Petr Hannig

Díval jsem se na první díl minisérie Iveta. Protože jsem byl lektorem, v jehož skupině byla Iveta Bartošová, nemohu mlčet k nesmyslům, které se v tomto díle prezentovaly.

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

Mnohdy jsem s jeho částečně liberálními názory nesouhlasil i když jsem byl silně osloven kouzlem jeho osobnosti v počátku jeho pontifikátu na Svatopetrském náměstí v Římě.

„Od Rohlíku ani rohlík“, „Rohlík s Nutellou“ a podobná hesla zaplnila internet. Na sociálních sítích se objevují zprávy typu „Lidi ruší účty u firmy Rohlík.cz“ a mnoho dalších podobných postů.

Když už si senioři tak nějak zvykli, že jim byl důchod oproti očekávání zkrácen o zákonnou valorizaci, tak na ně vybalila vláda digitální velký technický průkaz.

„Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Aliance DOBROVOLNĚ přijali.“ To jsou slova z novoročního projevu Petra Pavla 2024.

Zaměstnanci některých firem straší myšlenka, že by umělá inteligence (AI = artificial intelligence) mohla ohrozit jejich pracovní místa.

Využil jsem den volna a vyrazil do Heidenau, v podstatě prvního velkého nákupáku za hranicemi. Plno Čechů a v každém nákupním košíku Nutella.

Buďto je to arogance typu, „vidíte, hlupáci, zvolili jste si mě a já na vás z vysoka kašlu“. Nebo je to odsouzeníhodná nevědomost té, která si dobře žije ze státního rozpočtu.

Odsuzuji zvěrstva, která páchali islamisté na bezbranných dětech, seniorech, těhotných ženách a vůbec lidech ve vesnicích v sousedství pásma Gazy. Svou plošnou nenávistí se tito vrazi blížili k řádění zrůd za druhé světové války.

Já to místo, dříve příjemnou čistou ves za Neštěmicemi, kde jsem byl od svých 13 do 15 let varhaníkem v kostele, znám ze svého dětství důvěrně. A je mi jasné, jak se to všechno postupně stalo.

Budu vetovat. Nepodepíšu. Podepíšu. Možná. Zítra. Není nad to, mít v čele státu člověka, rázného vojáka, který včas vysloví závazná slova. Není nad to, mít rozhodného prezidenta.

V diskuzi pod jedním z článků jsem četl: „Češi jsou společností zamindrákovaných lůzrů“. Tak ten, co to napsal snad není Čechem? Není na světě národa, který tak úporně zašlapává do země všechno své, jak tak činí zvláště mladí Češi

Vždy, když žijeme v nějakém režimu, tak se nám zdá, že bude s námi na věky. Ovšem, vše se mění, nic není stálé.

Právě jsem se vrátil ze zahraničí a užíval si volného průjezdu hranicemi jednotlivých států. Ještě vloni se stálo na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem mnohdy i hodinu.