Výstava VZDOR připomíná materiály, které vycházely v samizdatu před rokem 1989

Materiály, knihy a časopisy všechny opsané po domácku, nebo vydané tajně, vycházejí z archivu a pamětí žďárského rodáka a signatáře Charty 77 Víta Bohumila Homolky. Jeho sbírka obsahuje i mnoho vzácných tisků i předmětů z doby předlistopadové.

V.Z.D.O.R.

Na úvodní prohlídce Vít Bohumil Homolka objasnil, proč je výstava nazvaná VZDOR. „Ten název vymyslel Ludvík Vaculík a někteří autoři ho psali na své knihy, znamená to Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu. Počáteční písmena dají dohromady slovo vzdor.“

Jediný žďárský chartista se na první výstavě v prostorách žďárského zámku podílel zásadním způsobem, uvádí kurátorka Martina Schutová. „Přišel s tím, že má doma spoustu materiálu, a že v době, kdy bylo kulaté výročí sametové revoluce, se všechno nevyčerpalo. Proto myslel, že by bylo dobré téma samizdatu a tvorby v době normalizace připomenout.“ Výstavu doplňují i časopisy a další tiskoviny vycházející oficiálně, aby byla možnost porovnání.

Začátek výstavy zavede návštěvníka do výslechové místnosti Státní bezpečnosti. Mezi lety 1968 a 1989 byli totiž umělci sledováni, často vyslýcháni a zavíráni. Oficiální místa bránila, aby umělci z řad disidentů mohli vystupovat nebo publikovat, proto se jejich dílo šířilo a opisovalo tajně.

Jazzová sekce

Například hudbě se věnovala Jazzová sekce. Vít Bohumil Homolka vlastní mnoho raritních výtisků časopisů vydaných Jazzovou sekcí, ale také samizdatové výtisky literárního časopisu Host, Lidových novin, a mnoho dalších.

Nejčilejší tajné opisování zakázaných tisků se dělo v letech po založení Charty 77. „Charta vydávala pravidelné informace o chartě, takzvaný Infoch. Infochy se přepisovaly tak, že člověk dostal jeden výtisk, přepsal, kolik byl mocen, čtrnáct, dvanáct, osm výtisků, a poslal je dál. Z lidí z okruhu Charty vznikl Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných a všichni členové výboru byli potom vězněni,“ připomíná nelehkou dobu Vít Homolka.

Mezi jeho exponáty jsou i velké rarity – známka charty, která byla vytištěna v zahraničí a z celkového počtu 5000 výtisků se do Československa dostaly jen tři tisíce. Na stěně visí nejen celé prohlášení Charty 77, ale také plakát vydaný Nadací charty, který je velmi vzácný. „Musel jsem si o dát zarámovat, je to křehká věc,“ usmívá se chartista. Organizátoři chtějí, aby se na interaktivní výstavě, která bude přístupná do konce ledna, dalo ptát se, přemýšlet, diskutovat a tvořit.