partner Baker McKenzie v Hongkongu, představil Briggse své ženě. Další uniklé dokumenty ukazují, že Forrai byl na Briggsově seznamu hostů tenisového turnaje Australian Open a dalších soukromých akcí. Diskutovali o potenciálních obchodních dohodách, a když vláda Hongkongu oslovila Forraie ohledně pomoci při vytváření daňové politiky v roce 2001, požádal Briggse o pomoc. Do té doby Britové předali Hongkong Číně. Vliv pevniny na finanční záležitosti ostrova se rýsoval stále větší. A Baker McKenzie si získal rostoucí pověst advokátní kanceláře pro tvorbu zákonů a předpisů.

V Hongkongu právníci Baker McKenzie psali dopisy, sloužili v poradních radách a konzultovali zákony a předpisy. Firma například zpracovávala zadání pro přísnější standardy due diligence a tvrdila, že přísnější požadavky na zveřejňování by pro podniky představovaly nadměrnou  regulační zátěž.

Firma prosazovala agendy  svých klientů v Hongkongu a jinde prostřednictvím neziskových lobbistických koalic s názvy jako Asociace globálních správců, Skupina digitální ekonomiky a Softwarová koalice  do veřejné politiky.

Daně, přirozeně, byly obzvláště významné. Poradní panel hongkongské vlády, který zahrnoval právníka Bakera McKenzieho Michaela Olesnického, zamítl myšlen na změny zákona ohledně zdanění offshore příjmů. Olesnicky v e -mailu řekl ICIJ: „Panel nebyl proti zdanění offshore příjmů, ale měl za to, že by to jednoduše vybíralo více daní od stávajících daňových poplatníků, a proto nesloužilo k rozšíření daňového základu.“

Baker McKenzie neodpověděl na otázky o tom, kterým vládám pomáhal s jakými zákony, ani o tom, kolik jim zaplatili takoví klienti nebo speciální zájmové skupiny. Mluvčí McGuinness označil lobbování za „velmi malý prvek“ aktivit firmy.

dokončení zítra