astro.cz |
Popis: Novinky z astronomie a kosmonautiky
|
||||||
Cenu Františka Nušla za rok 2026 obdrží RNDr. Michal Sobotka, DSc.9:26 Česká astronomická společnost udělí v sobotu 7. listopadu 2026 v prostorách Seminární místnosti Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (Fričova 298, 251 65 Ondřejov) ve 13:00 své nejvyšší ocenění. Nušlovu cenu obdrží RNDr. Michal Sobotka, DSc. z Astronomického ústavu AV ČR za svůj celoživotní přínos výzkumu struktury a dynamiky sluneční atmosféry, rozvoj mezinárodní spolupráce na budování modern… 45. vesmírný týden 20261.listopadu Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred… Astronomie v obrazech - Monsieur Messier1.listopadu Za jasných nocí na hvězdárnách můžeme pozorovat mimo objektů sluneční soustavy také vzdálené hvězdokupy, galaxie, mlhoviny. Hvězdáři o nich mluví trochu mysteriózně: v číslech. Ty největší klenoty objektů hlubokého vesmíru jsou právě z Messierova katalogu. Jakmile uslyšíte od hvězdářů, že se podíváte např. na M42, M81, víte, že se máte na co těšit. Výzkumy v ASU AV ČR (334): Be hvězdy a jejich mlhoviny28.října Dvě zdánlivě nenápadné modré hvězdy ukrývají zajímavou záhadu. V jejich okolí byly objeveny rozsáhlé mlhoviny, přestože samotné hvězdy nevypadají jako objekty, u nichž bychom jejich existenci očekávali. Nová podrobná studie hvězd PY Gem a HD 253659 ukazuje, že nejde o stárnoucí velmi hmotné hvězdy, ale spíše o rychle rotující hvězdy typu Be. Jejich okolní struktury tak mohou být důsledkem epizodi… PODZIMNÍ OBLOHA - 3. díl: Hvězdy stále padají27.října Pokud by se někomu zdálo, že podzimní obloha není tak zajímavá jako ta v jiných částech roku, opak je pravdou. Jistě, o letních prázdninách jsme se mohli všichni pohodlně dívat například na Perseidy – možná i proto je to asi ten nejznámější meteorický roj. Není ale zdaleka jediný. Při podrobnějším zájmu o „padající hvězdy“ bychom zjistili, že v létě můžeme každoročně sledovat kromě Perseid i pět … 44. vesmírný týden 202625.října Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonsk… Přímka na ranní obloze24.října Pokud na noční obloze spatříte rovnou řadu svítících bodů, jedná se s největší pravděpodobností o, mezi astronomy ne příliš oblíbené, satelity Starlink od společnosti SpaceX. Dnes však chci upozornit na příjemnější událost, při níž se hned pět nápadných, avšak diametrálně odlišných, nebeských těles seřadí do zajímavé přímky dlouhé pouhých dvanáct úhlových stupňů. Nepříjemností je, že bude nutné s… Astronomie v obrazech – Hubbleův zákon23.října Za poslední století se nám chápání vesmíru posunulo výrazně kupředu. Ještě roce 1920 se vedla debata, jestli hvězdný ostrov naší Galaxie (často nepřesně označovaný názvem Mléčná dráha) je celý náš vesmír, anebo existují další ostrovy hvězd. Neznali jsme žádné exoplanety, nechápali jsme tvorbu energie v centru našeho Slunce, neznali jsme ani stáří našeho Měsíce. Dnes je všemu jinak, a galaxií znám… Jeden světelný den od Brna: Čeština míří ke hvězdám (a tramvaj to není)22.října Pokud máte pocit, že cesta rozkopaným Brnem v ranní špičce trvá celou věčnost, představte si sondu Voyager 1. „Za únosnou mezí“: milion družic a zrcadel ve vesmíru představuje vážnou hrozbu pro noční oblohu1.července Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud… |