Odstonáním covidu to nekončí. Studie ukazují, že i mladé trápí měsíce nespavost a ztráta pozornosti

  • Kašel po každé větší námaze, hodiny proležené v posteli beze spánku a únava. I to jsou obtíže, které tři měsíce po covidu trápí více než třetinu lidí. A desetina se s nimi pere ještě rok od prodělání nemoci.
  • Neurologické problémy jsou přitom hrozbou i pro mladé a aktivní lidi. „Senior je schopný si dopřát odpočinek a tolik ho to nelimituje, ale člověk, který musí pracovat, potíže pociťuje mnohem víc,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz neurolog Filip Caisberger.
  • Většina následků během měsíců a let odezní, s čímž pomáhají rehabilitace nebo léky. Odborníci ale přiznávají, že někteří jedinci se obtíží nejspíš už nikdy nezbaví.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice, příjem

Dlouhodobých následků po covidu se rok od prodělání nemoci nezbaví desetina lidí. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Že koronavirus není nástrahou jen pro staré a nemocné, pocítil jednačtyřicetiletý Michal Fejgl v lednu. Přestože ho sezónní rýmy potkávaly jen jednou za pár let, covid se mu nevyhnul. Samotná nemoc ho přitom tolik netrápila. „Jeden den jsem měl horečky, pak to hodně rychle ustupovalo. Po dvou dnech jsem se cítil zdravý,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz.

Co je postcovidový syndrom?

Do postcovidového syndromu se řadí problémy, které přetrvávají nejméně tři měsíce po prodělání nemoci. Studie ukazují, že pacienti nejčastěji trpí neurologickými a plicními potížemi, které u většiny do roka odezní. Mezi nejčastější problémy patří dušnost, kašel, nespavost, únava, problémy s pamětí, ztráta čichu a chuti nebo dezorientace v čase a prostoru.

Ty opravdové potíže se objevily až o pár dnů později a neopustily ho dalších téměř šest měsíců. Trpěl postcovidovým syndromem. „Potýkal jsem se s nespavostí. Souviselo to s tím, že mě neustále bolela hlava, i přes den jsem byl strašně unavený a kvůli tomu jsem špatně pracoval. Z toho, že jsem neodvedl žádnou práci, jsem měl noční můry,“ popsal. V prvních týdnech si dokonce během pracovní doby musel lehnout na gauč a chvíli se prospat.

Amatérský sportovec, který běhá a leze po skalách, prý také „skokově“ ztratil značnou část kondice. „V běhání se mi zkrátil krok a hrozně to bolelo. Bolely mě svaly, šlachy a v lezení se to projevuje doteď. Pořád nemůžu protáhnout svaly zad a ramen, což je nejspíš nepřímý následek.“

Problémy Michala Fejgla obtěžovaly natolik, že zašel za lékařem. Až v ordinaci zjistil, že kvůli covidu má nedostatek červených a bílých krvinek a výrazně se mu zkrátily svaly, s čímž podle něj patrně souvisela právě neodbytná bolest hlavy.

Obtíže i po roce

Podobných příběhů, jako je ten Michalův, jsou nejspíš tisíce. Podle dosud nepublikované studie pražského Národního ústavu pro duševní zdraví mají tři měsíce po prodělání koronaviru podobné potíže dva lidé ze tří.

Více než rok se následky nemoci zabývají i specialisté z královéhradecké nemocnice. Jejich výsledky ukazují, že třeba únavu po půl roce pociťuje třetina pacientů.

Nejde přitom jen o malátnost a nespavost, spektrum neurologických následků je poměrně široké. Více než polovina pacientů se podle dotazníkového šetření Národního ústavu pro duševní zdraví tři měsíce po prodělání nemoci potýká s poruchami paměti, nesoustředěností, poruchami řeči, zvoněním v uších nebo třeba dezorientací v čase a prostoru.

Nově vzniklé neurologické příznaky ze studie Národního ústavu pro duševí zdraví | Zdroj: Národní ústav pro duševní zdraví

Na poruchy čichu a chuti si pak stěžují dvě třetiny respondentů. „Jeden třeba psal, že permanentně cítí shnilé ovoce,“ upřesnila lékařka a výzkumnice Tereza Dvořáková, která stojí za studií Národního ústavu pro duševní zdraví. A podobné je to podle ní i se spánkovými obtížemi.

