Advokát Lubomír Müller se po pátečním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, který zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara za mrtvé a zraněné na železné oponě, chystal okamžitě napsat radostnou zprávu pozůstalým i zraněným občanům bývalé NDR, jež zastupuje. Šestice jeho klientů napadla ustanovení, podle něhož představitelé bývalého režimu nejsou na základě znaleckých posudků schopni vnímat smysl trestního řízení kvůli duševní chorobě. „Jistě některým ukápne slza dojetí, ale zdaleka ještě není jisté, že bývalí funkcionáři stanou před justicí. Vítězství je daleko. Ústavní soud jen stanovil jasná kritéria, že posudky nemohou vypracovat znalci, kteří za minulého režimu byli ideologicky podřízeni představitelům totalitního systému. Nyní musíme čekat, jak rozhodnou nově ustanovení znalci, říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller.
Vytrvale klestí cestu Paní spravedlnosti. Advokát Lubomír Müller, který byl sám za minulého režimu perzekvovaný, vytrvale usiluje o potrestání zločinů, které se udály na hranicích totalitního Československa se Západem. Po vysouzení odškodnění několika rodinám obětí, jejichž život vyhasl na železné oponě či při zásahu pohraničníků utrpěli těžká zranění, i následně vymožených rehabilitací, dosáhl právní zástupce dalšího úspěchu. Ústavní soud v Brně na podnět šestice občanů bývalé NDR, které hájí, zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů, a to bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara. Podle soudních znalců doktorů z oboru psychiatrie a psychologie Vlastimila Tichého a Jiřího Kloseho nejsou kvůli duševní chorobě schopni vnímat smysl trestního řízení. „Prožívám velkou spokojenost, povzbuzení i satisfakci, ale nedovedu říci, zda jsem dosáhl většího úspěchu při přiznání odškodnění, vymožení rehabilitace, anebo nyní při zrušení zastavení trestního stíhání. Je to stejné, jako kdybyste se dítěte zeptali, zda má radši maminku anebo tatínka,“ míní právní zástupce.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) tvrdí, že kvůli nečinnosti zmíněné dvojice bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti. Obvinění čelil i bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, který ale loni v červenci zemřel, a tak veškeré právní úkony proti němu byly zastaveny. Muže, pro něhož je typický motýlek a který mohl právnickou fakultu dostudovat až po Sametové revoluci v roce 1989, přiznává, že jednotlivé tragédie z železné opony jej zasahují i lidsky. „Zvláště úmrtí. Na případu Hartmuta Tautze, jehož roztrhali psi či na kauze Gerharda Schmidta, kterého před zraky ženy a dětí zastřelil pohraničník, je patrná krutost a bezcitnost komunistického režimu. Jedna rodina přišla o syna, druhá o tátu,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller.
ZNALCI BYLI IDEOLOGICKY PODŘÍZENI TOTALITNÍMU SYSTÉMU
Pane doktore Müllere, jaké emoce se ve vás nyní odehrávají, když Ústavní soud v Brně, na který se přes vás obrátili vaši němečtí klient, zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara, a to z důvodu duševní choroby, která jim podle soudních znalců znemožňuje chápat smysl trestního řízení? Podle policie svou nečinností způsobili v období z roku 1976 až do roku 1989 smrt devíti lidí a nesou odpovědnost i za sedm zraněných. Policejní orgány kladly mužům za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.
Cítím spokojenost, povzbuzení i úlevu. Ale zdaleka ještě není jisté, že bývalí funkcionáři stanou před soudem. Ústavní soud stanovil jasná kritéria, že posudky nemohou vypracovat znalci, kteří za minulého režimu byli ideologicky podřízeni představitelům totalitního systému. Nyní musíme čekat, jak rozhodnou nově ustanovení znalci. Pevně věřím, že ti noví budou nestranní. Jsem rád, že při vyhlášení nálezu paní soudkyně-zpravodajka Kateřina Šimáčková řekla, že soudní znalci musejí být nestranní. Souzním s jejím názorem, že není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila. Vyhlášený nález je nepochybně určitým povzbuzením, ale i všeobecným pohledem na ustanovené soudní znalce. Vítězství je stále daleko.
Pro zastavení stíhání byly klíčové posudky dvou znalců: primáře psychiatrie Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vlastimila Tichého a primáře psychologie v ÚVN Jiřího Kloseho v oborech: zdravotnictví pro odvětví psychiatrie a zdravotnictví a odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie. Jak se oba zapletli s minulým režimem, že byli de facto Štrougalovi s Vajnarem ideologicky podřízení?
