A2larm

Babišova vláda neútočí jen na veřejnoprávní média, ale také na kulturu a vzdělávání – tedy na oblasti, které rozhodnou, jestli v této zemi budou chtít zůstat mladí lidé.

O výsledcích voleb v Izraeli, možných vládních koalicích, ale především o náladách v izraelské společnosti hovoříme s dokumentaristkou Natašou Dudinski.

Studentská revolta v Srbsku vyústila v celospolečenské hnutí, které proměnilo místní politiku. Na jakých základech je postavené a může inspirovat další postsocialistické země?

Emmanuel Macron se snaží rámovat současnou krizi jako otázku bezpečnosti. Selhala přitom jeho politika a policejní složky.

Státní ceny za literaturu a překlad měly zůstat stranou pozornosti. Místo toho se o nich mluví jako nikdy.

Hned dvě nové desky přišel do speciálního dílu Soundsystému představit hudebník Jakub Šimanský. Mluvili jsme mimo jiné o tom, jak v hudbě zachytit plynutí času.

Kamery na jatkách měly týrání zastavit. Záběry z jatek Albeř v Jihočeském kraji ale ukazují, že násilí na zvířatech pokračuje i přes přítomnost kamer.

Současná mainstreamová filmová produkce se často opírá o zavedené značky v podobě dlouhodobých sérií či jiných forem intelektuálního vlastnictví. Snímky Matrix Resurrections, Barbie a Kojot vrací úder této logice neunikají, samy však nabízejí vhled do možností tvorby uvnitř studiového systému.

Nový díl podcastu Moshpit se věnuje tvorbě – jak probíhá, kdy je a není cringe a jak s ní naložit v době umělé inteligence.

Když analyzujeme současnou americkou ekonomiku a zaměříme se na ideologii Big Tech, ale i konkrétní byznysové plány, nemůžeme se ubránit temným úvahám o „fašismu konce věků“.

V brazilských volbách zvítězil úřadující prezident Lula da Silva. Po prvním kole přitom o dva miliony hlasů zaostával za kandidátem krajní pravice Flaviem Bolsonarem. Jak se mu tedy vítězství nakonec podařilo?

Kniha Mezi eufóriou a vyčerpaním vypráví příběhy kultovních bratislavských klubů a éry, k níž patřilo také výpalné od mafie či neonacisté v ulicích. Kdy skončily v Bratislavě devadesátky a vracejí se dnes zadními vrátky?

Demonstrace v Paříži i dalších evropských městech byly doprovázeny řadou excesů. Ty však o nic nesnižují legitimitu otázek, kvůli kterým protesty vznikly. Středová a neoliberální politika se vyčerpaly.

Klimatické katastrofy prohlubují nerovnost. Podle studie Oxfam vydělává část nejbohatších na příčinách i následcích. Chudší většina světa pak naopak trpí dvakrát, kdy následné rekonstrukce ještě dále zhorší jejich životní podmínky.

Neoliberalismus a normalizační diktatura se setkávají v potírání odkazu progresivního demokratického socialismu. Právě maďarská revoluce je událostí, u níž nesmíme zapomínat na její radikální demokratické požadavky.