Poměrně vysoká čísla přitom ukazuje také zahraniční studie publikovaná v odborném časopisu Lancet, při které výzkumníci také získávali data z dotazníků.

Jak se data ve studiích sbírala?

Data ve studii Národního ústavu pro duševního zdraví vědci sbírali pomocí dotazníkového šetření, ve kterém zkoumali 13 neurologických a 10 spánkových příznaků. Zatím se šetření zúčastnilo 1300 pacientů, studie ale dále probíhá. Data tak mohou být částečně zkreslená, protože se dotazník dostane jen k určitému spektru lidí.

Lékaři z Fakultní nemocnice Hradec Králové k tomu přistoupili jinak. Do výzkumu zařadili pacienty z první a druhé vlny a postupně si je zvou po třech, šesti a dvanácti měsících do postcovidového centra, kde je kromě dotazníků i testují. Studie se v první vlně zúčastnilo sto lidí.

O něco střídmější jsou naopak výsledky z královéhradecké nemocnice, kde data pocházejí od pacientů, kteří za lékaři přímo docházeli. Podle ní vykazovalo déle než půl roku po koronaviru poruchy spánku 25 procent pacientů, bolesti hlavy 17 procent a únavu 35 procent. Neurolog Caisberger z Fakultní nemocnice Hradec Králové navíc podotkl, že právě tyhle tři obtíže mají pacienti velmi často současně.

Velká část lidí, která se obou českých průzkumů zúčastnila, přitom stejně jako Michal odstonala koronavirus bez větších obtíží doma. Závažnost nemoci totiž podle Caisbergera nehraje klíčovou roli. Postcovidový syndrom a s ním související neurologické obtíže se mohou rozvinout u pacienta, který prodělal lehký průběh, i u toho hospitalizovaného.

Odborníkům se nepodařilo ani objasnit, co přesně podobné obtíže způsobuje. „Lehký průběh nicméně neznamená, že se do dvou měsíců nerozvine postcovidový syndrom, který pacienty limituje,“ podotkl Caisberger.

Mladí následky pociťují víc

Podle lékařky Dvořákové velmi zjednodušeně může nemoc buď poškozovat nervový systém, nebo nervová vlákna v nose, anebo to může být důsledek imunitní reakce, která se postupně stupňuje.

Není zapomínání jako zapomínání

Jen pro zajímavost: při podrobnějším vyšetřování pacientů s postcovidovým syndromem udávajících potíže s pamětí se ukazuje, že se nejedná o zapomínání tak jak to známe např. u Alzheimerovi demence, kde informace nevstoupí do paměti, ale o poruchu pozornosti. Ta je jakýmsi motorem pro většinu mentálních dovedností včetně vybavování z paměti. To dává dobrou naději, že po odeznění postcovidového syndromu pacient nebude mít takzvaně výpadek paměti na proběhlé události.

Experti se nicméně shodují, že je to nejspíš směsice takových jevů. „Nejdůležitější pravděpodobně bude interakce organismu s virem jako celek a interakce a aktivace imunitního systému člověka,“ popsal Caisberger.

Po necelých dvou letech od vypuknutí pandemie ale víme jistě, že zapomínání a nespavost je problematičtější právě pro lidi mladé a produktivní. Nejde o to, že by nemoc jejich tělo poškodila víc, jen je pro ně náročnější se s problémy psychicky srovnat.

„Pro mladší lidi, kteří pracují a studují, je jakékoli, byť drobné zhoršení kognitivních schopností, strašný problém a daleko snáz si toho všimnou. Oproti tomu lidé, kteří nepracují, jsou v důchodu, tak nám říkali: ‚Myslela jsem si, že prostě jen stárnu a hloupnu.‘ Ale zpravidla i starší osoby popisují skokové zhoršení,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz Dvořáková.

Plnohodnotný trénink za půl roku

Koronavirus kromě nervů a mozku výrazně postihuje ještě jednu oblast, a to dýchání. A ani tady nemoc neušetří mladé sportovce.

