TŘEBENICE – V sobotu 11. prosince uspořádali třebeničtí hasiči malou vzpomínku na svého zakladatele, národního buditele, lékaře, starostu města a zachránce českých Třebenic MUDr. Václava Paříka při příležitosti 120. výročí jeho úmrtí.
MUDr. Václav Pařík se narodil 9. února 1839 v obci Libuň nedaleko Jičína do rolnické rodiny jako jedno z pěti dětí. I přes skromné poměry absolvoval jičínské gymnázium a poté se chtěl věnovat medicíně. Vybral si vojenské lékařství ve Vídni, protože toto bylo možno studovat zdarma. Nebyl však přijat a tak se nechal zapsat ke studiu teologie. Z bohoslovectví po roce odešel a nastoupil na vytouženou medicínu na pražské univerzitě.
V roce 1867 úspěšně dostudoval a záhy nastoupil jako městský lékař v Třebenicích po zemřelém Antonínu Mannovi. S jeho vdovou Otýlií se později oženil.
Ihned po svém příchodu do Třebenic se zapojil do veřejného života s cílem probudit skomírající český živel, což se mu v následujících letech podařilo. Prvním zásadním počinem bylo v roce 1870 založení Občanské Besedy. Tento kulturně-vzdělávací spolek byl původně národnostně smíšený, tehdejší terminologií označován jako utrakvistický, ovšem velmi brzy se stal ryze českým, protože přednášky, výlety i divadelní představení měly český ráz. V souvislosti s divadlem je potřeba připomenout ještě jedno výročí, v roce 1871 byla představena veřejnosti první divadelní hra nastudovaná místními ochotníky. Jednalo se o Tylovu komedii “Pražský flamendr”.
Pařík byl přesvědčen, že národní hrdost je nutné postavit na historických základech, proto začal sbírat “starožitnosti” neboli předměty muzejní povahy. V Besedě už v roce 1872 představil malou sbírku, která se postupně rozrostla v muzeum, později nesoucí jeho jméno. O vysoké úrovni sbírek svědčí četné studijní návštěvy z řad odborné veřejnosti.
Vedle Besedy spoluzakládal i Sokol, kde byl prvním předsedou a také náš hasičský sbor. I v něm určitou dobu zastával funkci velitele.
Své plány na obrodu češství realizoval i v místní samosprávě. Postupně se stal zastupitelem, členem městské rady a od r. 1884 až do své smrti byl starostou města. Za jeho působení Třebenice vzkvétaly. Byla postavena nová radnice, zaveden telegraf, železnice, významně přispěl k opravě kostela. Angažoval se také ve školství, byl členem Ústřední matice školské, okresní i místní školní rady. Má zásluhy na výstavbě nové školní budovy a dokázal si vynutit zřízení české měšťanské školy, jejího otevření se už bohužel nedožil.
Pomohl také místním českým živnostníkům zbavit se vlivu na německých financích otevřením Občanské záložny. Lokální zemědělce (sám byl ceněným vinařem) podpořil otevřením továrny na zpracování ovoce, aby měli odbyt pro svoje produkty.
Vedle toho všeho samozřejmě provozoval lékařskou praxi. Veškeré vynaložené úsilí se podepsalo na jeho zdravotním stavu. A tak byl 5. prosince 1901 při výkonu lékařského povolání zasažen mrtvicí a o čtyři dny později zemřel.
AUTOR: Karel Pech
