astro.cz |
Popis: Novinky z astronomie a kosmonautiky
|
||||||
Voyager 1 je jeden světelný den daleko9:15 Ve středu 18. listopadu 2026 v 11:16:07 SEČ překoná Voyager 1 hranici, kterou světlo urazí za jeden den. Žádný lidský výtvor se zatím nedostal tak daleko od domova. Taková kulatá vzdálenost je skvělou záminkou, abychom se k misi věčných poutníků Voyager vrátili. Připomeneme, co obě sondy před desítkami let objevily u velkých planet, a podíváme se i na to, jaký přínos a odkaz má dnes jejich cesta … 47. vesmírný týden 202615.listopadu Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýše… Maximum meteorického roja Leonidy 202615.listopadu V druhej polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita Leoníd, jedného z najznámejších meteorických rojov. Maximum pravidelnej aktivity sa v roku 2026 očakáva v noci zo 17. na 18. novembra. Hoci predpovede nenaznačujú meteorickú búrku, ktorými sa Leonidy preslávili, po západe Mesiaca ponúknu vhodné podmienky na sledovanie veľmi rýchlych meteorov. Astronomie v obrazech - (Ego)Geocentrismus14.listopadu Dnes považujeme za samozřejmé, že se všechno netočí kolem Země. Přijde nám to tak logické, že se můžeme až pousmát při představě, že kdysi byl všeobecně uznávaný model sluneční soustavy, v němž Země zaujímala střed. Tento geocentrický model přitom převládal po staletí – mnohem déle, než zatím známe ten současný, heliocentrický. Zkusme se proto v tomto díle Astronomie v obrazech na chvíli přenést … Astronomické výročí - Fred Whipple13.listopadu Dne 5. listopadu 2026 uplynulo 120 let od narození významného amerického astronoma Freda Whipplea. Fred Lawrence Whipple (5. listopadu 1906 – 30. srpna 2004) se do historie zapsal formulací hypotézy „špinavé sněhové koule“ a návrhem tzv. Whippleova štítu na ochranu kosmických sond. Mimo to objevil řadu komet a jeden asteroid. Fred Whipple se narodil 5. listopadu 1906 do farmářské rodiny. V roce 1… Astronomové znovu zvážili nejslavnější černou díru13.listopadu Černá díra v galaxii M87 se stala celebritou v roce 2019, kdy astronomové zveřejnili první snímek jejího bezprostředního okolí. Nyní ji další tým zvážil jiným způsobem: sledoval, jak se v její blízkosti pohybují hvězdy. Výsledek činí přibližně 5,38 miliardy hmotností Slunce. Kometa před smrtí: astronomové zachytili její poslední výtrysky12.listopadu Kometa C/2026 A1 (MAPS) se vydala ke Slunci tak blízko, že svou cestu nepřežila. Astronomové ji však stihli sledovat v posledních dnech před zánikem. V unikajícím plynu objevili kyanovodík a zaznamenali dvě prudká vzplanutí její aktivity. Severné Tauridy 202611.listopadu V polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita meteorického roja severných Tauríd. Maximum pripadá na noc z 11. na 12. novembra 2026, pričom dobré podmienky na pozorovanie sa očakávajú aj počas nasledujúcej noci z 12. na 13. novembra. Hoci Tauridy nepatria medzi najpočetnejšie meteorické roje, sú známe výskytom mimoriadne jasných meteorov, z ktorých niektoré môžu dosiahnuť jasnosť bo… Výzkumy v ASU AV ČR (335): Astropauzy v teoretické studii11.listopadu Magnetické pole a proudění plazmatu jsou v kosmickém prostoru neoddělitelně propojené. Přesto není samozřejmé, že jejich geometrie musí být stejná – a dokonce ani to, že místo, kde se magnetické pole vynuluje, musí odpovídat místu, kde se zastavuje proudění. Dvě nové teoretické studie odborníků z ASU zjišťují, za jakých podmínek takové body splývají a jaké podoby může mít jejich okolí. Aplikace s… „Za únosnou mezí“: milion družic a zrcadel ve vesmíru představuje vážnou hrozbu pro noční oblohu1.července Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud… |