Karel Helman

Pandemie koronaviru nás naučila odbornému slovníku epidemiologů. A lze ho ze zdravotní hrozby metaforicky přenést i na společenská rizika. Protože i společnost trpí chorobami, má nějakou imunitu či obranné reakce. „A i jí hrozí autoimunitní sebedest…

Uvolňování opatření přichází v době, kdy nákaza neustupuje nijak rychle, myslí si statistik Karel Helman. Třetí vlna je tak reálná. Zabránit by jí mohlo, kdybychom si „nepohrávali“ se statistikami, jako se to stalo v posledních týdnech.

V souvislosti s šířením onemocnění covid-19 v České republice se běžně hovoří o „první, jarní vlně epidemie“ a o „druhé, podzimní vlně epidemie“. Už teď se dokonce mluví i o budoucí třetí vlně. Na čísla kolem „vln“ se podrobněji podíval statistik Ka…

Nejen v České republice se hojně mluvilo o slábnutí viru SARS-CoV-2. Důkazy pro tuto hypotézu jsou ovšem také poněkud „slabé“.

Řada běžně uváděných ukazatelů o vývoji pandemie covid-19 není pro přesné posouzení jejího skutečného průběhu nejvhodnější, argumentuje statistik Karel Helman. Jak ale sám píše, velkou část těch opravdu zajímavých nemáme jako veřejnost k dispozici.

Jak probíhalo šíření nákazy virem SARS-CoV-2, zatím zcela přesně zmapováno není. V každém případě však slovo epidemie není nejlepší pro popis toho, co se v Česku stalo, domnívá se statistik Karel Helman.

Z epidemiologického hlediska se situace v České republice vyvíjí výborně, naznačují všechny dostupné údaje (byť kusé). Proč a jak se ovšem v této situaci uvolňovala opatření stávajícím tempem, to z nich příliš jasné není, píše statistik Karel Helman.

Na statistiky o průběhu nákazy v České republice je potřeba se dívat úplně jinak, než se to v médiích většinou děje, píše statistik Karel Helman.