Daniel Salzman

V předchozím dílu jsme si představili základy fungování a provozu DNSSEC na serveru Knot DNS. Dnes navážeme popisem některých dalších funkcí tohoto serveru, které s DNSSEC souvisejí.

Internetový protokol DNS má počátky v roce 1983. Od svého vzniku prošel mnoha úpravami a je neustále rozvíjen. Mezi jeho nejvýznamnější rozšíření patří zabezpečení pomocí protokolu DNSSEC.

Abychom mohli autoritativní DNS server Knot DNS vůbec spustit, je třeba mu předložit nějakou konfiguraci. Konfigurace může být ve formě textového souboru nebo binární databáze.

V úvodním dílu jsme si zprovoznili automatickou synchronizaci zóny na sekundárním serveru. Dnes si ukážeme, jaké jsou další možnosti nastavení zónových transferů a co je jejich obsahem.

V předchozím díle jsme si vytvořili jednoduchou zónu ve formě zónového souboru a dnes si povíme, jak s takovým souborem pracovat. Jedná se o nejčastější uživatelskou operaci a je užitečné jí porozumět.

Uživatelé se často ptají, jak zprovoznit vlastní DNS server. Na praktických příkladech si tedy přiblížíme základy i pokročilejší možnosti Knot DNS, autoritativního serveru z dílen českého sdružení CZ.NIC.