Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
Úspory energií mohou Česku výrazně pomoci se snižováním emisí, a tedy i naplňováním Zelené dohody pro Evropu. Jejím cílem je přivést Evropu k uhlíkové neutralitě do roku 2050, což pro průmyslové země jako Česko představuje obrovskou výzvu.
Kde takové energie uspořit? Experti mají jasno. Obrovský potenciál tkví v budovách, které jsou v Česku zodpovědné za zhruba 37 procent konečné spotřeby energie. Vyplývá to z dat ministerstva průmyslu a obchodu. Z výsledků studie Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT a aliance Šance pro budovy z roku 2020 je pak patrné, že budovy v roce 2016 produkovaly zhruba 35 procent emisí uhlíku.
„Do roku 2050 lze pomocí renovací budov snížit celkové emise ČR až o 28 procent. Moderní budovy nešetří jen energii, mohou ji i vyrábět, využívat dešťovou vodu nebo díky vegetačním střechám zlepšovat lokální mikroklima,“ sdělila redakci Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, která zastupuje sektor energeticky úsporného stavebnictví.
„Průměrné stáří budov je u nás 50 let, přitom se předpokládá, že 80 procent stávajícího fondu budov zde bude stát ještě v roce 2050. V tomto sektoru je proto velký potenciál, jak snížit spotřebu energií a přispět tak k dekarbonizaci české ekonomiky i naplnění mezinárodních závazků,“ zdůraznila Tomanová.
Plán obnovy české ekonomiky obnoví i budovy
Na úspory energií myslí i evropská legislativa. ČR si stejně jako ostatní státy stanovila cíle v rámci směrnice o energetické účinnosti, patří však dlouhodobě ke státům, které své závazky neplní.
Zvýšení energetické účinnosti je přitom i jednou z priorit v rámci balíčku návrhů Fit for 55, jehož první část Evropská komise představila v červenci 2021. Úspory v budovách jsou pak součástí tzv. Renovační vlny, iniciativy EU, jejímž cílem je renovovat do roku 2030 zhruba 35 milionů budov. EU přitom nezapomíná ani na zkvalitnění života v zrenovovaných budovách a zahájila tzv. Nový evropský Bauhaus, inciativu, ve které nejde jenom o funkčnost a úsporu ale i o vytváření kvalitního prostředí pro život a zvyšovaní estetické hodnoty budov.
Co se úspor energií týče, pro ČR je zatím největší výzvou článek 7 směrnice o energetické účinnosti, jehož kumulativní cíl pro rok 2020 nesplnila. Další cíle evropská legislativa stanovuje pro rok 2030, kdy se počítá s každoroční úsporou ve výši 0,8 procenta.
„Velká část stávajícího cíle uspořit 0,8 % energií ročně do roku 2030 se dá naplnit skrze renovace budov za předpokladu, že se zrychlí tempo renovací a renovace se obecně prohloubí,“ vysvětlila význam sektoru budov Tomanová.
„Největší potenciál úspor v ČR, jak technický, tak ekonomický, je právě v úsporách energie na vytápění budov a jejich renovacích. Pro tuto oblast existuje schválená Dlouhodobá strategie renovace budov, kterou ČR nenaplňuje, nedaří se renovovat 1,4 procenta obytných a 0,79 procenta veřejných budov ročně, jak strategie plánuje,“ dodal pro redakci expert Hnutí DUHA na energetiku Ondřej Pašek.
Částečnou odpovědí na dosavadní neúspěchy v oblasti renovací a úspor by mohl být Národní plán obnovy.
„Národní plán obnovy, na který má Česko získat z EU zhruba 180 miliard korun, by měl Česku investicemi ve výši zhruba 40 miliard korun pomoci jak s dosažením cílů kumulovaných úspor energie, tak i v plnění příkladné úlohy rezidenčních a veřejných budov nebo předškolních zařízení a domovů pro seniory. Energetická účinnost je jednou z největších položek nejen Národního plánu obnovy, ale i strukturálních fondů pro období 2021 – 2027. Tyto investice zlepší kvalitu bydlení a ušetří peníze desítkám tisíc českých domácnosti“, upřesnil pro redakci Josef Schwarz, ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v ČR.
