astro.cz

Při posledních pozvánkách k pozorování zákrytů hvězd planetkami jsme se pohybovali na jihovýchodní Moravě. Je čas to vyvážit, a proto se dnes přesuneme až na samý západ Čech, kde na nás čeká další možnost vidět „zhasnout hvězdu“.

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé obyvatele Slunce zakryl. A tito se ještě rozdělili na ty, kterým zakryl pouze kus Slunce a na ty, kteří mě…

Blízko myšlené spojnice hvězd Deneb a Altair z Letního trojúhelníku najdeme nevelké souhvězdí Delfína. Lze v něm najít dvě planetární mlhoviny a jednu dvojhvězdu, to však není vše. Naši pozornost upoutají především hvězdy Sualocin a Rotanev. Bude zajímavé zjistit, jak mohly k tak neobvyklým názvům vlastně přijít…

V září budeme s posádkou kosmické lodi Gemini 11 manévrovat na oběžné dráze. Dále přistaneme s Vikingem 2 na Marsu, sondou SMART 1 narazíme do Měsíce a na oběžnou dráhu se vypravíme s raketoplány při misích STS-79 a STS-115. Na oběžné dráze budeme pracovat také s posákou Sojuzu 22. Na závěr se podíváme na start rakety Jupiter-C a pokusíme se přistát se Surveyorem 2 na Měsíci.

Sluneční skvrny nejsou jednolité oblasti silného magnetického pole. Jejich tmavá jádra mohou přetínat světlé pásy, takzvané světelné mosty, v nichž se znovu prosazuje konvekce běžná v oblastech bez magnetického pole. Nová pozorování pěti takových mostů ukazují, jak přesně síla a orientace magnetického pole řídí velikost, jas a rychlost pohybů plazmatu v těchto strukturách. Současně upřesňuje podm…

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíž…

V roce 1995 dostal ředitel operačního centra pro Hubbleův vesmírný dalekohled kontroverzní nápad.­ Přes očekávání svých kolegů se rozhodl pro druh pozorování, který dosud nikdo neprovedl: namířit velký zrcadlový dalekohled do nejtmavějšího místa na noční obloze. Výsledkem bylo maličké zorné pole prastarého vesmíru obsahující obrovské množství galaxií, způsobující revoluci v kosmologii dosud nevíd…

Nejen pozorováním živ je člověk. Dnešní díl našeho průvodce letní oblohou nabízí čtenářům skutečnou lahůdku. Mnozí o ní jistě slyšeli v souvislosti se slavnými Sloupy stvoření zachycenými Hubbleovým kosmickým teleskopem, ale k jejímu spatření si tentokrát musíme pomoci technikou. Podíváme se totiž na Orlí mlhovinu, kterou prostým pohledem do dalekohledu rozeznáme velmi špatně. Budeme si muset vzí…

Je na čase, abychom poznali souhvězdí Orla. Jak víme, zdejší hvězda Altair tvoří poslední z vrcholů Letního trojúhelníku, a my jej nyní budeme mít konečně kompletní. Orel je souhvězdí zajímavé především planetární mlhovinou Svítící oko, výbuchy a potemněním několika jasných nov a také temnou mlhovinou Barnard 142/143. Právě tento kontrast mezi jasnými a tmavými objekty, které můžeme v Orlovi nalé…

Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud…