F1News.cz

Grand Prix Itálie 1978 byla ovlivněna dramatickou nehodou, po níž skončili v nemocnici dva piloti, ovšem větší obavy budil stav toho, jenž nakonec tuto smutnou anabázi přežil. Kolem smrti druhého zraněného se dlouho našlapovali tišeji než v případě politických skandálů.

F1 je mnohdy jen o sledování závodů, ale vždy je milé, když se ozvou fanoušci ochotní nejen komunikovat, ale také se svěřit s pohnutkami, které je k „královně motoristického sportu“ dovedly. Rozhodně to je hodně zajímavé počtení.

V našem ohlédnutím za historií F1 si připomeneme jednu do jisté míry záhadnou událost na přelomu let 1977 a 1978. Na různých webových stránkách najdete různé názory, náš text se opírá o svědectví samotného aktéra následujících událostí.

Od prvního závodu nové sezóny nás děli zhruba tři měsíce a startovní pole je kompletní. V mnoha případech byly případné výměny známy už poměrně dost dlouho dopředu, proto vlastně největší rána přišla až nakonec - třebaže byla dostatečně předvídaná.

Když Red Bull v pondělí po posledním závodě sezóny nevydal oficiální informaci o osudu druhého pilota stáje Sergia Péreze, vypadalo to na tahanice a šarády, které posílily zprávy ze začátku tohoto týdne. Nyní je čekání u konce a věci nabraly celkem očekávaný směr.

Loni jsem o pár dní dříve hodnotil sezónu, o níž se nemálo fanoušků vyjádřilo, že jim F1 znechutila (ačkoliv podobně dominantních šampionátů už tu pár bylo). Tentokrát ale bylo o co bojovat až do samého závěru, třebaže šampiónem se opět stal Max Verstappen.

Přišel, viděl a málem zvítězil - kanadský „vlk“ Walter Wolf, ropný magnát s rakouskými kořeny, vtrhl do F1 nejdřív ve stáji Franka Williamse, aby se po půlroce osamostatnil a zahrál si tak trochu na druhého lorda Hesketha.

Lando Norris svými výkony v průběhu sezóny podle bývalého jezdce Nica Rosberga skutečně vystrašil Maxe Verstappena, který nakonec mistrovský titul obhájil.

Hodně často slyším ze všech stran, co jsem si to zase vymyslel za ******, a následuje termín, jenž se možná v komunikaci pilotů tak často neozývá, ale jako podobně laděné by byl zcela jistě vytípnut. Přesto si dovolím svou myšlenku předložit.

Rok 1978, na scéně se objevuje fenomenální Lotus 79 a soupeři jsou náhle jen statisty. Ovšem v GP Švédska nasazuje Brabham typ BT46 s mohutným ventilátorem v zádi a zcela „černé rakve“ vymaže. Novinka nejenže neměla dlouhého trvání, ale ani nebyla první.

Poslední prohlášení týmů, tedy jezdců a zástupců se neslo v duchu gratulací vítězům, krátkému hodnocení a odhodlaných výhledů na rok 2025. Co z toho se naplní? Můžete si udělat poznámku a v příštím roce ambice porovnávat.

Sezóna 2024 je za námi a v Abú Dhabí byla napsána poslední kapitola. Od prvního tréninku bylo zřejmé, že Ferrari a potažmo Leclerc budou na kratší straně provazu, ačkoliv se ve svých prohlášení snažili udržet bojovnou náladu.

Sezóna opravdu klepe na poslední dveře a piloti k ní vlastně už včera učinili onen zásadní krok. Jak se na své výkony tvářili po kvalifikaci nejen oni, ale i zástupci týmů?

Tři části naděje, výzva a zachování šancí - to byla poslední kvalifikace roku 2024, v níž šlo minimálně týmům McLaren, Ferrari, Haas a Alpine o hodně, protože jak známo, postavení na startu má pro závod často důležitý význam.

Sezóna s doposud největším počtem závodů - nelze mluvit o nejdelší, protože dříve se jezdilo sice méně závodů, ale s většími intervaly - se blíží ke konci a polito nastoupili k vůbec poslednímu volnému tréninku na Yas Island v Abú Dhabí.