Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství
Britským badatelům se podařilo ovlivnit pohlaví embryí laboratorních zvířat. Dosáhli toho zásahem do genomu rodičů. Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.
V zemědělství se hodí častěji samice, pro laboratorní pokusy je také potřeba jedno, nebo druhé pohlaví. Doteď si ale farmáři nemohli vybírat, chovaly se samci a samičky.
Proč je dobré umět vybírat laboratorní myši podle pohlaví? Zlepší molekulární nůžky výzkum obezity? Co ovlivňuje rozvoj závislostí? Debatují molekulární biologové Fatima Cvrčková a Leoš Valášek a herec Otakar Brousek. Moderuje Martina Mašková
„Když si dáváme k obědu pěkné dietní kuřátko, vůbec netušíme, že za ním nebo za slepicí, která nese vejce, byl kohoutek, který byl zaživa sešrotován,“ říká molekulární bioložka Fatima Cvrčková.
„Kohoutků je cíleně na světě utraceno 6 až 7 miliard,“ připomíná její profesní kolega Leoš Valášek.
V zemědělství jsou obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení. „U jednoho genu našli vědci odezvu a na úrovni syntézy m-RNA objevili celou řadu dalších genů, které knockout ovlivnil,“ vysvětluje Leoš Valášek.
Vědci zajistili, aby tento gen nemohl fungovat. Při dalších kolech buněčného dělení tak nadbytečné embryo ušetřili. Příslušné geny dědili totiž vždy jen dcery, nebo synové.
K vypnutí genu posloužila oblíbená technologie CRISPR-Cas9, která umožňuje v podstatě bez stop vyřadit ho z funkce. Mluvíme o ní také jako o molekulárních nůžkách.
Cizí DNA
Elegance pokusu spočívala v tom, že v genomu myší nezůstala žádná cizí DNA. Tu do něj nůžky sice vestřihnou, ale pak zase odstraní. Šlo navíc o metodiku velmi šetrnou. Embrya, která se z ní narodila, byla zdravá.
„Jejich součástí je aparát, který zasáhne do genomu, a takzvaný průvodce. To je gen, který kóduje kousek RNA. Ten radí, co se má zlikvidovat,“ vysvětluje Fatima Cvrčková.
Aparát dědili v tomto pokusu buď jen dcery, nebo synové. Výzkumníci si mysleli, že výsledkem pokusu bude poloviční velikost vrhu. Pokles ale nebyl tak velký.
Matka vždycky produkuje víc vajíček, než se může zahnízdit. „Když vypadne prostor po nenarozeném synovi, nějaká z dcer, která čeká na zahnízdění, se ještě může chytit,“ popisuje efekt pokusu vědkyně.
Smíšený vrh
Kdyby se nová metoda osvědčila v zemědělství, farmáři by ji museli ošetřit zákonem. Zvířata by byla transgenní. Pro laboratorní bude třeba zohlednit. „Když se narodí dvojče, bejče, nebo jalovička, vypadá normálně. Ale zůstane jalová, je dobrá na maso, ale ne do chovu,“ dodává bioložka.
Jalovice bývá totiž hormonálně ovlivněna bratrem, který dozrává dřív a přes krevní oběh, přes placentu jí posílá hormony. Toto vzájemné ovlivňování potomků je u savců velmi dobře zdokumentováno například u prasat nebo skotu.
Proč je dobré umět vybírat laboratorní myši podle pohlaví? Zlepší molekulární nůžky výzkum obezity? Co ovlivňuje rozvoj závislostí? Debatují molekulární biologové Fatima Cvrčková a Leoš Valášek a herec Otakar Brousek. Moderuje Martina Mašková.
