Bleskově.cz

Šest lidí, dvanáct metrů čtverečních a téměř padesátileté hasičské auto. Už čtvrtým rokem s ním česká rodina projíždí Afriku a míří i tam, kam by se běžný turista nevydal. Týdny trávili s rangery a ochranáři a dostali se i na dosah zvířat, která většina lidí zná jen z dokumentů. Jak ale sami říkají, kromě poznávání přírody je jednou z největších zkušeností celé cesty setkávání s lidmi.

V irském Tuamu pokračuje pátrání po dětech, které zemřely v někdejším domově pro neprovdané matky. Forenzní specialisté tam ze starého podzemního septiku postupně vyzvedávají ostatky stovek novorozenců a dětí. Pomocí testů DNA se jim teď pokoušejí vrátit jména.

Co všechno prozradí vaše zuby o vašem příjmu či zlozvycích a proč jsou biologické stopy v cizím prostředí tak klíčové? Kniha Toma Jacksona a Paula Kneppera nahlíží do světa exaktní kriminalistiky, odhaluje historické justiční omyly a vysvětluje, jak se forenzní vědy možná budou částečně přesouvat do virtuálního světa digitálních zločinů.

Některé televizní hlášky dávno přerostly samotné seriály. Používáme je v kancelářích, glosujeme jimi rodinné neshody a citujeme je u piva přátelům, aniž bychom si často uvědomovali, odkud se do naší mluvy vlastně vzaly.

Ve škole platil za podprůměrného žáka, v první světové válce se raději sám střelil do paže a později unikal gestapu s falešným švédským pasem. Svět si však maďarského biochemika Alberta Szent-Györgyiho pamatuje především jako muže, který světu dal vitamin C. K převratnému objevu a následné Nobelově ceně mu přitom pomohla docela obyčejná lež, kterou se u večeře snažil uchlácholit manželku.

Když architekt Jan Šépka přišel na stavební úřad s návrhem organické dřevostavby na jediné betonové noze, úřednice mu řekla: „Mně se ten dům sice nelíbí, ale nemám jediný důvod ho nepovolit.“ Dnes patří takzvaný Dům v sadu v pražských Kyjích k ikonám moderní české architektury. Po deseti letech má však nečekané pokračování: jeho majitelce se narodila dvojčata a unikát míří do prodeje.

Drahé kliniky, měření biomarkerů a zaručené doplňky stravy. Z dlouhověkosti se stal byznys, který slibuje zázraky pomalu na počkání. Podle předního kardiologa Josefa Veselky však lidé často platí jen za uklidnění svědomí. Skutečný recept na dlouhý život je podle něj provokativně prostý, nudný a nestojí vůbec nic.

Staré houbařské atlasy ji doporučovaly jako chutnou houbu vhodnou do nálevu či do omáček, spousta lidí ji po vzoru svých prarodičů sbírá dodnes. Přesto se čechratka podvinutá zapsala do dějin medicíny jako jedna z nejzákeřnějších hub českých lesů. V lidském těle totiž funguje jako časovaná bomba: člověk ji může bez obtíží jíst desítky let, než další porce vyvolá fatální sebedestrukci krve.

Šedesátá léta přinesla do Československa uvolnění, skvělé snímky Jiřího Menzela, Františka Vláčila či Miloše Formana, divadla malých forem i západní filmové a hudební hity. Vzpomenete si, co u nás tehdy hýbalo kinosály, televizí i jevištěm?

Našli způsob, jak na cestách ušetřit za ubytování, a přitom si dopřát pořádný luxus. Britové Ellen Carterová a Connor Gill bydleli v domě s vlastním kinem a posilovnou i ve vile s bazénem v Budapešti. Za noc nezaplatili ani libru. Společně už navštívili osmnáct zemí, jejich recept na levnější cestování má ale i své podmínky.

Sedmnáct hodin v letadle může být únavných samo o sobě. Cestující na lince z Austrálie do Itálie ale během letu začali upozorňovat na svědivé štípance. Po přistání dopravce odstavil celý Boeing 787 a zrušil další spoj. Příčinou byl drobný parazit, který se dokáže ukrýt v zavazadlech i čalounění. Odborníci vysvětlují, proč se mu daří i na cestách a jak snížit riziko, že si ho přivezete domů.

Zelené hvězdy dosud patřily spíš do sci-fi, protože podle fyzikálních zákonů by neměly existovat. Astronomové dosud neznali jedinou, která by lidskému oku připadala skutečně zelená. Přesto teď na první narazili. Zářila by přízračným zeleným odstínem - a ještě zvláštnější je důvod proč. Jde o mrtvou „kosmickou zombie“, která do své atmosféry stahuje trosky někdejšího planetárního systému.

Na ranní mši už osmiletá Gloria Kowalewiczová nedorazila. V listopadu 1960 ji někdo v Chicagu unesl jen pár bloků od domova a dvakrát střelil do hlavy. Policie vyslechla přes 1300 lidí, jméno pachatele však zůstávalo záhadou dlouhých 66 let. Zlom přinesla až moderní analýza DNA z dívčina kabátu: stopy dovedly kriminalisty k muži, který po vraždě sám léta sloužil jako detektiv na kriminálce.

Sledoval stopy v písku vyschlé namibijské řeky, když před ním stanula sloní samice nesoucí své mrtvé mládě. Záběr fotografa Federica Veronesiho, který zachycuje tichý zvířecí zármutek, ovládl 62. ročník soutěže Wildlife Photographer of the Year. Londýnská přehlídka navíc zažila historický milník: obě hlavní trofeje si vůbec poprvé odnášejí černobílé práce.

Byla vrstevnicí Toyen, sestrou nositelky Nobelovy ceny i uznávanou osobností benátského uměleckého života. Přesto dnes jméno Lotte Frumi v její rodné Praze zná málokdo. Michaela Krčmová vrací pozapomenutou malířku do českého povědomí první souhrnnou monografií jejího života a díla.