Bleskově.cz

Nebezpečný hantavirus Andes, který se objevil na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity v Praze pravděpodobně pochází z oblasti Ohňové země nebo přilehlé Patagonie. Virus si zatím vyžádal tři oběti a okolnosti jeho šíření nyní zkoumají epidemiologové.

Klíště nesnáší vedro, miluje vlhkost a na oběť si počká i v nízkém trávníku před domem. V květnu jeho aktivita vrcholí a Česko potvrzuje pověst evropského ohniska encefalitidy. Jsme na tom dokonce tak špatně, že turisté z Brazílie dostávají při cestě k nám varování, aby se nechali očkovat. Proč nám rekordní zájem o vakcíny nepomáhá a co vyčíst z „klíšťového radaru“ dřív, než vyjdete ven?

Jejich příběh začal v roce 2017 na Filipínách jako z filmového scénáře. Ona tehdy pracovala v Dubaji, on žil v Paříži. Setkali se během spontánního stanování na opuštěném ostrově. Jejich cesty se protnuly jen na pár hodin, přesto oba cítili, že jde o osudové setkání. O den později se spojili přes sociální sítě, změnili plány a další dva dny na Filipínách strávili spolu.

Literární klasika Emily Brontëové v obrazově působivé filmové adaptaci, horor Hokum odehrávající se na odlehlém irském venkově, koncert průkopníků věčně veselé elektroniky, divadelní dokument o legendárním šachovém souboji mezi člověkem a strojem i výstava křehkých maleb Šimona Vahaly.

Začínal v době, kdy televizi skoro nikdo nevlastnil. Relevantní zůstává i v éře streamovacích platforem. Letos stoletý přírodovědec a dokumentarista David Attenborough proměnil podobu přírodopisného dokumentu i způsob, jakým o přírodě vyprávíme. Jeho vlastní příběh má ale také svoje kontroverze.

Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.

Herce Oldřicha Kaisera těší role lodního kapitána v novém filmu Jana Svěráka Pět švestek, který bude mít v tuzemských kinech premiéru 28. května. Radost mu naopak nedělá politika a podle něj nepravdivá tvrzení bulvárního tisku o alkoholismu jeho dcery Karolíny. Po dokončení audioknih Kmotr I a II začal s přípravami na načítání knihy Já Claudius Roberta Gravese.

Protesty ruské skupiny Pussy Riot a feministického hnutí Femen proti otevření ruského pavilonu ve středu 6. května provázely zahájení 61. ročníku bienále umění v Benátkách. Protest se podle agentury AFP konal i před izraelským pavilonem. Rusko má expozici v Benátkách poprvé od invaze na Ukrajinu v roce 2022, což vyvolalo silnou kritiku.

V pražské Galerii Václava Špály se 8. května otevře výstava Jiřího Davida Být obrazem. Představí umělcovy olejové malby z posledních dvou let, na nichž barva není nositelem významu, ale významem samotným. Vzniklé obrazy jsou tak dle autorových slov více prožitkem než čímsi zobrazeným. Výstava, jejímž kurátorem je Jiří Fajt, bude k vidění do 21. června 2026.

Vzduch tady voní lesem a čerstvě posečenou trávou. V nadmořské výšce 750 metrů, tam, kde se šumavské louky potkávají s noblesou prvorepublikového domu, vznikla rozlehlá zahrada, která se nesnaží přírodě poroučet. A hlavní roli hraje přírodní koupací jezírko.

Koprodukční drama Zmizení Josefa Mengeleho zachycuje nacistického lékaře bez patosu a nezdravé fascinace. Promyšlený film dobře ví, čemu se chce vyhnout. Ovšem méně jistý už si je tím, čím tuto absenci nahradit.

Na samém okraji Sluneční soustavy astronomové objevili objekt, který zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak se malé ledové světy chovají. Je malý, extrémně chladný a podle současných modelů by neměl být schopen dlouhodobě udržet atmosféru. Nová pozorování ale naznačují opak. Jak je to možné a co tento nenápadný objekt prozrazuje o vesmíru?

Na mapě je dnes téměř přehlédnete. V polovině 19. století ale v šumavských osadách Malý a Velký Kozí Hřbet pulzoval život. Pak přišla zima, která všechno změnila. „Pro ohromné množství sněhu se místo stalo na několik měsíců zcela nepřístupným,“ popisuje historik Vladimír Horpeniak tragédii, která si vyžádala desítky lidských životů. Co přesně se však tehdy za závějemi odehrálo?

Narodil se ve stejném roce jako královna Alžběta II. a kariéru v BBC začínal v době, kdy televize byla jen experimentem a ochrana přírody neznámým pojmem. David Attenborough, muž, jehož sametový hlas se stal svědomím planety, slaví 100. narozeniny. Jeho životní příběh je fascinující kronikou proměny světa.

Na první pohled může připomínat optický klam nebo upravenou fotografii. Přesto jde o reálný úkaz, který se na obloze objevuje jen výjimečně a za přesně daných podmínek. Barevná hra světla v oblacích dokáže překvapit i zkušené pozorovatele. Kde se bere a proč ho většina lidí nikdy na vlastní oči nespatří?