O co vlastně Miloši Zemanovi jde?

Pominu-li, že Jan Hanáček vzdělání nemá také a prezidentu nevadil, má Lipavský bakalářský titul přesně pro avizovanou pozici. Je diskutabilní, zda skutečně koalice povede protiizraelskou politiku, veřejnost široce kvituje izraelské postupy na Blízkém východě a vláda by si dost uškodila oficiálními protiizraelskými postoji. Visegrád je svými ortodoxně zamítavými postoji k řadě témat v rámci EU kontroverzní. Můžeme souhlasit s protiuprchlickou politikou, ale minimálně zde chybí konstruktivní přístup, kdy Poláci a Maďaři sledují především své vlastní zájmy. O hrůzách v pohraničí před válkou není třeba hovořit, ale nenastal už čas téma uzavřít a snažit se o smír a vstřícnost, zvlášť když sudetoněmecký Landsmannschaft už dávno avizoval smíření se s Benešovými dekrety? Němci už udělali mnoho pro odčinění hrůz války, kterou rozpoutali.

Současný postoj Hradu trochu postrádá logiku. Je naprosto jasné, že Petr Fiala v otázce složení kabinetu nemohl ustoupit, prakticky by se tím hned na počátku mandátu znemožnil. Zřejmě tedy nastupující vláda minimálně v prosinci úřadovat nebude, a asi i v lednu. Tento stav především uškodí Andreji Babišovi, který by se nepochybně už nejraději viděl jen v poslaneckém křesle. Takto je nucen nadále řešit pandemii (která, i přes klesající čísla, v žádném případě není u konce)  a v situaci, kdy půjdeme do rozpočtového provizoria. Toto je spíše plus pro kabinet Petra Fialy, protože se dá říct, že větší část společnosti s dalším obřím schodkem nesouhlasí a chce jeho snížení, které bude koalice řešit, i když otázka zní jak, zatím nic konstruktivního nastupující vláda v tomto segmentu nepřinesla. Zjevně se bojí zvýšení daní jako čert kříže. 

V důsledku toho je zde otázka dlouhodobého tandemu Babiš Zeman. Aktuální stav Andreji Babišovi spíše škodí, navíc je v patové situaci, protože sněmovna mu zřejmě nic moc neschválí. Kam mizí ono spojenectví? Babiš se rozhodně na podporu Zemana v době hospitalizace příliš nepostavil a dokonce se vyjádřil negativně vůči hradnímu Adonisovi Mynáři. Že bychom se dostali tak daleko, že i zde je osobní rovina? Nehledě na to, že Zeman zjevně nehledí na výsledky voleb a nutnost nástupu nové vlády ve velmi turbulentním období. Místo toho vše ponechává v nejistotě a bazíruje na relativních maličkostech. Za vládu odpovídá premiér a ne prezident, to je jasné. Prezidentova role je čistě formální a vždy byla myšlena pouze jako morální autorita v případě skutečné krize. Asi tak, jako činí paní Čaputová na Slovensku. Zásahy do veřejného prostoru pouze v případě nutnosti a především z etického hlediska. Autoři Ústavy jistě nepředpokládali, že prezident se stane činitelem, který se bude snažit být přímou součástí politických procesů. Ta funkce takto prostě není myšlená a Miloš Zeman si dlouhodobě uzurpuje něco, co by neměl a co mu nenáleží. Nadstranickost by měla být samozřejmostí, jednoduše něco jako arbitr morálky a etiky. Tím vším Miloš Zeman rozhodně není, ale otázka zní, o co mu vlastně jde? Ví to vůbec on sám?