Prvně jmenovaný byl před rokem 1989 příslušníkem a plukovníkem Československé lidové armády a byl také horlivým členem Komunistické strany Československa. Působil rovněž v protivzdušné obraně, která měla za cíl stejně jako pohraničníci na zemi zastavovat či likvidovat komunistickou terminologií narušitele. Druhý plukovník pravděpodobně nebyl členem KSČ, ale jeho spolehlivost byla důkladně prověřena Státní bezpečností i vojenskou kontrarozvědkou. I on byl vázán přísahou věrnosti pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa s tím, že „pro obranu socialismu“ je vždy připraven „stát pevně po boku Sovětské armády“ a „v boji proti nepřátelům nasadit i svůj život.“ Od začátku jsem se svými klienty upozorňoval na fakt, že tito soudní znalci nemohou být nestranní a je u nich podezření na podjatost, když rozhodují o komunistických funkcionářích, jimž vlastně sloužili. Ideologicky se tak do minulého režimu zapojili.
Hrozí soudním znalcům za jejich údajné pochybnosti či nestrannost nějaký trest?
Pravděpodobně ne, ale určité sankce by se měly dotknout toho, kdo je vybral. A tím je policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Zmíněný úřad by za jejich nominaci měl nést odpovědnost.
Zpravodajský web EuroZprávy.cz zjistil, že primář Jiří Klose vypracovává soudní znalecké posudky i v trestních kauzách. Nehrozí podle vás, že mohl na někoho vypracovat nepravdivý posudek, když Ústavní soud má i k jeho práci výhrady?
Musím zdůraznit, že při vyhlášení nálezu nepadlo, že by vypracované posudky byly nepravdivé. Bylo ale zdůrazněno, že na nich nepracovali nestranní znalci. Je chybné si myslet, že nestranný posudek je automaticky špatný. Znovu ale opakuji, že tady je ale nepřípustné, aby posudek vypracovávali znalci, kteří za minulého režimu byli ideologicky podřízeni představitelům totalitního systému. K vašemu dotazu, zda pan primář Klose mohl vypracovat v nějaké trestní kauze chybný posudek, se nemohu vyjádřit, protože k tomuto tvrzení nemám žádné důkazy.
Měl jste někdy možnost hovořit osobně se Štrougalem a Vajnarem?
Ne, nikdy jsem s nimi nevstoupil do kontaktu.
Neúnavně bojujete proti komunistickému bezpráví, zastupujete odpírače vojenské základní služby, ale dost se specializujete na zločiny na železné oponě. Co považujete nyní za větší satisfakci, skutečnost, že jste dokázal pozůstalým po obětech vysoudit odškodné, některé rehabilitovat, anebo současné zrušení zastavení trestního stíhání Štrougala a Vajnara, kterého jste dosáhl u Ústavního soudu?
Jedná se o velmi složitou otázku. Je to stejné, jako kdybyste se dítěte zeptali, zda má radši maminku, anebo tatínka. Každý potomek má k rodiči určitý vztah a oba má rád trochu jinak. Rovněž je nutné říci, že nyní šlo o úplně jiný typ řízení než u odškodnění či u rehabilitací. Proto nedovedu říci, z čeho mám větší radost.
VĚK NENÍ KRITÉRIUM, STÁŘÍ NEMŮŽE ZAKRÝT SPRAVEDLNOST
Už jste měl možnost se spojit s vašimi klienty a oznámit jim příznivou zprávu?
Bezprostředně po vyhlášení nálezu Ústavního soudu mě zajala České televize a zpovídala mě. Ale teď, až se vše trochu uklidní, tak každému ze šestice odešlu e-mail. Nesporně budou rádi a šťastní, protože ani čas veškeré útrapy a strádání nevyléčí. Jistě některým ukápne slza dojetí, byť není jasné, že Štrougal s Vajnarem skončí před justicí. I tak je nález Ústavního soudu nepochybně potěší.
Jaký ze šestice případů bývalých východních Němců, které zastupujete, vámi nejvíce otřásl?
Je logické, že jednotlivé tragédie z železné opony mě zasahují i lidsky. Nevnímám je jen po odborné stránce. Zvláště úmrtí či zabití těžce nesu. Na případu Hartmuta Tautze, jehož roztrhali psi či na kauze Gerharda Schmidta, kterého před zraky ženy a dětí zastřelil pohraničník, je patrná krutost a bezcitnost komunistického režimu. Jedna rodina přišla o syna, druhá o tátu. Příbuzní se dodnes s tragédii nesmířili, proto není divu, že žádají trest pro viníky.
