Doba čtení:3 m, 53 s
Z ankety iUHLI.cz vyplývá, že si zřejmě nikdo z politiků ani aktivistů plně neuvědomuje, jak zásadní je význam akumulace elektřiny v síti s velkým podílem obnovitelných zdrojů. Taková síť se totiž bez akumulace neobejde.
Politici a aktivisté počítají s akumulací elektřiny v bateriových úložištích. Jenže otázkou je jak s ní počítají. Jisté rozpory v názorech jsou jasně patrné.
„Vznik bateriových úložišť je důležitý pro vyrovnávání výkyvů v okamžité spotřebě,“ říká například Lukáš Hrábek, mluvčí Greenpeace. Zcela stejnými slovy odpověděl Iuhli.cz i mluvčí Hnutí Duha. ODS s úložišti také počítá. Ale uvědomuje si i další souvislosti. „Bateriovým úložištím říkáme ano, ale je to soutěž s Čínou, v níž EU zatím prohrává,“ konstatuje energetický specialista ODS, europoslanec Alexandr Vondra. „U malých instalací zvyšují baterie využití OZE a stabilitu sítě, a proto by od určitého výkonu OZE měla být přítomná. Velká úložiště se budou využívat k síťovým službám,“ přibližuje postoj STAN předseda jeho odborné komise pro oblast průmyslu a energetiky Miloslav Nič. „Baterie jsou pro nás zásadním nástrojem akumulace a nezbytnou podmínkou pro energetiku, kde převládají nízkoemisní zdroje,“ popisuje Jakub Dušánek z tiskového oddělení Pirátů.
Čtěte také:
Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“
Smutný: Úložiště s větší kapacitou stojí biliony
Nikdo z dotázaných se nezmínil o tom, že síť, ve které má hrát významnou roli fotovoltaika a větrné zdroje a nemá mít zároveň zdroje produkující oxid uhličitý, se bez akumulace vůbec neobejde. A tyhle kapacity musí být pořádně velké. Pro představu, momentálně největší tuzemské úložiště v Plané nad Lužnicí, které stálo zhruba 70 milionů, by podle výpočtů think-tanku Realistická energetika a ekologie (zde) dodalo do celostátní sítě elektřinu na JEDNU SEKUNDU. Jenže energetická soustava postavená primárně na obnovitelných zdrojích, což je cíl Bruselu i české zelené lobby, potřebuje bateriovou zálohu ne na sekundy, ale minimálně na dny, ba spíše na týdny. Zcela jasně to ukazují data z německého webu agora-energiewende.de (zde). Zkrátka, když nefouká a nesvítí, tak není elektřina a je jedno, kolik máte postavených větrných a fotovoltaických elektráren. Bateriová záloha pro Česko na jeden den by ovšem podle nákladů na úložiště v Plané vyšla na 6,1 bilionu korun! V zimě přitom není nic výjimečného, když nefouká vítr a nesvítí slunce déle než týden…
Jiné možnosti ukládání energie zatím však nejsou reálné. Stavba přečerpávacích elektráren by zřejmě trvala mezi šesti až 10 lety. Navíc se respondenti naší ankety ani neshodnou v tom, jaký potenciál v Česku pro takové stavby je. Přečerpávací elektrárny – počítáme více méně se stávající kapacitou. „U přečerpávacích elektráren počítáme více méně se stávající kapacitou,“ odpovídá Aleš Miklík z Hnutí Duha i Lukáš Hrábek z Greenpeace. Jen o něco optimističtější je názor ODS. „Přečerpávací elektrárny se dají nějaké postavit, ale potenciál je omezený,“ myslí si Alexandr Vondra. Docela obšírné stanovisko má STAN. „Nové přečerpávací elektrárny jako Dlouhé stráně nejspíše vznikat nebudou, kvůli chráněným oblastem a odporu místních obyvatel. Ale vidíme možnosti ve využití kaskád zatopených povrchových dolů v severních Čechách, nebo přichází v úvahu využít stávající vodní díla pro akumulaci – podobně jako Dalešice – nabízí se například Orlík,“ popisuje Miloslav Nič. Znatelně jinak ale vidí možnosti Piráti.
„Poloha a charakter naší krajiny umožňují vybudování dalších kapacit přečerpávacích elektráren. Přestože se z časového hlediska bude jednat o stavby, jejichž vybudování bude trvat kolem deseti let, s ohledem na geografickou pozici ČR ve středu EU můžeme díky těmto stavbám být významnou baterií Evropy. Podporujeme průzkum vhodných lokalit pro další přečerpávací elektrárny, které mohou být důležitým prvkem v budoucím systému evropské energetiky,“ vysvětluje stranický názor Jakub Dušánek z pirátského tiskového oddělení. Za povšimnutí stojí, že strana, jež je členem Evropské pirátské strany, neuvažuje o akumulačních kapacitách pro velmi brzy akutní potřeby České republiky, ale zabývá se „evropskou energetikou“.
Uvažuje se také o možnosti ukládat momentálně nadbytečnou energii z OZE do výroby „zeleného“ vodíku. Je to sice často skloňovaná alternativa, ale zatím jde spíše o teorii. Takže, jestli máme mít energetický mix založený na jádru a OZE, bez velkých bateriových úložišť se neobejdeme. A ta budou muset sloužit nejen k vyrovnávání poklesu dodávek, ale především k zásobování republiky v zimních měsících. Což už je úplně jiná úroveň, než o jaké zatím politici uvažují. Pokud ale mají OZE hrát v českém mixu významnou úlohu, jiná cesta zatím není. Teď jde o to, kdy tyhle údaje vezmou politici vážně a začnou podle nich počítat…
Výsledky naší ankety o cestě k „uhlíkové neutralitě“ jsme se zabývali také zde (Máme zachytávat CO2?), zde (Jak chcete dosáhnout uhlíkové neutrality) a zde (Na biomasu sázet nemůžeme).