astro.cz |
Popis: Novinky z astronomie a kosmonautiky
|
||||||
Astronomie v obrazech - (Ego)Geocentrismus16:12 Dnes považujeme za samozřejmé, že se všechno netočí kolem Země. Přijde nám to tak logické, že se můžeme až pousmát při představě, že kdysi byl všeobecně uznávaný model sluneční soustavy, v němž Země zaujímala střed. Tento geocentrický model přitom převládal po staletí – mnohem déle, než zatím známe ten současný, heliocentrický. Zkusme se proto v tomto díle Astronomie v obrazech na chvíli přenést … Astronomické výročí - Fred Whipple13.listopadu Dne 5. listopadu 2026 uplynulo 120 let od narození významného amerického astronoma Freda Whipplea. Fred Lawrence Whipple (5. listopadu 1906 – 30. srpna 2004) se do historie zapsal formulací hypotézy „špinavé sněhové koule“ a návrhem tzv. Whippleova štítu na ochranu kosmických sond. Mimo to objevil řadu komet a jeden asteroid. Fred Whipple se narodil 5. listopadu 1906 do farmářské rodiny. V roce 1… Astronomové znovu zvážili nejslavnější černou díru13.listopadu Černá díra v galaxii M87 se stala celebritou v roce 2019, kdy astronomové zveřejnili první snímek jejího bezprostředního okolí. Nyní ji další tým zvážil jiným způsobem: sledoval, jak se v její blízkosti pohybují hvězdy. Výsledek činí přibližně 5,38 miliardy hmotností Slunce. Kometa před smrtí: astronomové zachytili její poslední výtrysky12.listopadu Kometa C/2026 A1 (MAPS) se vydala ke Slunci tak blízko, že svou cestu nepřežila. Astronomové ji však stihli sledovat v posledních dnech před zánikem. V unikajícím plynu objevili kyanovodík a zaznamenali dvě prudká vzplanutí její aktivity. Severné Tauridy 202611.listopadu V polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita meteorického roja severných Tauríd. Maximum pripadá na noc z 11. na 12. novembra 2026, pričom dobré podmienky na pozorovanie sa očakávajú aj počas nasledujúcej noci z 12. na 13. novembra. Hoci Tauridy nepatria medzi najpočetnejšie meteorické roje, sú známe výskytom mimoriadne jasných meteorov, z ktorých niektoré môžu dosiahnuť jasnosť bo… Výzkumy v ASU AV ČR (335): Astropauzy v teoretické studii11.listopadu Magnetické pole a proudění plazmatu jsou v kosmickém prostoru neoddělitelně propojené. Přesto není samozřejmé, že jejich geometrie musí být stejná – a dokonce ani to, že místo, kde se magnetické pole vynuluje, musí odpovídat místu, kde se zastavuje proudění. Dvě nové teoretické studie odborníků z ASU zjišťují, za jakých podmínek takové body splývají a jaké podoby může mít jejich okolí. Aplikace s… PODZIMNÍ OBLOHA - 4. díl: Perseus – čestný hrdina… bohatý na vesmírné objekty10.listopadu Opět Vás zveme na výpravu napříč časem i nekonečnými vesmírnými dálkami. Vzhledem k ohromné rozlehlosti vesmíru se při každém pohledu vzhůru k obloze díváme zároveň do minulosti, což dává nový rozměr našemu vyprávění o mýtických antických hrdinech. Jeden z objektů nacházejících se v souhvězdí Persea je totiž od Země vzdálen zhruba 2 500 světelných let, dnes si tedy prohlížíme právě jeho podobu v … Dido - zákryt od Trojmezí k Trojmezí10.listopadu Dnešní pozvánku k pozorování můžeme začít samými pozitivy – jasná hvězda, velká planetka se známými parametry, pás stínu široký tak, že vás víceméně nemůže minout, a to vše vysoko nad obzorem, jen ten čas je lehce nepříjemný. Odvrácenou stranou jsou tentokrát jen osoba objevitele, osud místa objevu a také postavy, po které je planetka pojmenována. Česká studentka absolutní vítězkou juniorské astronomické olympiády, český tým veze čtyři medaile9.listopadu Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr). Z Thajska přiváží jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže. Tiskové prohlášení České a… „Za únosnou mezí“: milion družic a zrcadel ve vesmíru představuje vážnou hrozbu pro noční oblohu1.července Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud… |