Už jste zmínil, že není vůbec jisté, zda Štrougal s Vajnarem skutečně skončí před justicí. Kdy očekáváte, že budou vypracovány nové znalecké posudky ohledně jejich duševního zdraví?
Počítám, že se bude řádově jednat o několik měsíců, než je dostaneme do rukou.
Někteří lidé tvrdí, že je už zbytečné hnát 97letého Štrougala a jednadevadesátiletého Vajnara k soudu, když od Sametové revoluce uplynulo 32 let. Co byste vzkázal těm, kteří by kvůli vysokému věku odpustili bývalým komunistickým funkcionářům vyšetřování?
Věk není žádné kritérium, stáří nemůže zakrýt spravedlnost. A nikde není psané, že lidé kolem stovky jsou úplně mimo. Podívejte se, zastupoval jsem 107letého Aloise Vocáska. Jako legionář bojoval v bitvě u Zborova a před smrtí marně usiloval o obnovení procesu, v němž byl po druhé světové válce odsouzen na doživotí podle Benešových dekretů za údajnou kolaboraci s nacismem. Rozhodl se proto po propuštění stěžovat si na postup českých soudů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Pamatuji si, jak mu skvěle fungoval mozek, jak senzačně argumentoval proti různým námitkám. A pak máte šedesátiletého klienta, u něhož je zřejmá demence a vůbec neví, na co se jej ptáte a co od něj chcete. Věk není kritérium, tím je znalecký posudek o duševním stavu obviněných. Němci například věk vůbec neřeší. Za napomáhání k holocaustu během druhé světové války nyní soudí a zavírají do vazby i stoleté a čekají v nich na proces. Věk je jen číslo. A na spravedlnost není nikdy pozdě, byť od revoluce už uplynulo více jak třicet let.
Proč v kontextu se zločiny na železné oponě zastupujete výhradně bývalé občany NDR a nikoli Čechy?
Na první pohled se to může tak jevit, protože se hlavně píše a mluví o zmiňované šestici pozůstalých či zraněných lidí z bývalé NDR, která mně dala plnou moc. Ale hájím i Čechy a řekl bych, že jejich počet je mnohem vyšší než u Němců. Jako každý advokát chci dosáhnout pro své klienty spravedlnosti, a tak neřeším, zda bojuji za Němce či Čecha. Všechny vnímám jako lidi, k nimž byl osud krutý a potřebují právní pomoc.
Kdo podal ústavní stížnost a koho advokát Müller zastupuje
Pozůstalí po zabitých:
Christa Bruniesová (nar. 1944) z Hatten/Sandkrugu, jejíž syn Hartmut Tautz (nar. 1968) byl 8. srpna 1986 roztrhán pohraničními psy v Bratislavě - Petržalce. Carola Tautz-Bärová (nar. 1965) z Drážďan, sestra Hartmuta Tautze. Astrid Schmidtová (nar. 1971) z Magdeburgu, jejíž otec Gerhard Schmidt (nar. 1939) byl 6. srpna 1979 zastřelen pohraničníky u obce Broumov v okrese Tachov
Zranění:
Thomas Bartsch (nar. 1966) ze Schwarzenbachu, který byl v červenci 1989 postřelen u Kdyně pohraničníky. Siegfried Karl Fröbel (nar. 1955) z Kolína nad Rýnem, který byl postřelen pohraničníky v dubnu 1982 u Volar. Jürgen Seifert (nar. 1951) z Berlína, který byl v listopadu 1983 nedaleko Chebu pokousán pohraničními psy na stehně a genitáliích.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , Lubomír Müller (advokát) , Ústavní soud ČR , Lubomír Štrougal , Vratislav Vajnar (exministr) , soudy , komunisté
Aktuálně se děje
před 7 minutami
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
před 30 minutami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 46 minutami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 2 hodinami
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 2 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 2 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 3 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 3 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 3 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 4 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 4 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 5 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 6 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 7 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 7 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 7 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 9 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
Předseda Evropské rady Charles Michel nemá obavy z nadcházejícího půlročního předsednictví Maďarska v Radě Evropské unie. Podle serveru index.hu to vyplývá z Michelova rozhovoru, který poskytl v Bruselu evropským médiím.
Zdroj: Libor Novák