Heinrich Ertl

Ves má svou tvář, která nestárne: má pradávné rysy, které vyznačují právě její bytí jako žádné jiné. Ty rysy zbrázdily čela venkovských mužů, shlukly se kolem úst venkovských žen a ani ty nejkrásnější a nejmladší mezi nimi je nedokážou skrýt; dokonc…

Starcův dík za žně Těší ho žňové požehnání. Cítí v něm Boží přítomnost: v slunci i dešti tuší zrání – jak obdarován, šťastný host. Ten ruch dokola bez ustání i prach z polí mu pro radost splývá s vůní všech plných klasů – chce svědčit s díkem tomu č…