Martinu Beníčkovi je 38 let. Říká o sobě, že je zdravý a navíc rád sportuje. Covid ho přesto v prosinci upoutal na lůžko na víc než týden. „Den nebo dva to bylo dost těžké, a to i po psychické stránce, protože jsem nevěděl, jestli neskončím v nemocnici,“ popsal.

Předtím přitom trénoval na půlmaraton, takže během týdne uběhl až sedmdesát kilometrů. „Po covidu jsem najednou měl problém vyjít schody. Možná je to větší šok pro sportujícího člověka než pro někoho, kdo má obezitu a je zvyklý, že ho občas něco bolí,“ myslí si. Únava a pocit, že se nemůže pořádně nadechnout, ho trápily měsíce, k plnému tréninku se vrátil až po půl roce.

Problémy s lékařem neřešil, ale domnívá se, že mu koronavirus poškodil plíce a chvíli trvalo, než se vrátily do původního stavu. Podle doktorů to tak ale nutně být nemuselo.

Poškozený dýchací vzor

S pacienty jako je on, se pneumolog Mikuláš Skála z královéhradecké nemocnice potkává téměř denně. Některým opravdu covid plíce poškodil. Jiní je ale mají zdravé nebo vyléčené, a přesto měsíce cítí, že se nemohou plně nadechnout. Proč? Během léčení si prostě změnili dechový vzor.

Pneumolog, který léčí následky covidu-19: Odborníci jich popsali 80. Některé plíce se neuzdraví nikdy

Číst článek

„Velká část pacientů má během nemoci dráždivý kašel. Často lidé popisují, že při hlubším nádechu se rozkašlou a poté se kašlem až dusí. Tělo se tomu snaží předcházet a daný člověk se snaží se snížit dechové pohyby na minimum, dýchá tedy povrchově, aby se nerozkašlával,“ popsal Skála.

Nemoc je podle něj zároveň vyčerpává, což se projeví i na síle svalů nad hrudním košem, které s dýcháním pomáhají. A stejný problém u pacientů často pozoruje také plicní fyzioterapeutka Kateřina Neumannová.

Potíže, které postihly Martina, tak nejsou ani po mírném průběhu choroby neobvyklé. Z královéhradecké studie vyplývá, že čtvrt roku po prodělání koronaviru trápí třetinu pacientů kašel, dušnost nebo bolest na plicích, po roce se s nimi potýká ještě desetina. U lidí, kteří se dostali až do nemocnice, je potom i po roce pociťuje až čtvrtina.

V jednom jsou si nicméně neurologické a plicní následky velmi podobné, navzdory očekávání se s nimi daleko hůře vyrovnávají mladí a zdatní. „Pro mladého člověka je toto extrémně psychicky náročné. Své obtíže vnímá paradoxně hůř a více než pacient, kterému je sedmdesát a už je zvyklý, že má nějaké obtíže, že se zadýchává,“ vysvětlil Skála.

Jak dlouho potíže zůstanou?

Podle všeho naštěstí covid pro naprostou většinu pacientů neznamená celoživotní omezení a lékaři předpokládají, že jak plicní, tak neurologické následky odezní do jednoho roku. Experti ale zároveň připouští, že někteří, zejména hospitalizovaní jedinci nejspíš takové štěstí mít nebudou.

V Centru postcovidové péče v královéhradecké nemocnici máme v péči i relativně mladé pacienty po tom nejextrémnějším průběhu nemoci covid-19, například po náhradě plicních funkcí mimotělním okysličováním (ECMO), a ano, takovíto pacienti mohou mít nějaké reziduální následky celoživotně,“ mínil Skála.

Podle neurologa Caisbergera mohou mít také někteří pacienti do konce života chronické bolesti, úzkostně-depresivní poruchy, při kterých budou muset dlouhodobě brát antidepresiva, nebo poruchy spánku.

Vývoj respiračních symptomů u pacientů po ambulantním průběhu covid-19 | Zdroj: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Obnova dýchacího vzoru

V současnosti žádné léky přímo na dlouhodobý covid neexistují, proces léčení neurologických problémů i obtíží s dýcháním může nicméně zpříjemnit a urychlit rekonvalescence nebo podpůrné léky. Třeba už zmíněné narušení dechového vzoru, který si pacienti změnili během několikatýdenního léčení, umí poměrně rychle opravit plicní fyzioterapie.

