Trenér Křeček: Přišel jsem pomoci vybudovat nejlepší akademii v republice

Jak jste nečekaně skončil při posledním angažmá v Jihlavě, tak podobně překvapivý byl i váš příchod do Budějovic.
K Jihlavě už bych se nechtěl vracet, je to pro mě uzavřená kapitola. Klukům dál držím palce, myslím, že jsme tam za rok udělali dost práce s mladým týmem. Můj možný příchod do Budějovic jsme s Tomášem Sivokem (sportovním manažerem Dynama, pozn. red.) původně plánovali na 1. ledna 2022. Ale ve fotbale se věci mění rychle a mně nedělalo problém nastoupit ze dne na den. Pár měsíců jsem byl doma, chyběl mi ten každodenní cvrkot. Poslední dny byly hektické, ale to mám rád.

Od kdy jste s Dynamem jednal?
Tak poslední měsíc nebo dva. V prvních fázích to byl spíš takový přátelský rozhovor o fotbale s Tomášem Sivokem. Poznávali jsme, kdo má jaký názor a pohled na různé věci. Zjistili jsme, že naše myšlenky jsou hodně podobné, až skoro stejné. I proto jsme se domluvili.

Zaujala vás ta pozice okamžitě?
Zaujalo mě hlavně nadšení a entuziasmus Tomáše Sivoka, který chce dokázat velké věci a něco vybudovat. Jsem podobný typ a hodně na to slyším. První moment byl velmi silný. Posledních 15 let jsem působil mezi první a druhou ligou v Česku nebo na Slovensku. Prošel jsem si ale i celou strukturou mládeže, což mi dává výhodu. Řešil jsem i jiné nabídky ze druhé české nebo první slovenské ligy. Postupně jsem však začal preferovat Budějovice.

Když před rokem a půl Sivok plánoval získat klub a s podnikatelem Vlastislavem Břízou chtěli přebudovat tréninkové centrum na Složišti, vnímal jste to?
Jasně, tak to vnímal každý, kdo sleduje český fotbal. Sledoval jsem to jen v médiích, víc informací jsem neměl. Jinak vím, jak se Budějovicím v posledních letech daří.

Po dlouhých letech jako trenér vás teď čeká velmi odlišná pozice. Je to pro vás výzva?
Hlavně výzva. S mládeží mám dost zkušeností, takže z tohoto pohledu to novinka nebude. V roce 1998 jsem založil fotbalovou školu v Třebíči, vedl jsem mládežnické reprezentace i centrum mládeže v Jihlavě. Myslím, že je to pro mě obrovská výhoda, protože pohledy trenérů dospělých a mládeže jsou často odlišné.

Akademie by měla dodávat hráče pro A tým, což se však ještě od začátku jejího fungování v roce 2018 prakticky nepovedlo. Berete to jako hlavní cíl?
Určitě, to mě tady čeká. Mládež je běh na dlouhou trať. S panem majitelem Koubkem jsme si potvrdili, že musíme být trpěliví. Shrnul jsem si fakta. V prvním týmu hrají z odchovanců jen Lukáš Havel a Pavel Novák, v kádru jsou i Dominik Mašek a Daniel Kerl. V nominacích národního týmu od áčka až po šestnáctku dlouhodobě nemáme hráče, i když teď je v U19 David Krch a v U16 Petr Zíka. Je to málo. Pokud se to do pěti let nezmění, budu to brát jako osobní selhání.

Pět let je doba, kterou na práci v Dynamu máte?
Ano, dohodli jsme se na dlouhodobé spolupráci. Za tu dobu by se to mělo výrazně projevit. Přišel jsem pomoci vybudovat nejlepší akademii v republice. Nepovede se to mně samotnému, musíme fungovat jako tým – od pana majitele až po každého zaměstnance klubu.

Stát se nejlepší akademií v zemi, to nemáte malé cíle.
Musíme mít ty nejvyšší cíle. Jihočeský kraj drží velký potenciál a Složiště je na české poměry fantastické. Ještě je u něj možnost dobudování, chybí nám třeba internát jakožto důležitá součást fungování. Akademii jako v zahraničí od budíčku po večerku včetně bydlení nebo školy nemá v Česku nikdo. Bez těchto investic se nejde dostat na takovou úroveň, ale Složiště je skvělý základ. Až se to povede, tak už se nebudeme mít možnost vymlouvat.

