15
nových článků - klikněte pro zobrazení

astro.cz

Popis:

Novinky z astronomie a kosmonautiky

URL:

http://www.astro.cz

Katalog:

Tech → Věda a výzkum

Publikuje:

7,7 položek/týden

POKLADY LETNÍ OBLOHY - 5. díl: Orlí mlhovina - výzva pro astrofotografy

10.září
Nejen pozorováním živ je člověk. Dnešní díl našeho průvodce letní oblohou nabízí čtenářům skutečnou lahůdku. Mnozí o ní jistě slyšeli v souvislosti se slavnými Sloupy stvoření zachycenými Hubbleovým kosmickým teleskopem, ale k jejímu spatření si tentokrát musíme pomoci technikou. Podíváme se totiž na Orlí mlhovinu, kterou prostým pohledem do dalekohledu rozeznáme velmi špatně. Budeme si muset vzí…

Sedmikrásky na nebi rozkvetou (nejen) na českých nádražích

9.září
Rozhlasový pořad Sedmikrásky na nebi pracovníků Hvězdárny a planetária Brno, který můžete jednou měsíčně poslouchat na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu a který vyšel také knižně, se nyní promění ve výstavu. Poprvé se představí v pondělí 14. září 2026 v 16 hodin na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem.

Nové webové stránky SPHE ČAS - sphe.astro.cz

8.září
Konečně je to tady. Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti spustila nový web. Na adrese sphe.astro.cz nyní najdou informace nejen současní pozorovatelé, ale také všichni, kteří by si chtěli proměnné hvězdy nebo tranzity exoplanet poprvé sami změřit.

POKLADY LETNÍ OBLOHY - 4. díl: Orel - souhvězdí, kde se potkává světlo s tmou

8.září
Je na čase, abychom poznali souhvězdí Orla. Jak víme, zdejší hvězda Altair tvoří poslední z vrcholů Letního trojúhelníku, a my jej nyní budeme mít konečně kompletní. Orel je souhvězdí zajímavé především planetární mlhovinou Svítící oko, výbuchy a potemněním několika jasných nov a také temnou mlhovinou Barnard 142/143. Právě tento kontrast mezi jasnými a tmavými objekty, které můžeme v Orlovi nalé…

Zakryje Simón José Antonio hvězdu?

7.září
V úterý 8. září 2026 ráno v době končící astronomické noci čeká jih a východ našeho území další zajímavý zákryt. Podle jmen v nadpisu by se mohlo zdát, že se jedná o tři úkazy současně, ale není tomu tak. Ten, po kom je asteroid pojmenován, měl totiž celkem tři křestní jména.

37. vesmírný týden 2026

6.září
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soum…

Astronomie v obrazech: Pátrání po obyvatelných světech

5.září
V březnu 2009 byl na oběžnou dráhu vyslán dalekohled jménem Kepler, který měl za úkol najít co nejvíce světů v jiných hvězdných soustavách s potenciální možností života – exoplanet, planet mimo sluneční soustavu. Tato oblast astrofyziky byla v počátcích, neboť k datu jsme znali jen asi 350 exoplanet, 1. byla objevena v předchozím desetiletí. Za 9 let svého pozorování Kepler ohromným způsobem rozš…

Objev nového meteorického roje

4.září
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.

Hlubinami vesmíru s dr. Miroslavem Bártou, ALMA a nejbližší hvězda

4.září
RNDr. Miroslav Bárta, Ph.D. ze Slunečního odd. Astronomického ústavu AV ČR se zabývá především radioastronomií našeho Slunce. V našem pořadu se nejprve zaměří na výzkumy z observatoře v chilských Andách ALMA. Na co se čeští vědci zaměřují, co vše se i z ALMY dá na Slunci zkoumat? Popíše i novinky, které pozoruhodně zpřesní pozorování právě na této observatoři – budou je moci využít i další výzkum…

„Za únosnou mezí“: milion družic a zrcadel ve vesmíru představuje vážnou hrozbu pro noční oblohu

1.července
Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud…
© 2000-2026 ANNECA s.r.o., Klíšská 977/77, 400 01 Ústí nad Labem, Tel: +420 478571021, Email: info@pravednes.cz, Twitter: @pravednes