Zavlečení prasečího moru do Česka je jen otázka času, říkají odborníci

  14:06
Kvůli hrozbě zavlečení nákazy africkým morem prasat do Česka funguje ve Šluknovském výběžku už rok intenzivní zóna lovu. Za tu dobu myslivci ulovili přes 2 400 kusů černé zvěře a od státu za ně dostali „zástřelné“ přes 4,8 milionu korun. Přesto je podle odborníků zavlečení nákazy jen otázkou času.

„Situace se nelepší, spíše naopak. Je velice pravděpodobné, že se sem nákaza dostane. Ohnisko v Německu se přesunulo o 80 kilometrů a už je v blízkosti Drážďan. Pohyb zvěře v přírodě je nezastavitelný,“ říká Petr Pilous, ředitel krajské veterinární správy v Ústeckém kraji.

I podle Státní veterinární správy (SVS) riziko rozšíření nákazy do České republiky roste. Nejbližší výskyt nakažlivého virového onemocnění, proti kterému neexistuje vakcína, a infikovaná prasata se tak musejí usmrtit, činí od česko-polské hranice pouze 14 kilometrů, od česko-německé pak 25 kilometrů.

„SVS se na zavlečení nákazy dlouhodobě připravuje a vyzývá k přísnému dodržování pravidel biologické bezpečnosti při lovu i v chovech prasat domácích,“ uvádí ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Podle Pilouse je každý měsíc, kdy nákaza zůstane za hranicemi republiky, pro ekonomiku přínosem.

„Nejde jen o divoká prasata, ale i o domácí chovy. V kraji máme pět velkochovů s deseti tisíci a více kusy prasat. Pokud by se některý z nich dostal do pásma ochrany, bude v těžké situaci. Jsou tam přísné podmínky, aby mohli dát prasata na jatka, nesmí je vozit za hranici. Pro chovatele by to bylo problematické, ať už kvůli porážce, nebo kvůli tomu, jak by zajistili odbyt masa,“ vysvětluje.

V souvislosti s přípravami na možné zavlečení nákazy na území České republiky probíhají v severních Čechách intenzivní jednání. Za účasti krajských veterinárních správ (KVS), policie a hasičů fungují krajské nákazové komise. Krajské úřady spolu s KVS koordinují informační schůzky s místní samosprávou a myslivci.

„Jednáme o organizačních věcech, co by kdo zajistil, kdyby došlo k nákaze. Například kdo by prasata stahoval, odkud a kam se budou odvážet a podobně,“ potvrzuje Pilous s tím, že k problematice zasedala už i bezpečnostní rada Ústeckého kraje.

Ministerstvo: Zřejmě se vyhlásí další zóna

„Zatím ale nebylo rozhodnuto o tom, že by se stavěly nějaké stěny či bariéry, jako na Zlínsku před několika lety. Tam to tehdy šlo ohraničit a následně populaci divočáků zlikvidovat. Tady, když si člověk představí tu rozlehlou oblast, to bude složité. Nebudeme mít takové možnosti to obklíčit,“ míní Pilous.

Intenzivní zóna lovu, kterou loni vyhlásilo ministerstvo zemědělství, se rozprostírá na 1 500 kilometrech čtverečních Ústeckého kraje v pásmu od Šluknovského výběžku až po Hřensko. V Libereckém kraji pak ve Frýdlantském výběžku.

Ke 14. listopadu bylo na jejím území v Ústeckém kraji uloveno 2 419 divočáků, v Libereckém pak 2 480. Aby stát motivoval myslivce k vyššímu odlovu, platí jim dva tisíce za každý zastřelený kus v oblasti a tři tisíce za každý nalezený uhynulý kus, jehož vzorky pošlou do laboratoře.

„Na zástřelném bylo vyplaceno už 9,2 milionu korun, na zvýšeném nálezném 384 tisíc korun,“ podotýká Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva s tím, že zatím nelze říci, jak dlouho bude zóna vymezena. „Vše bude záviset na dalším šíření AMP. Naopak může dojít i k vyhlášení další zóny, pravděpodobně na hranici se Slovenskem,“ dodává.

Autor: