Úloha protilátek a jejich uznávání coby bezinfekčnosti je debatována od samého začátku pandemie. Na konkrétní výši hladiny imunolátek, kterou uznávat jako tu, jež bezinfekčnost jednoznačně zaručí, se ale experti neshodnou. Nastupující vláda prý protilátky chce zohledňovat.
„Podle mého názoru počet protilátek svědčí o prodělané infekci. Pokud by se u nás zvažovalo něco jako národní covid pas, tak tam by mohly protilátky sloužit, například jako průkaz PCR testu s určitou platností,“ přiblížil svůj pohled na problematiku Stříž, který by byl pro variantu dočasného uznání protilátek, a to maximálně na půl roku.
Zatím však nejde určit přesný nebo alespoň přibližný počet protilátek, kdy by mohl být člověk považován za imunního vůči nemoci covid-19. Různá stanoviska zastávají i laboratoře. „Laboratoře používají různé metody. Kdyby se zaváděl certifikát, bylo by zapotřebí je zkoordinovat,“ řekl v Rozstřelu Stříž.
Podle imunologa se navíc nedá určit, kdy přesně organismus nemoc prodělal. „U někoho může dojít k poklesu protilátek poměrně brzy, i přestože má dobrou imunitu,“ přiblížil a dodal, že nejlepší je imunita buněčná, na začátku se však projeví i ta přirozená.
Nejlepší je nemoc prodělat a být minimálně dvakrát očkovaný
Nejlépe jsou na tom lidé, kteří onemocnění prodělali a pak byli očkováni. „Tam prakticky nedochází k reinfekci,“ vysvětlil imunolog s dodatkem, že očkování je ale samozřejmě bezpečnější než prodělání choroby. Očkování se lidé podle něj brání zejména z důvodu, že se bojí nežádoucích účinků, protože jde o nevyzkoušené vakcíny. „Vakcíny mRNA se vyvíjely více než 10 let, pouze se změnila sekvence, proti čemu budou zaměřeny,“ oponuje Stříž.
Řeč přišla i na novou variantu covidu omikron, která se poprvé objevila v Jižní Africe 9. listopadu. „Zatím toho o ní moc nevíme, je potenciálně nebezpečná. Zdá se, že se poměrně rychle šíří, lidé by na tuto variantu ale nemuseli více umírat,“ okomentoval Stříž. Podle dostupných informací je možné, že bude nová mutace infekčnější pro mladé lidi. „Nelze vyloučit variantu, že bude ještě hůř. Je ale důležité nenechat to jen na viru, musíme pro to něco udělat, očkovat se,“ doplnil.
Očkování doporučil i dětem, nejlépe od 12 let, od 5 let to však podle něj může být problematické. Vyslovil se i pro očkování u mladých žen. „Je sice riziko, že budou mít nežádoucí reakci, protože většinou mají lepší imunitu než muži. Očkování je ale stále menší riziko než chorobu prodělat. Neváhal bych, i bez měření protilátek,“ popsal svůj postoj Stříž. Ten už o prázdninách doporučoval, aby na přeočkování šli lidé starší 65 let.
Počty nově hospitalizovaných podle stupně očkování
Lockdown nic nevyřeší
Ilja Stříž v Rozstřelu také zkritizoval lékaře, kteří nejsou naočkovaní. „To je absurdní, ohrožují tím pacienty. Myslím, že by mělo být povinné očkování lékařů a zdravotníků,“ řekl imunolog, který byl k povinnému očkování zaměstnanců zdravotnických zařízení dříve skeptický. S plošným očkováním nicméně nesouhlasí. „Co udělat, když to člověk nesplní? Není to jednoduchá věc,“ doplnil.
Test potvrdil první případ varianty omikron v Česku, žena ji přivezla z Afriky |
Koronavirová pandemie v současné době navíc nenabírá na síle pouze v Česku, ale také v okolních státech vypadá křivka nárůstu pozitivních případů velmi podobně. „Delta ukazuje, že je mnohem účinnější a rychle projde populací. Určitě se nemůže stihnout všechno vytrasovat,“ řekl imunolog s tím, že lockdown ale nic nevyřeší. „Virus si dělá co chce, nechejme opatření, co jsou.“
