Skála spadla v noci na pátek nedaleko známé soutěsky Sibiř, kde turistická stezka odbočuje do Anenského údolí.
Z Krápníkové věže se tam odlomila nárožní část, která od ní už dříve byla v prostřední části odloučená. Blok měl na výšku asi 10 metrů, jeho hmotnost byla do sta tun, rozpadl se na šest kusů.
Jeden z kamenů dopadl až do potůčku vzdáleného asi dvacet metrů. Největší z bloků váží asi 30 tun. Padající kusy poškodily novou dubovou lávku v úseku, který řemeslníci dokončili před třemi týdny. Cesta je nyní zavřená.
„Už je to tam zapáskované, z obou stran je zákaz vstupu. Jedná se o trasu z místa bodu záchrany číslo 163 - rozcestník Teplické skály-Krápníky k bodu záchrany číslo 162 u Bašty. Z obou míst uzávěry je třeba vrátit se zpět k Horolezecké chatě,“ říká Beata Radoňová z teplického informačního centra.
Teplické skály jsou majetkem města, které je od letoška i provozuje.
„Zatím netuším, co s těmi šutry bude dál, jestli se budou uklízet, nebo jestli zůstanou na místě a cesta se udělá kolem nich. Jsou to hodně veliké kameny. Ukáže se to až po schůzce s geology. Jak jsem se bavil s pamětníky, v Teplických skalách ani v Adršpachu se něco takového nestalo sto let,“ říká starosta Teplic nad Metují Josef Bitnar (Svornost).
Ještě hrozí zřícení zbylé šupiny
Během pondělka zkoumal místo Jiří Adamovič z Geologického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá skalním řícením. Pád skály charakterizoval jako středně velké řícení.
„Podle Jiřího Adamoviče hrozí, že ještě může spadnout jakási zavěšená šupina, která tam zbyla. Tento blok má hmotnost kolem tuny. V zimě na něj může působit zamrzání a tání vody. Pokud turisté nebudou vstupovat za pásky, nic by se stát nemělo, ale je obava, že to někoho může příliš lákat,“ podotýká zástupce vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Petr Kuna, který geologa doprovázel.
Jak dlouho potrvá uzávěra, bude záležet ještě na jednání mezi ochranáři, geology a městem. Podle Petra Kuny by mohlo být řešením, aby provizorně stezka odvedla turisty dál od skály. Je také možnost, že by ochranáři nechali v budoucnu problematický zbytek skály strhnout.
„Zřícené skály jsou na okruhu Teplickými skalami výjimkou. Můj otec jako bývalý horolezecký správce Adršpašsko-teplických skal si všímal spousty spadlých skal hlavně mimo turistické trasy, na horolezeckých stezkách,“ podotýká Beata Radoňová.
V CHKO Broumovsko se skalní řícení dá sledovat v okrajové části Broumovských stěn a právě i v Teplických skalách. Největší řícení se událo na Boře nad Machovem, kde se v roce 1921 utrhla Sypací skála.
Působí i seismické otřesy
„Postupný a stále probíhající rozpad tektonicky rozpukaného masivu našich skalních měst v podobě menších nebo větších skalních řícení je zcela přirozeným projevem vývoje jejich terénu. Téměř každoročně se ve skalních oblastech na Broumovsku může zaznamenat obdobná příhoda, většinou jen menšího rozsahu,“ poznamenává geolog a speleolog Jiří Kopecký st.
Utržené skály většinou poškodí pouze okolní les, jen výjimečně poničí lesní cesty nebo vybavení na turistických stezkách.
„Těmto událostem se většinou nedá zabránit, neboť jsou těžko předvídatelné, někdy vyvolané - uspíšené - i jen slabými seismickými otřesy, které jsou na Trutnovsku a Broumovsku častější než v ostatních okolních územích,“ vysvětlil Kopecký.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
