Autoforum.cz

Nic proti racionálním inovacím, snad všichni už ale tak nějak tušíme, že spousta technických novinek současných aut nepřichází proto, že by byly objektivně lepší než to, co nahrazují. To spíš lépe zapadají do rozličných regulačních škatulek. Případ Dacie Sandero není jiný. (Jiří Míka)

Při pohledu na kroky Mercedesu si říkáme, že jsme asi neměli žertovat o tom, jak by automobilka mohla jednoho dne nalepit displeje také na podlahové koberce. Po dnešku jsme k tomu „takhle blizoučko”. (Petr Miler)

Může to znít jako ústupek jinak bezvýznamné, ale hodně křičící skupině lidí, realita je ovšem úplně jiná. Z této klientely se stává stále zajímavější cílovka, a tak v těchto krocích automobilky hledají spásu také samy pro sebe. Honda to dotáhla zatím nejdál. (Jiří Míka)

Snaha se vždy cení, ale tohle Němci zas jednou vzali za tak špatný konec, že to ve výsledku není k ničemu. Tohle auto bude zapomenuto stejně jako jeho docela nesmyslné jméno. (Jiří Míka)

Můžete namítnout, že pro chudé nenabízeli Britové nikdy nic, ale to platí v automobilovém světě skoro obecně. Relativně obyčejní lidé pořád mohli na jejich auta dosáhnout, od roku 2027 s tím je konec, začínat se bude skoro na třech milionech. (Petr Miler)

Vlastně nechápeme, jak je vůbec možné, že v čele automobilky pořád stojí ten samý člověk, který ji svými absurdními strategiemi poslal do takových problémů, že by se z nich roky dostávala, i kdyby se přetrhla ve snaze se napravit. A to se nepřetrhne. (Petr Miler)

LaFerrari? McLaren Senna? Rolls-Roycy, Bentley, eMková BMW, Mercedesy AMG… Všechna tahle auta chátrají v Manile. Pro automobilové nadšence je to skutečně druhý Thrilla in Manila - akorát místo Aliho a Fraziera spolu v ringu bojují filipínská byrokracie, stoprocentní daň z luxusu a tropické počasí. (Petr Miler)

Nejedeš ani stovkou? Tak brzy nepojedeš vůbec. Přibližně takový vzkaz vysílá Itálie řidičům aut, kteří jsou schopni zdržovat provoz na dálnici nemístně pomalou jízdou v levém pruhu. A o elektrické koloběžky nestojí vůbec. Obojí je dnes opakem toho, na co jsme si neradi zvykli. (Petr Miler)

Nikdy nebylo obyčejné ani široce dostupné. A už vůbec nebylo levné. Ale aby stačil pouhý rok na to, aby se jeho hodnota nafoukla skoro desetinásobně, to je skutečně na hranici uvěřitelnosti. Ale stalo se to. A i nepřímé spojení s Maxem Verstappenem mohlo pomoci. (Jiří Míka)

Je to miliontý projev téže zhouby, ale komu není rady, tomu není pomoci. Zdaleka ne jen automobilové Německo se oddalo myšlence „bezemisní” budoucnosti a na její oltář pokládá svůj průmysl. Ten automobilový je první na ráně, teď už to odnesl i tamní gigant Schaeffler. (Petr Miler)

Kdyby vám někdo v roce 1997 řekl, že si kupuje nové auto, aby ho zavřel do garáže a 30 let za něj nesáhl, měli byste ho za blázna. Když vám někdo dnes řekne, že přesně tohle před 29 léty udělal, budete ho možná mít za blázna též. Ale bude to sakra bohatý blázen. (Jiří Míka)

Už toto spojení, ze kterého současně trochu mrazí, by stačilo na překonání nejednoho aukčního rekordu. Ke všemu ale její prodej provází odhalení skryté klauzule ze Sennovy poslední smlouvy, jež se postarala o to, co se s autem dělo od osudné sezóny 1994 dodnes. (Jiří Míka)

Čínského bizáru zjevně není nikdy dost, a tak jsme znovu zaskočeni tím, co přímo automobilka pouští do světa. Dopady nehody lze jistě vnímat jako dobrý výsledek jinak nepříjemné události, na začátku všeho bylo ale pořád selhání, kterými se firmy obvykle nechlubí. (Petr Miler)

Těžko říct, co je na tomto kroku výmluvnější. Zda to, že jej Volkswagen vůbec udělal. Anebo spíš to, že se k tomu nejenže nebojí přiznat, ale dokonce se tím chlubí. Kam se poděly poslední zbytky zábran a soudnosti? (Petr Miler)

Každý jeden z aktuálních dopadů by představoval velký problém, oba naráz hrozí totálním fiaskem. Situace hraje Číňanům do karet tak moc, že nemůže nepadnout otázka, zda se o nastalý stav sami nepřičinili. (Jiří Míka)