astro.cz |
Popis: Novinky z astronomie a kosmonautiky
|
||||||
POKLADY LETNÍ OBLOHY - 6. díl: Souhvězdí Herkula - nejen domov M 13 a M 9214.září V roce 1729 bylo v Anglii vydáno dílo Atlas Coelestis vzniklé díky spolupráci dvou mužů. První královský astronom John Flamsteed a malíř James Thornhill se zasloužili o vytvoření nejpřesnějšího a nejpodrobnějšího atlasu souhvězdí ve své době. Našli bychom v něm i vyobrazení souhvězdí Herkula, které bylo později znovu přetištěno podle stejné mědirytiny a ručně obarveno. Pro účely našeho článku jsm… 38. vesmírný týden 202613.září Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíž… Astronomie v obrazech: Hubbleův hluboký snímek12.září V roce 1995 dostal ředitel operačního centra pro Hubbleův vesmírný dalekohled kontroverzní nápad. Přes očekávání svých kolegů se rozhodl pro druh pozorování, který dosud nikdo neprovedl: namířit velký zrcadlový dalekohled do nejtmavějšího místa na noční obloze. Výsledkem bylo maličké zorné pole prastarého vesmíru obsahující obrovské množství galaxií, způsobující revoluci v kosmologii dosud nevíd… POKLADY LETNÍ OBLOHY - 5. díl: Orlí mlhovina - výzva pro astrofotografy10.září Nejen pozorováním živ je člověk. Dnešní díl našeho průvodce letní oblohou nabízí čtenářům skutečnou lahůdku. Mnozí o ní jistě slyšeli v souvislosti se slavnými Sloupy stvoření zachycenými Hubbleovým kosmickým teleskopem, ale k jejímu spatření si tentokrát musíme pomoci technikou. Podíváme se totiž na Orlí mlhovinu, kterou prostým pohledem do dalekohledu rozeznáme velmi špatně. Budeme si muset vzí… Sedmikrásky na nebi rozkvetou (nejen) na českých nádražích9.září Rozhlasový pořad Sedmikrásky na nebi pracovníků Hvězdárny a planetária Brno, který můžete jednou měsíčně poslouchat na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu a který vyšel také knižně, se nyní promění ve výstavu. Poprvé se představí v pondělí 14. září 2026 v 16 hodin na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem. Nové webové stránky SPHE ČAS - sphe.astro.cz8.září Konečně je to tady. Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti spustila nový web. Na adrese sphe.astro.cz nyní najdou informace nejen současní pozorovatelé, ale také všichni, kteří by si chtěli proměnné hvězdy nebo tranzity exoplanet poprvé sami změřit. POKLADY LETNÍ OBLOHY - 4. díl: Orel - souhvězdí, kde se potkává světlo s tmou8.září Je na čase, abychom poznali souhvězdí Orla. Jak víme, zdejší hvězda Altair tvoří poslední z vrcholů Letního trojúhelníku, a my jej nyní budeme mít konečně kompletní. Orel je souhvězdí zajímavé především planetární mlhovinou Svítící oko, výbuchy a potemněním několika jasných nov a také temnou mlhovinou Barnard 142/143. Právě tento kontrast mezi jasnými a tmavými objekty, které můžeme v Orlovi nalé… Zakryje Simón José Antonio hvězdu?7.září V úterý 8. září 2026 ráno v době končící astronomické noci čeká jih a východ našeho území další zajímavý zákryt. Podle jmen v nadpisu by se mohlo zdát, že se jedná o tři úkazy současně, ale není tomu tak. Ten, po kom je asteroid pojmenován, měl totiž celkem tři křestní jména. 37. vesmírný týden 20266.září Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soum… „Za únosnou mezí“: milion družic a zrcadel ve vesmíru představuje vážnou hrozbu pro noční oblohu1.července Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by na oběžné dráze Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato stud… |