Na snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru půjde z Národního plánu obnovy (NPO) celkem 10 miliard korun. Peníze poputují do budov ve veřejném vlastnictví, do rozvodů dálkového vytápění a také do renovací veřejného osvětlení napříč všemi obcemi ČR. Cílem investic bude snížit konečnou spotřebu energie státních budov, například ministerstev a úřadů, ale také budov obcí a krajů, mezi které se řadí i nemocnice nebo školy.
„Po dočerpání prostředků z NPO nastoupí možnost čerpání z Operačního fondu životního prostředí. Dále je pro čerpání na rekonstrukce budov připraven Modernizační fond, který dále po ukončení NPO převezme i rekonstrukce veřejného osvětlení,“ upřesnilo pro redakci ministerstvo průmyslu a obchodu. Právě tyto rekonstrukce by měly snížit konečnou spotřebu, a snížit tak například výdaje obcí za energie.
Dalších 16 miliard korun půjde do domácností, které budou moci čerpat podporu na zateplení, výměnu kotlů, instalaci venkovní stínící techniky, zelené střechy, využívání odpadní vody a další opatření, díky kterým mohou budovy přispívat k boji s klimatickými změnami. NPO podpoří také zakládání energetických společenství nebo vzdělávání v oblasti úspor energií a obnovitelných zdrojů. Mimořádná finanční pomoc tak přispěje k již existujícím programům, jako jsou například kotlíkové dotace.
„Díky NPO se ještě více rozšíří nabídka dotačních titulů, mimo další pokračování této podpory z Operačního programu Životní prostředí a dalších dostupných prostředků, ale důležité bude nastavit správně podmínky pro konkrétní žadatele. Je třeba najít rozumný kompromis mezi potřebnou výší podpory a celkovými dopady, které v souvislosti s realizací projektů musíme být také schopni vykazovat a kde nám současný vývoj cen na stavebním trhu příliš nepomáhá,“ dodal pro redakci Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí.
Nízkopříjmové domácnosti získají zelený bonus
Zvyšování energetické účinnosti v rezidenčním sektoru by mělo hrát zásadní roli nejen v ochraně klimatu a snižování emisí, ale také při řešení dopadů růstu cen energií. Právě z NPO by proto mělo být financováno pokračování programu Nová zelená úsporám 2030 (NZÚ), který navazuje na podporu energetických renovací rodinných domů.
„Nízkopříjmové domácnosti, které si požádají o podporu na takovou renovaci, dostanou k běžné podpoře ještě dotační bonus,“ uvedl Charvát z ministerstva životního prostředí.
Podmínky programu jsou jednoduché a velmi dostupné domácnostem, navíc je možná realizace svépomocí, upřesnil expert z Hnutí DUHA Pašek.
Nízkopříjmové domácnosti budou mít zvýhodnění zejména při výměně kotlů, tedy u tzv. kotlíkových dotací. „Nyní bude možné kombinovat zateplování s mnoha různými typy obnovitelných zdrojů se zvýšenými bonusy za kombinaci opatření,“ dodal expert Pašek.
Celkové úspory energie za program NZÚ by po realizaci všech podpořených žádostí mohly dosáhnout zhruba 8–8,5 PJ, což odpovídá zhruba polovině roční produkce elektřiny v uhelné elektrárně Chvaletice.
Na druhou stranu, evropské nároky na úspory se budou v následujících letech zřejmě zvyšovat. Počítá s tím návrh v rámci balíčku Fit for 55. „V návrhu balíčku Fit for 55 jsou cíle v úsporách ještě o polovinu ambicióznější, cca 16 PJ. Takhle rychle už nejspíš nebudeme schopni renovovat ani s novými zdroji,“ varovala Tomanová.
Finanční prostředky z plánu obnovy budou přesto znamenat důležitý impuls k zahájení renovační vlny.
„Projekty úspor energie jsou drobné stavební projekty s velkým podílem ruční práce a místních dodavatelů. Mají tedy velmi pozitivní vliv na zaměstnanost a domácí ekonomiku celkově,“ dodal Pašek.
Plán obnovy pak podpoří i rekvalifikace zaměstnanců na ekologické stavební technologie a materiály, a usnadní rozvoj obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiku.
