Inka Bernášková

Osudy skutečných hrdinů, například odbojářky Inky Bernáškové, letce RAF Karla Janouška nebo českých vojáků padlých v Afghánistánu v roce 2014 přináší nový kalendář. Představuje příběhy dvanácti válečných hrdinů a hrdinek. Část výtěžku z prodeje popu…

Tiskla odbojový časopis válečkem na těsto. Převáděla lidi přes hranice v moravském kroji. Pod mučením nikoho nezradila. V srpnu 1942 šla na gilotinu v berlínské věznici jako první Češka popravená nacisty.

Znovu vybudovat hrdost občanů, žen i mužů, mladých lidí, na svoji vlast. Tento úkol by měl patřit ke stěžejním. Jinak, v případě nebezpečí, budou připraveni vzít do zaječích.

Krásná a statečná. Právě taková byla Irena „Inka“ Bernášková, česká novinářka a odbojářka, která za 2. světové války projevila ohromnou míru hrdinství a zapsala se tak mezi přední postavy boje proti německým okupantům.

„Neusnášejte se na ničem, aniž by Československo bylo vyslyšeno,“ žádal prezident E. Beneš britského premiéra, který jej telefonicky informoval, že letí do Mnichova na schůzku s Hitlerem.

Když na podzim roku 1969 Roman Cílek dokončil svou knihu o Naujocksovi, netušil, zda si rukopis své čtenáře najde.

Směs charakterů, profesí, národností, odlišného věku. Pohromadě držela láskou k hudbě a nenávistí ke všemu, co Hitlerova říše představovala.

Hned po Němcích českoslovenští občané představovali druhou nejpočetnější národnostní skupinu, popravenou na centrálním popravišti třetí říše v Berlíně-Plötzensee.

Fakt, že již víme, jak se ty či ony události v minulosti vyvíjely, nás neopravňuje mávat maršálskou holí. Ani se vyjadřovat, jako bychom měli patent na rozum.

Inka Bernášková spolu se svým otcem Vojtěchem Preissigem byla výraznou osobností českého odboje. Obstála i při mučení. Nacisté oba zavraždili.