Na čem hodláte stavět, abyste dosáhl těchto cílů?
Důležité jsou tři věci – lidské zdroje, koncepce a ekonomické zdroje. Musíte mít ty nejlepší lidi – hráče, trenéry i lidi kolem mužstev. Koncepce bude shodná pro týmy U7 až U23, tedy i B tým, ze kterého by hráči měli přirozeně přecházet do prvního mužstva. A áčko musí mít stejnou herní filozofii jako všechny mládežnické celky, nesmí to jít proti sobě.

To mělo být i hlavním důvodem, proč skončil váš předchůdce Pavel Malura, ne? Podle klubu měl jiný pohled na filozofii akademie směrem k prvnímu týmu.
To je minulost, k ní se nechci moc vracet. Já se s trenérem áčka Davidem Horejšem velmi dobře znám, náš pohled na fotbal je podobný. Už jsme se o řadě věcí spolu bavili a bavit budeme. Když budou fungovat lidské zdroje a koncepce, může to zajistit i ekonomické zdroje.

Chystáte změny i v personálním obsazení?
Nepřišel jsem dělat revoluci, abych za tři dny začal měnit lidi. Chci hodně sledovat, nasávat informace z různých stran. Nevylučuji, že postupem času přijdou noví trenéři nebo lidé. Ale teď to není aktuální, přestože nějaká jména vytipovaná mám. Je důležité trefit tým lidí, který bude pracovat dlouhodobě.

Budete zároveň trénovat tým starších dorostenců?
Ne. Měl bych zastávat spíš manažerskou pozici, hlídat a kontrolovat.

„Za pět let chci pět odchovanců v A mužstvu.“ To jsou slova majitele Vladimíra Koubka poté, co klub na konci května převzal. Přijímáte to?
Myslím, že by jich mělo být v kádru ještě víc než pět. Musíme si v té zmiňované koncepci nastavit, kolik procent z kádru by měli tvořit naši odchovanci. Ve fantastické akademii Midtjylland v Dánsku si řekli, že chtějí mít sto procent hráčů, které si vychovají. A povedlo se jim to. Dánsko je přitom podobná země jako Česko, Midtjylland je pouze region, klub se nachází v jiném městě. Chceme se na nějaká pěkná procenta taky dostat, ale zatím je těžké určit, kolik to bude.

Čerpáte často inspiraci v cizině?
Mám řadu oblíbených akademií. Když jsem začínal s trénováním, byl jsem v nizozemském Ajaxu Amsterdam, menším francouzském klubu Auxerre nebo naopak v obřím centru PSG. Tehdy jsem přijel z Ajaxu a radoval se, že to budeme dělat stejně. Ale tak to nejde. Musíme se inspirovat a přenést části toho do českého specifického prostředí. U nás se dělá vše postaru, zůstáváme konzervativní. Já vyžaduji moderní technologie a trendy úměrně našemu prostředí. Chystám se na stáž také do vyhlášené akademie v Salcburku, kterou ale vybudovali za 60 milionů eur.

Starší dorostenci letos sbírají povedené výsledky a drží se v popředí tabulky. Pryč jsou sezony, kdy se hrálo o holou záchranu. Je to další vaše priorita?
Hlavní cíl je zaměřený na rozvoj, ne na výsledky. Na druhou stranu, devatenáctka už má blízko k dospělému fotbalu. V tomto věku už je třeba budovat vítěznou mentalitu. Nerad bych zapomínal na B tým, který bychom potřebovali mít v ČFL. Když budeme hráče dobře rozvíjet, tak se výsledky dostaví. Zároveň je pro nás důležité, abychom hráli pohledný fotbal a nebyl to jenom boj. O podobných věcech se bavíme už 30 let od doby, co jsem začínal. A nic moc se nezměnilo.

Těšíte se na jih i osobně?
Jasně. Do Budějovic se přestěhuji a všichni mi říkají, že se ze mě stane Jihočech, protože je to tady krásné. Také rád lyžuji, takže si zimu užiju na Šumavě. Znám to tady zatím velmi málo, jen stadion v Budějovicích a hotel na Hluboké, kde jsme mívali soustředění před zápasem. Těším se, až to tu poznám, a byl to i malý důvod, proč jsem se tak rozhodl.