Jaké jsou základní cviky?

Plicní neuroložka Kateřina Neumannová vydala společně s dalšími kolegy návod se základními cviky, které mohou pomoct od následků po covidu. Ulevit mohou třeba dřepy s oporou, nácvik vzpřímeného sedu nebo protahování prsních svalů. Jde ale podle ní jen o přehled a konkrétní rehabilitaci a léčbu dlouhodobých následků by měl pacient vždy probrat s praktickým lékařem nebo specialistou.

„Snažíme se ho reedukovat, aby se svaly dobře zapojovaly a hrudník se správně rozvíjel. Používáme i techniky měkkých tkání, kdy se snažíme uvolnit přetížené a zkrácené svaly. A snažíme se protáhnout hrudní fascie, což jsou vazivové obaly na hrudníku,“ přiblížila pro iROZHLAS.cz plicní fyzioterapeutka Neumannová. Důležité je podle ní také obnovit ztracenou toleranci zátěže.

Všechny obtíže ale nemusel způsobit covid. Mnohdy jeho prodělání jen znásobí potíže, které člověk už měl. Podle Neumannové se to děje třeba i pacientům, kteří už trpí jiným plicním onemocněním nebo lidem, kteří pracují u počítače a třeba mají špatné držení těla.

„Jejich svaly jsou zkrácené, ale protože nebyli jinak nemocní, tak si ani nemuseli uvědomovat, že se jim nedýchá dobře,“ vysvětlila Neumannová. Dlouhodobé obtíže s dýcháním také mohou záviset na vážnosti koronavirové infekce, běžně ale musí rehabilitovat i lidé po lehkém průběhu.

Více než 80 následků

Fyzioterapie si dokáže poradit i s kašlem. Ten dráždivý je podle Neumannové hůře ovlivnitelný – i když od něj mohou ulevit třeba inhalační techniky – ale kašel spojený se zahleněním dýchacích cest umí odstranit efektivně. „Máme speciální techniky, kterými se snažíme dostat hlen z periferních, tedy menších dýchacích cest, do těch centrálních, odkud se dá snadno vykašlat,“ sdělila.

Studie ukazuje, že u pětiny lidí má covid psychické následky. ‚Nestyďte se za ně,‘ nabádá psychiatr

Číst článek

Cvičení je nutné provádět několikrát během dne. U některých trvá jen několik týdnů, u jiných ale měsíce.

Lékaři umí potlačit i některé neurologické následky. Podle Caisbergera pomáhají léky na nespavost, na bolest nebo takové, které dokážou potlačit „brnění v končetinách“. Na paměť mohou pomoct extrakty z ginkgo biloby.

„Řešit to má smysl, protože člověk má kvalitnější život a tím pádem má větší tendenci se vracet do dlouhodobého zařazení. Když se bude trápit půl roku nespavostí, tak se opravdu neposune nikam,“ podotkl neurolog.

Podle odborné literatury zatím odborníci zmapovali více než 80 různých dlouhodobých následků po koronaviru. Nejčastější jsou právě ty neurologické a plicní. Pacienti se ale také potýkají třeba se zimnicemi, ztrátou váhy, zvýšeným tepem v klidovém režimu, bušením srdce, trávicími obtížemi, brněním v končetinách, bolestmi kloubů nebo následky na ledvinách. Mohou i upadnout do depresí a úzkostí.

Například studie Obousměrné vazby mezi COVID-19 a psychiatrickými poruchami publikovaná v srpnu v časopisu Lancet ukázala, že asi pětina nakažených má jako následek covidu duševní potíže.

Výzkum sledoval data 69 milionů pacientů ve Spojených státech, mezi nimi 62 000 těch, kteří prodělali covid. Vědci srovnávali riziko vzniku psychické nemoci mezi oběma skupinami, u nakažených covidem do tří měsíců od pozitivního nálezu. Místopředseda České psychiatrické společnosti Martin Anders v rozhovoru pro iROZHLAS.cz řekl, že studie se dá využít i pro české prostředí.

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme