astro.cz |
Popis: Novinky z astronomie a kosmonautiky
|
||||||
Výročí kosmonautiky - prosinec 202514:59 V prosinci 2025 připomínáme významná výročí kosmonautiky. Především 60 let společného blízkého letu Gemini 7 a Gemini 6A. Slavíme také 30 let vypuštění velmi úspěšné sluneční vesmírné observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8, ale na povrch dopadla příliš tvrdě. Pioneer 6 se vydal zkoumat meziplanetární prostor. Ariane 5 vynesla telekomunikační dr… 52. vesmírný týden 202520:05 Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 12. do 28. 12. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Merkur opět mizí z ranní oblohy a za Sluncem se potkávají Venuše a Mars. Čekají nás štědrovečerní přechody měsíců Jupiteru a Saturnu. Aktivita Slunce je zatím nízká, možná se to zlepší až … Výbuch supernovy možná způsobil vzácný dodatečný výbuch kilonovy19.prosince Astronomové se domnívají, že 18. srpna 2025 pozorovali vzácný úkaz, kdy exploze supernovy způsobila vznik dvou neutronových hvězd, které se po třech dnech sloučily do jedné, což vyvolalo explozi tzv. kilonovy. Pokud se to potvrdí, máme tak pozorováním potvrzenou teorii o možné superkilonově. Den hvězdáren a planetárií v roce 2026 bude československý, galaktický a poprvé pod hlavičkou České astronomické společnosti18.prosince Česká astronomická společnost převzala od Asociace hvězdáren a planetárií akci, která už několik let probíhá ve vybraných astronomických institucích. Den hvězdáren a planetárií. V roce 2026 se uskuteční v pátek 27. března. Měsíc bude v té době krátce po první čtvrti, na obloze bude rovněž kralovat planeta Jupiter, a tak pokud se vydaří počasí, návštěvníci akce si budou moci užít jedinečný pohled … Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 202516.prosince Česká astronomická společnost předá ve čtvrtek 18. prosince 2025 v aule Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (vstup do areálu Kotlářská 2) od 19 hodin čestnou Kopalovu přednášku 2025 prof. Mgr. Norbertu Wernerovi, Ph.D. (*1981) z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Česko vstoupilo do ERIC LOFAR15.prosince Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umož… 51. vesmírný týden 202514.prosince Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti … Lunární dílna: 12 největších meteoritů12.prosince Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin. Na Mars a zpět za 100 hodin12.prosince Na Hvězdárně ve Vyškově probíhá stohodinová studentská simulovaná mise Expedice Mars. Jedná se o nejdelší počin svého druhu v celé Evropě. Pět vybraných studentů z České republiky a Slovenska ve věku od 13 do 18 let je během experimentu zcela izolováno od okolního světa a jejich kontakt se Zemí probíhá výhradně prostřednictvím centrálního počítače řídícího střediska. Cílem mise je detailně prověř… Výzkumy v ASU AV ČR (311): Vyvinuté obří hvězdy v galaxiích M31 a M33 infračerveným pohledem11.prosince Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z AS… |