Bleskově.cz

Když rodiče poprvé slyší, že jejich dítě má nádorové onemocnění, nejsou většinou schopni vnímat vše, co následuje. Právě proto se přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole Lucie Šrámková snaží rodinám informace dávkovat postupně. První chvíle podle ní nepatří detailům léčby, ale tomu, aby rodiče vůbec dokázali novou realitu přijmout.

Dluhy, dredy a drzost. Rádoby absurdní komedie podepřená poetikou britského režiséra Guye Ritchieho, neboli nový film Šipkaři, místo avizované smršti spíše uspává.

Okresní přebor, Most!, Čtvrtá hvězda nebo Dobré ráno, Brno! patří k titulům, které se výrazně zapsaly do české televizní tvorby. Jejich scenárista a režisér Jan Prušinovský by se přesto jen nerad pasoval do role uznávaného filmového tvůrce, který už přesně ví, co dělá. Naopak. Svou profesní dráhu s nadsázkou označuje za „řízený omyl“.

Počítání kalorií, vážení porcí a hlídání každého sousta patří pro řadu lidí s cukrovkou k běžné představě o dietě. Malá klinická studie pod vedením české diabetoložky ale zkusila jinou cestu: účastníci jedli dosyta a množství jídla jim nikdo neurčil. Po 16 týdnech zhubli, klesl jim dlouhodobý cukr i množství tuku v játrech. Klíč ležel jinde než v počítání kalorií.

Zatímco Česko sledovalo první povolební vyjednávání, na Špilasu v neděli odpoledne řešili zásadnější věc – havárii létajícího talíře. Bronzová socha mimozemšťana Fegurda s rukou namířenou k nebi připomíná větrnou smršť, kterou v říjnu 1870 popsal Gregor Johann Mendel.

Před 54 lety zůstal v troskách letadla uprostřed zasněžených And. Přežil mráz, hlad i lavinu a se svými druhy se živil těly mrtvých spolucestujících. Eduardo Strauch dnes o zkušenosti, která ho změnila, vypráví dalším generacím. „Kdyby nebylo lásky k našim rodinám, nezvládli bychom to,“ řekl při zářijovém setkání ve Španělsku. Z pětačtyřiceti lidí na palubě se zachránilo šestnáct.

Že Romeo miloval Julii, ví asi každý. Ale znáte i další literární páry, a to nejen milenecké? České i světové romány a dramata jsou plné ikonických tandemů, ať už jde o hrdinu a jeho úhlavního nepřítele, nerozlučné přátele či už zmíněné osudově zamilované dvojice. Když vám v našem kvízu prozradíme vždy jednoho z nich, dokážete k němu přiřadit toho druhého?

Svůj nový, čtvrtý celovečerní film Doznání natočil režisér Václav Marhoul opět na 35milimetrový negativ. Snímek odehrávající se v moskevské věznici Lubjanka v roce 1938 vznikl v ateliérech u amerického Los Angeles podle scénáře Bena Shapira. Hrají v něm přední američtí herci, mj. dosud neoznámený Brad Dourif, kterého v roce 1975 režisér Miloš Forman obsadil do svého Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Po amerických chodnících jezdí stále více autonomních robotů, kteří zákazníkům doručují jídlo. Místo nadšení z technologické novinky ale někdy přicházejí kopance, graffiti nebo pokusy stroje převrátit. Odborníci upozorňují, že nejde jen o kuriózní záběry na sociálních sítích. Ve hře je i to, jak lidé přijímají nové technologie a jak se s nimi naučí sdílet veřejný prostor.

Herečka Scarlett Johanssonová se pustí do boje s ďáblem v nové kapitole jednoho z nejikoničtějších filmových hororů. Snímek Vymítač ďábla: Mučedníci režíruje Mike Flanagan, tvůrce úspěšných seriálů The Haunting, Pád domu Usherů, Carrie nebo filmů Doktor Spánek či Geraldova hra. V českých kinech se film objeví v březnu 2027.

Supraphon právě vydává reprezentativní výběr nahrávek jedné z nejvýznamnějších osobností české populární hudby. Kompilace To nejlepší z nejlepšího 1965–2014 nyní vůbec poprvé vychází na 2LP. Na čtyřech stranách vinylu přináší 25 skladeb mapujících mimořádnou uměleckou dráhu Marty Kubišové, od legendárních nahrávek 60. let až po tvorbu, která vznikla po roce 1989, tedy po jejím návratu na scénu.

Americký zpěvák a skladatel Paul Simon se proslavil díky hudební spolupráci s Artem Garfunkelem, stejně úspěšná se ale stala i jeho sólová kariéra. V 60. letech minulého století dobyla dvojice Simon-Garfunkel svět svými vokálními harmoniemi s básnickými texty. Kultivovanému muzikantství zůstal Paul Simon věrný dodnes. V úterý 13. října oslaví 85. narozeniny.

Finská spisovatelka Sofi Oksanen ve svých oceňovaných knihách otevírá silná témata mezigeneračních traumat způsobených autoritářskými režimy nebo i vlastní rodinou. Čeští čtenáři mohou znát například její romány Očista, Čas ztracených holubic či Psí park. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o naučené pasivitě některých Rusů, o využití AI v kultuře, ale také třeba o špatné kvalitě operních libret.

Když Lucie Jindrák Skřivánková poprvé přijela na louku u Stvolíneckých Petrovic, ze stodoly zbyly jen kamenné zdi. Právě ty ji přesvědčily, aby tu postavila dům. Původně měl sloužit celé rodině, nakonec ho ale dokončila sama a proměnila v osobní výpověď, do níž otiskla vzpomínky na cesty, blízké lidi i vlastní malbu.

Mohl by to být nález, který po více než 350 letech odhalí, kde skončil slavný mušketýr d’Artagnan. Kostra objevená letos na jaře v nizozemském Maastrichtu odpovídá některým indiciím. Jenže s každou další analýzou se jistota vytrácí. Kdo tedy leží v hrobě, který může ukrývat jednu z nejslavnějších postav francouzských dějin?