astro.cz

Ve středu 12. srpna 2026 zasáhl většinu Evropy polostín vržený Měsícem. Nastalo částečné zatmění Slunce. Částí území Islandu a Španělska prošel dokonce úplný stín Měsíce a pozorovatelé se mohli na krátkou dobu ocitnout ve zvláštním pološeru doprovázeném úchvatnými pohledy. Úkaz byl u nás mimořádný jak svou výrazností, kdy zakryto bylo až 88 % slunečního kotouče, tak tím, že nastal těsně před zápa…

Rádiové záření je jedním ze základních diagnostických nástrojů popisujících dění v aktivních procesech na Slunci, zejména erupcích. Některé typy záblesků jsou běžné, jiné se objevují jen zřídka, a to je činí zajímavými. Takzvané pomalu kladně driftující sluneční rádiové záblesky patří mezi ty exotické, jejichž původ dosud nebyl spolehlivě vysvětlen. Mezinárodní tým vědců poprvé vytvořil model, kt…

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity se podílí na přípravě dvou vesmírných ultrafialových observatoří. Obě nyní dosáhly důležitých milníků: projekt družice BrnoSAT stvrdil smlouvou své budoucí vyslání do vesmíru a Přírodovědecká fakulta zahájila formální spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na vědecké podpoře družice QUVIK, čímž ESA Masarykovu univerzitu oficiálně jmenovala vě…

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/Mc…

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento širokoúhlý astrofotografický snímek zachycuje jednu z nejzajímavějších a dynamicky bohatých oblastí …

Izotopová měření těles sluneční soustavy nám poskytují základní paradigma, v jehož rámci dokážeme pochopit původ a historii planetárních materiálů. Kupříkladu poměr zastoupení deuteria k vodíku (D/H) vypovídá o vztahu mezi různými rezervoáry vody v průběhu historie sluneční soustavy. Studie o složení komet popisují interferometrické mapování vody (H2O) a polotěžké vody (HDO) v plynné kómě, které …

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9…

Astronomové konečně získali jednoznačný důkaz, že Betelgeuse, jedna z nejznámějších hvězd na noční obloze, není sama. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO pořídila skupina pod vedením francouzského vědce Miguela Montargèse dosud nejostřejší snímek objektu, který je s největší pravděpodobností Betelgeuse B – hvězda obíhající kolem Betelgeuse. „Toto je vyvrcholení stoletého pátrání,“ ř…

Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud…